Revoluční studie: Metabolické stanovení otravy arsenem ze vzorku srsti za pomoci synchrotronového záření: případ Phar Lap.

Doplnění k již zveřejněnému článku (info zde).

"Záhada Phar Lapovy smrti po letech 

konečně vyřešena: vědci potvrdili otravu."

Důkaz vědcům poskytl sám Phar Lap, tedy abychom byli přesnější: jeho exponát umístěný v melbournském muzeu Victoria v Austrálii. S nápadem podrobit žíně slavného koně chemické analýze jako první přišel dr. Ivan Kempson (Ústav fyziky Academia Sinica). Pana Dermota Henryho z muzea Victoria vědcova nabídka zaujala. Slovo dalo slovo a započal výzkum. Již v roce 2006 zveřejnili vědci první překvapivé výsledky, ale zásadní zlom nastal teprve v roce 2008, kdy byly klíčové výsledky poprvé uveřejněny online v časopisu Angewandte Chemie.

Phar Lap uhynul po konzumaci fatálního množství arsenu.V roce 2010 byla pak unikátní studie poprvé celá veřejně publikována ve stejném magazínu pod názvem "Stanovení otravy arzenem dle metabolismu ze vzorku srsti za pomoci synchrotronového záření: Případ Phar Lap" (angl. Determination of Arsenic Poisoning and Metabolism in Hair by Synchrotron Radiation: The Case of Phar Lap"). Převratná vědecká analýza byla postavena na čtyřech (některé média uvádí šest) vzorcích hřívy odebraných z Phar Lapova exponátu.

Historie se moc ráda opakuje, takže se nebylo co divit, když 80 let mrtvý Phar Lap opět opanoval titulní strany mnoha světových deníků. S tím autoři studie samozřejmě počítali, čili opětovná mediální smršť znovu rozvířila onu zuřivou debatu o tom, jak vlastně zemřel opravdu Phar Lap uhynul.

"Naše vědecky podložená studie měla stejný efekt jako když hodíte kámen do vody. Znovu se rozvířily masivní kruhy spekulací o tom, zda byl kůň záměrně otráven gangstery nebo zda omylem zkonzumoval trávu ošetřenou insekticidy... Na rozdíl od zmíněných teorií selského mozku, jsme však my drželi klíčový trumf v podobě přesvědčivých důkazů."

A vskutku!

Arsen konzumoval Phar Lap za svého života zcela běžně. Vědcům to potvrdil nález Telfordova deníku i s jeho zázračnými toniky. "Nemusíte se pohoršovat. V dobách, kdy byly dostihy ještě v plenkách se totiž nikdo nestaral o to, jak se koně krmí nebo jaké tréninkové metody trenéři používají," vysvětluje dr. Kempson

Kritici však ostře vystoupili proti studii a tvrdili, že vzorek arzénu pochází z procesu taxidermace. I na to byli vědci připraveni.

Analýza vzorků ze dvou dalších (koňských) exponátů ze Skotska (z podobné éry jako Phar Lap) poskytla vědcům odzbrojující argumenty. Chemické složení arsenu z procesu taxidermace a tím, který zkonzumoval Phar Lap před svou smrtí, bylo zcela odlišné.

Ve své práci si oba vědci kladli především za cíl přijít na kloub jedné z největších světových sportovních záhad. S použitím nejmodernější technologie (urychlovač částic) pak dokázali proniknout až do těch nejmenších částí odebraných vzorků. Museli cestovat až do USA, kde vlastní synchrotron vybavený fluorescenční mikrosondou. "K pokusu lze využít pouze vzorky, které byly v okamžiku úhynu zvířete v tzv. růstové fázi," doplňuje Kempson.

Analýza Phar Lapovy žíně: 

(a) intaktní kořínky žíně ve vlasovém váčku. Žíně byla analyzována pomocí paprskové mikrosondy, která ukázala vnitřní rozmístění arsenu 

(b) podélný profil ukazuje, jak žíně rostla směrem ven z kůže a jak byl arsen metabolizován 

(c) 2D scanování a mapování žíně pak odhalilo zásadní rozdíly v poměrech obou vzorků arsenu

(d) žíně byla zmapována po celé délce, takže bylo možno sestavit jakousi "mapu" prvků, které obsahovala.

Směrem výše se koncentrace arsenu v žíni postupně vytrácí. Nicméně, v oblasti těsně pod kůži je evidentní intenzivní pás, který se vyskytuje u všech odebraných vzorků na stejném místě.Tento pruh dokazuje podstatný nárůst arsenu v době, kdy se Phar Lapův organismus snažil jej metabolizovat, což se v podstatě dělo od doby konzumace až do okamžiku valachovy tragické smrti. Na základě přesné lokace arzenového pruhu vědci vyvodili závěr, že Phar Lap obdržel svou smrtící dávku arsenu 30 až 40 hodin před smrtí.

Široký rozsah arsenu a jeho pravidelné rozmístění ve vzorcích jasně prokazuje přítomnost arsenu užitého k taxidermačnímu procesu. Ovšem! Další analýzou bylo zjištěno, že arsen použitý při taxidermaci vykazuje odlišné chemické složení než ten, který Phar Lap požil vnitřně.

Kempson tedy odletěl do Skotska, kde v Národním muzeu otestoval také další dva vzorky ze stejně vypreparovaných koní z počátku 20. století. Ukázalo se, že arsen použitý při taxidermaci všech koní obsahuje hlavně arzeničnan a arzenitan, kterého se k tomuto účelu také hojně využívalo. Vzorek ve Phar Lapově žíni však obsahoval ještě další druh arsenu. Ten se však u vzorků ze Skotska vůbec nevyskytoval.

Mikrofluorescenční parsek mapuje zejména stopy síry a arsenu a to jak uvnitř zkoumaného vzorku, tak i na vnější straně žíně. Vnější vrstva chlupu (tzv. kutikula) se skládá z tenkých šupinek a slouží jako ochranná vrstva proti mechanickým poškozením. 

Spektrum rozmístění arzenu: Pevné černé čáry představují první skenování s následnými skeny v šedé a nakonec jako tečkované čáry. Svislé bílé čáry představují energie (po postupu Smith et al. [9]), arsen glutathionu (11 870,0 eV), arsenite (11 871,7 eV), a arzeničnan (11 875,3 eV), které obsahovaly zředěný nitrid bóru. Arsen v žíni a podkoží vykazuje fotoindukované změny a ukazuje, že komplexu AsIII thiolové dominuje speciace. Distální žíně, kůže i ostatní vzorky vypreparovaných zvířat  vykazují velmi rychlou fotoredukci arsenu z počátečního stavu. Pokus odhalil, že vzorky žíní z Phar Lapa vykazují rozdílnou fotoredukci. Phar Lapovy žíně také na rozdíl od ostatních vzorků vykazují i vyšší obsah síry a pheomelaninu.

Optická mikrofotografie 1 uM tlusté části vzorku Phar Lapovy kůže. 

Jedná se o část použitou při mapování. Diagonální tmavá zvlněná linka je arsen, který vzorky ze Skotska neobsahovaly. Oválné tvary na povrchu jsou chlupy umístěné v kůži, které vyčnívají v ostrém úhlu z povrchu.  

Obr. S a AS jsou skeny vnitřního a vnějšího povrchu zkoumané žíně.

"Výsledky jasně naznačují, že u požitého vzorku arsenu není výrazná foto-redukce, zatímco u arsenu užitému při taxidermaci je jasně viditelná," řekli vědci. "Důvody tohoto rozdílu jsou nejasné, ale nám v tomto okamžiku postačí, že můžeme toto zjištění využít k prokázání dvou forem arsenu v žíni."

"V době, kdy Phar Lap umíral, mu z nozder vytryskla krev a trpěl bolestmi břicha, vysokou teplotou, gastrointestinálním zánětem a vředy, které jsou v souladu se všemi spekulativními teoriemi o jeho smrti. Sporný bod je, že dobová evidence mluví jasně. Kůň netrpěl průjmem, což může být příznak otravy arsenem běžný u lidí, koní a skotu. Ani v moderní veterinární praxi není diagnóza otravy arsenem vždy snadná. Existuje několik zdokumentovaných případů, kdy kůň uhynul na otravu arsenem. Když je např. infikováno krmivo, je v takovém případě otrava téměř k nerozeznání od skutečné koliky."

Vědci ještě dodávají, že koncentrace arsenu v orgánech koní při fatální otravě se obvykle pohybuje kolem pouhých 10 ppm, je-li vůbec detekována. "V pitevní zprávě se jasně uvádí, že v životně důležitých orgánech bylo nalezeno malé množství arsenu, což podpořilo teorii o otravě, jenže od té se nakonec upustilo, neboť podle tehdejších vědců byla koncentrace arsenu v organismu příliš nízká na to, aby způsobila Phar Lapovu smrt. Ovšem z novinářského hlediska byl už jen samotný náznak otravy arsenem velmi provokativní a ve 30 letech 20 století tak vedl ke vzniku mnoha konspiračních teorií, které spekulovaly o tom, že to byla práce gangsterů či dostihových syndikátů.

"Jiná teorie zase operovala se zapařeným krmivem... nebo pesticidy, což byl holý nesmysl, protože i jiní koně měli přístup na inkriminovanou pastvinu a těm se nestalo vůbec nic."

Ke konci své průlomové studie však vědci prohlásili, že prokázaná otrava arsenem ještě sama o sobě nedokazuje, že šlo o záměr. Spíše se přiklání ke smírnému faktu, že mohlo spíše jít o neúmyslné předávkování koně špatně připraveným tonikem.

"Arsen na bázi tonika se v dostihovém průmyslu běžné používal jako stimulant pro zvýšení výkonnosti (zvyšuje okysličování krve i vytrvalost a stimuluje chuť ke žrádlu). Výše zmíněný Telfordův zápisník s domácími recepty na tonika obsahuje pouze recepty, jejichž základní složkou byl arsen."

"Uvědomujeme si, že naše studie neposkytuje přímou odpověď na otázku, kdo Phar Lapa otrávil, ale s určitostí dokazuje, že tento super kůň uhynul na otravu arsenem," napsali autoři studie. "Prezentované výsledky dokazují, že koni byla před smrtí podána velká dávka arsenu, což je v zásadě v souladu s popsanými příznaky podivné nemoci a shoduje se s výsledky uvedenými v pitevní zprávě z roku 1932."

Závěr:

"Odpověď na palčivou otázku, kdo podal Phar Lapovi smrtící dávku arsenu, je nad rámec této práce, ale je více než pravděpodobné, že to, co se v roce 1932 událo v Menlo Parku v USA v posledních dvou dnech před Phar Lapovou smrtí, zůstane navždy obestřeno záhadou."

Zdroj článku:  http://www.horsetalk.co.nz

Překlad: Phar.Lap (Inéz Chehaibi)

Zdroj obrázků: archiv dr. Kempsona a Heryho Dermota

Dr. Steward McKay (1936): Phar Lap otráven arzenem

Prohlášení předního australského experta dr. Stewarda McKaye z roku 1936 v podstatě určilo pravou příčinu smrti šampióna, kterou o několik desítek let později potvrdila moderní věda pomocí synchtronu. 

Podle novinového článku uveřejněného v deníku The Sydney Morning Herald v květnu 1936 totiž přední vědec po osobním ohledání Phar Lapova srdce v Anatomickém institutu v Canbeře prohlásil, že "vnější strana srdečního svalu Phar Lapa byla pokryta tenkou vrstvou černé krve. Ta se utvořila v době, kdy byl kůň ještě naživu." Při dalším průzkumu odborné lteratury McKay dále zjistil, že jistý německý vědec popisoval podobné symptomy v případech, kdy došlo k otravě arzenem.

Lze tedy konstatovat, že závěry, ke kterým v roce 1936 došel dr. McKay, se velmi podobají těm, které o 70. let později veřejnosti prezentoval dr. Ivan Kempson. 

Volný překlad: Phar.Lap
Zdroj: The Morning Herald (30. 5. 1936)

Výsledky pitvy / Result of Autopsy

SAN FRANCISCO, 26. 4. 1932 - Chemičtí a veterinární experti společně s FBI ukončili  3týdenní vyšetřování, které mělo odhalit přesnou příčinu úhynu australského super koně Phar Lapa. Shodli se na tom, že příčinou smrti byla pravděpodobně kolika, a to i přestože v orgánech koně nalezli také nepatrné množství arzénu. Odborníci se nedomnívají, že by toto stopové množství mohlo vést až k fatálnímu úhynu zvířete. Dle jejich názoru by toto množství koni, za předpokladu, že byl naprosto zdrav, určitě nezpůsobilo vážnější zdravotní obtíže.

Překlad: Phar.Lap (Inéz Chehaibiová)
Zdroj: Muzeum Victoria

Za všechno může "Brazilec"

V současnosti už víme, že Phar Lap v Menlo Parku uhynul v roce 1932, protože ho kdosi otrávil arzenem. Tím ale nic nekončí, protože v myslích většiny fanoušků hlodají otázky typu ... Kdo? Proč? Jak? Kdy?

Phar Lap v sedle s Jimem Pikem (1931)

V roce 1931 byla Tichuana v Mexiku městem, kde téměř neplatily zákony. Ve své knize Příběh velkého koně popisuje autorka Isabela Carterová toto město takto: "Tichuana, schoulená mezi kopci, za kterými se na obzoru tyčí vysoké horské hvozdy, byla městem, kam mohl přijet každý - slušný člověk i darebák. Zvláště pak ve 30. letech 20. století kvůli prohibici v Americe proudily do města davy lidí, aby se  tu  dle libosti mohly oddávat bezuzdným pitkám a hazardu. V Agua Caliente sice také existoval  jakýsi spolek nazývaný Jockey Club, ale koňské závody nebyly  zdaleka jedinou atrakcí komplexu.  Hazard bujel všemi směry a s ním šla ruku v ruce i špatnost a lidská závist. Hráči, podvodníci a  členové mafiánských gangů se v Agua Caliente pohybovali jako ryby ve vodě. Jejich hlavním cílem bylo rychle a snadno vydělat velké peníze. Byl tady sál s kasínem, kde se hrál poker i několik salónů s ruletou. Zpestřením všeho pak byly právě sázky na koňské dostihy. Zkrátka  ráj pro všechny milovníky pravého hazardu."

Právě do tohoto prostředí přivedl Dave J. Davis svého zázračného koně a jeho tým. Davis byl zaslepen vidinou pohádkových 100.000 USD, které byly vypsány jako cena pro vítěze Agua Caliente Handicapu 1932. Byl to obchodník, který nade vše miloval peníze a  rád sázel "na jistotu." Austrálie už Davisovi  nevyhovovala: Phar Lap tam začal být tvrdě handicapován a Davis se obával, aby se jeho "stroj na peníze nezasekl". Nabídka, která přišla z Agua Caliente mu poskytla perfektní šanci prosadit se  i v zámoří.  Měl perfektního koně s pohádkovou statistikou - 50 startů, 36 vítězství, 3 druhá a 2 třetí místa, který se v Austrálii během let 1929 a 1931 stal obdivovanou ikonou, a na kontě měl již 56.000 liber na vyhraných dotacích.

"Otec plánoval vítězstvím v Agua Caliente získat i patřičnou publicitu,  jež by mu pomohla rozvinout  další spolupráci s předními americkými dostihovými dráhami. Pak by si mohl sám  sjednat výhodné podmínky," prozradil Davisův syn, Dick Davis. Také prozradil, že jeho otec se v  inkriminované době už sešel i s několika holywoodskými producenty, kteří chtěli odkoupit práva na Phar Lapův příběh a natočit snímek o "australském zázračném koni".

Opatrování Phar Lapa na tomto náročném "výletě do USA" dostal za úkol jeho věrný ošetřovatel Tommy Woodcock, protože stálý trenér Phar Lapa, Harry Telford se rozhodl, že zůstane na Braeside, kde měl již další koně v tréninku. Také Jim Pike, který s Phar Lapem ze 30 startů zvítězil 27x a 2x doběhli druzí, se rozhodl, že zůstane v Austrálii. Obával se totiž, že by nebyl schopen dosáhnout váhy, kterou handicapeři pro Phar Lapa v Agua Caliente stanoví. Byl tedy nahrazen schopným a váhově vyhovujícím Billym Elliotem, který si spolupráci s Phar Lapem vyzkoušel na šesti závodech, které do jednoho vyhráli. Celý tento výlet do USA byl  krokem do neznáma. První problém nastal již během pár hodin, kdy se Phar Lap nalodil a vyrazil směr USA. Cena pro vítěze  klesla ze 100.000 USD na "pouhých" 50.000 USD. Kůň byl již na cestě, nebylo tedy návratu...

Phar Lap dostál své pověsti a i přes nemalé zdravotní komplikace v dostihu zvítězil, přičemž pokořil i rekord dráhy. Woodcock měl v USA plné ruce práce, nejen s tím, aby Phar Lapa  na dostih dobře připravil  za podmínek, které sám příliš neznal, ale byl  rovněž neustále atakován americkými trenéry, novináři i samotným Davisem. Mladičký ošetřovatel v roli trenéra čelil nepředstavitelnému tlaku. Jen těžko si dokážeme představit, všechny pocity, které se mu  během přípravy mohly honit hlavou. Ocitl se v cizí zemi, kde kolem sebe cítil jen nepřátelství a zlobu. Jeho odpovědnost ještě vzrostla, když Davis týmu oznámil, že na Phar Lapa vsadil obrovskou sumu peněz. Tato sázka se samozřejmě uskutečnila nelegálně, u tzv. "černých bookmakerů." A to navzdory faktu, že v roce 1930 se Davis sám přesvědčil o tom, že když jde o peníze, nezná dostihové podsvětí bratra! I tak znovu riskoval Phar Lapův život... V Austrálii se naštěstí díky  intuitivnímu zásahu Tommyho Woodkocoka koni nic nestalo. V Tichuaně se podobný útok na šampióna  před dostihem kupodivu neopakoval, ale Woodcock byl neustále ve střehu. Obával se, aby se  dostihové podsvětí nepokusilo zaútočit na koně přímo během závodu, neboť Phar Lap znamenal pro bookmakery obrovské ztráty - pokud by v dostihu opravdu zvítězil! Právě z toho důvodu dostal Elliot do dostihu odre, aby se držel zpátky a pak zautočil rychle...

Ihned po dostihu dostal Davis  nabídky šesti kanadských dostihových drah, které  byly ochotné zaplatit veškeré náklady a honorář za to, že Phar Lap poběží právě na jejich dráze. K  těmto žádostem se vzápětí připojily i dráhy Washington Park a Arlington Park. Publicita zafungovala přesně podle plánu... Phar Lap se podle očekávání dostal až na první stránky prestižních novin a časopisů a média vesměs pěla chválu a předháněla se v superlativech! Všechno šlo tak, jak si Davis naplánoval, Phar Lap se  v USA stal senzací! Jenže o 14 dní později  - 5. 4. 1932 - zhatila Davisovy plány Phar Lapova tragická a nečekaná smrt. Šampión skonal s hlavou v rukou svého věrného ošetřovatele Tommyho Woodcocka. Zázračný kůň byl pryč a velké plány rozfoukal vítr jako zrnka písku...

Média okamžitě spustila lavinu spekulací. Australský reportér "Cardigan," dopisovatel pro Melbourne Herald, napsal, "že australský veterinář Bill Nielsen, prohlásil, že Phar Lap uhynul na následky otravy." Nielsen prý "Cardiganovi" mezi čtyřma očima sdělil, že "viděl sliznici Phar Lapova žaludku a nebylo pochyb, když zjistil, že polovina sliznice byla zarudlá a ztratila svůj přirozený tvar. Byl bych samozřejmě rád, abych mohl přijít na jiný důvod, ale je to nemožné, viděl jsem to na vlastní oči." Další den Cardigan čtenáře informoval, "že sad, naproti stájím, kde byl Phar Lap ustájen, se nacházel v místě, kde před pár dny provedli postřik stromů i trávy proti škůdcům a že příměsí postřiku byl právě arzen". A ještě doplnil, že vláda USA se domnívá, že "tento postřik mohl vítr zanést až do výběhu, kde se Phar Lap pásl."

Během několika málo týdnů vzklíčil nespočet různých teorií, které přetrvaly. Nikdo přesně nedokázal určit, co opravdu způsobilo smrt zázračného koně... Byl skutečně úmyslně otráven? Odpoveď na tuto otázku přinesl až výzkum dr. Kempsona z roku 2006.

Woodcock v roce 1983 v rozhovoru pro deník Sporting Globe nevnesl do celé kauzy ani trochu jasno. Nejprve tvrdil, že veterinář Nielsen konstatoval, že Phar Lap byl otráven ještě před tím než zvíře uhynulo. Dodal, že jen bezmocně sledoval svého milovaného "Bobbyho" jak se svíjí v bolestech...  Popsal, také velmi detailně, jak Phar Lap uhynul: "Řehtal. Sténal. A já okamžitě běžel, abych se mu pokusil pomoct. Potácel se směrem ke mě, strčil mi nos pod paži a pak jsem uslyšel ten zvuk - znělo to, jakoby v něm něco explodovalo. Z nozder se mu vyvalil proud krve a celého mě postříkal a on..on padl k mým nohám..a byl mrtvý."

Popisoval, také, že si Dave Davis najal analytiky, kteří zjistili přítomnost podezřelé látky, ale její koncentrace nebyla prý dostatečně silná, aby Phar Lapa dokkázala zabít tak rychle. Naproti tomu vládní experti  toto prohlášení dementovali a usoudili, že množství jedu naopak na otravu zvířete stačilo.

"Když jsem se dostal z počátečního šoku a mohl jsem opět myslet, snažil jsem se vybavit si každičký moment toho, co se v Americe odehrálo. Skládal jsem dohromady tváře, události a hledal cokoliv podezřelého. Vybavila se mi všechna ta varovná slova. V mojí mysli  byl klíč k pachateli, jenže zločinci se obvykle příliš dlouho na místě nezdržují. Neměl jsem  žádný důkaz, takže moje vysvětlení by asi znělo dost povrchně, proto jsem se rozhodl, že si ho nechám pro sebe.  O Phar Lapa jsem měl strach od počátku. Mé obavy se stále stupňovaly - hlavně před závodem. Byl jsem ostražitý a od Phar Lapa jsem odcházel jen na nezbytně nutnou dobu, abych ho maximálně chránil."

Woodcock dále tvrrdil, "že už před dostihem byl jedním kovářem varován, aby dával bedlivý pozor na to, co Phar Lap žere a pije, pokud chce, aby se  vůbec dočkal závodu. Dále mu prozradil, že sice  nikdy neviděl toho, kdo koně dopuje, ale  prý se proslýchá, že v Agua Caliente operuje celý gang, který tyto nekalosti praktikuje s prokazatelnými výsledky".

Woodcock si rovněž vybavil malého chlapíka, který aniž byl o to požádán, měřil na dráze čas a když Phar Lap zaběhl 800m za 48 sekund, záhadně zmizel. Po tréninku se Woodcock ptal, kdo to byl, a jeden nejmenovaný zdroj jej označil za člena výše zmíněného gangu. Woodcock si rovněž vybavil podivného chlapíka, kterého pojmenoval "Brazilec." Byl to vysoký cizinec a podle mínění ostatních  trenérů měl v dopování koní prsty právě on. Ve stájích se prý často děly podivné věci, když byl tenhle "Brazilec" poblíž.

"Byl jsem v šoku, když  jsem "Brazilce" spatřil v Menlo Parku jen pár kroků od stájí, kde odpočíval Phar Lap.A za několik dní později Phar Lap uhynul na otravu," pronesl zastřeným hlasem Woodcock.
"Neměl jsem ale reálný důkaz, že ten chlap by byl něčeho takové opravdu schopný, mohly to být i pomluvy, ale byl jsem vystrašený. V noci jsem nemohl usnout a často jsem pak myslel na Phar Lapa a na "Brazilce". Vím, že to bylo rouhání dávat toho koně dohromady s gangsterem, ale nemohl jsem jinak. Byl jsem vnitřně přesvědčený, že právě tenhle muž byl odpovědný za to, že Phar Lap uhynul. Oloupil svět o nejlepšího koně vůbec!"

Woodcock zůstal chvíli v Americe a trénoval pro pár prominentních majitelů. A netrvalo dlouho a opět se s "Brazilcem" setkal. Opět se procházel po stájích, kde Woodcock pracoval. Woodcock uvedl, že  v roztržce mu "Brazilec" vpálil do tváře slova "Měl jsem tě zabít tu noc, když jsem se postaral o Phar Lapa!" Po tomto indicentu si Woodcock vybavil, že si několikrát vzal prášky na spaní a připustil, že se mohlo stát, že k Phar Lapovi do boxu  se mohl někdo dostal právě v době, kdy medikament účinkoval... Rozhovor s reportérem pak zakončil slovy: "A tohle je pravdivý příběh o tom, jak zemřel Phar Lap."

Ačkoliv postupně odkrýváme střípky všech možných verzí, není možné s jistotou příjít na  to, co se tenkrát v Americe událo, neboť i Tommy Woodcock často měnil své výpovědi. Zlomek dostihové komunity nicméně věří, že Phar Lapova smrt byla jen nešťastná náhoda. V Davisově rodině naopak přetrvával názor, že ryzák pravděpodobně uhynul na předávkování arzenem, který se v jeho organismu postupem času nahromadil, neboť Harry Telford arzen užíval do svého "zázračného" tonika.

"Cardigan", jeden z nejlepších reportérů australského turfu 30. let 20. století zase věřil, že Phar Lap se stal obětí dostihového podsvětí. Po svém návratu do Austrálie totiž prohlásil, že "Phar Lap docela určitě nezemřel na následky koliky, ale byl úmyslně otráven." Zdůraznil, že šampiónova smrt nebyla důsledkem konzumace intoxikované trávy, protože ostatní koně se  na tom místě také pásli a nic se jim nestalo. Jeho teorie se tehdy opírala o zlomovou myšlenku: Phar Lap by zcela jistě nalákal fanoušky do Kalifornie, čímž by Agua Caliente ztratilo mnoho ze svých stálých zákazníků, takže bylo třeba jej včas zastavit...

Zdroj: heraldsun.com.au

Překlad: Phar.Lap

"Vím, jak zemřel Phar Lap"

John Mason (64) promluvil...

"Phar Lapa zabila vojtěška," tvrdí trenér dostihových koní ze South Waikato, John Mason. Říká, že  opravdovou příčinu šampiónovy smrti v roce 1932, tedy v době jeho pobytu v USA a Mexiku, mu  prozradil sám Tommy Woodcock, který také velice striktně trval na tom, aby celou věc držel v tajnosti až do jeho smrti. Video zde.

"Nyní  nastal čas, aby se všichni dozvěděli utajovanou pravdu," doplňuje dále Mason. "Woodcock mi v kostce nastínil, co se vlastně tenkrát stalo. Vraceli se z Mexika a Phar Lap už dlouho neměl zelené," dodává Mason. "Jeli do Kalifornie po nějaké cestě a najednou uviděli louku, na které rostla vojtěška. Tak zastavili, vyvedli koně ven z přepravníku a dopřáli mu pořádnou pastvu. Všechno se zdálo být v pořádku, ale ráno, 5. 4. 1932, se Phar Lap nadmul a  o pár hodin na to uhynul.  Woodock a ostatní zpanikařili  a tak si vymysleli ten příběh o otravě, aby skryli vlastní vinu."

Mason (64) také tvrdí, že ho Woodcock do příběhu zasvětil v roce 1982 při Melbourne Cupu, ve kterém běžel i jeho kůň Tallifer. Jelikož Talliferovi nevyhovovalo ustájení ve stájích Epsom, Woodcock nabídl Masonovi ustájení ve svých stájích, které ležely nedaleko. Mason věří, že jediným důvodem, proč mu Woodcock všechno pověděl, bylo, že  poté, kdy se dozvěděl, že jeho předkem byla novozélandská trenérská superstar - Dick Mason, k němu získal důvěru, protože Dick Mason byl  přítelem Harryho Telforda, Phar Lapova trenéra.

Phar Lap a Tommy Woodcock, 20. 3. 1932

"Tommy mi přímo řekl, že mi chce povědět něco, co ještě nikdy nikomu neřekl a vyjádřil se velmi jednoznačně, že by se to mělo dostat na veřejnost, ale až po jeho smrti, už proto si myslím, že to myslel  vážně. Nemám tušení, proč se s tím svěřil zrovna mě. Snad proto, že Telford a můj předek RJ Mason měli mezi sebou velmi přátelský vztah. Jsem si vědom toho, že tento fakt asi zlomí srdce mnoha Australanům, kteří Tommyho obdivovali, ale pravda musí vyjít najevo." 

Woodcock se stal slavným právě díky Phar Lapovi, jejich nerozlučné přátelství věšlo do historie. Byl nejen jeho ošetřovatelem, ale také pracovním žokejem, odjezdil téměř všechny tréninkové práce a často spával u jeho boxu. V roce 1932 se stal oficiálním trenérem pro americkou výpravu. Téměř až do své smrti v roce 1985 Woodcock horlivě oponoval tezím, že kůň byl otráven, ale nikdy neřekl, proč.

V roce 2006 přišli vědci s převratným důlkazem o tom, že Phar Lap zkonzumoval arzen asi 35 hodin před smrtí a vody se zdály býti utišeny, ale pak proti této tezi vystoupil Graeme Putt, fyzik z Nového Zélandu a autor nové knihy Phar Lap - nevyřčený příběh (angl. Phar Lap - the Untold Story) , který poukázal na to, že kůň  nejevil žádné známky, které by nasvědčovaly tomu, že by za jeho smrt byl odpovědný arzen.  Sám pak ve své knize tvrdí , že Phar Lap zemřel na bakteriální infekci.

Mason se ale staví proti oběma zmíněným teoriím, možná i to bylo podnětem, aby konečně  vypustil utajované tajemství a pokusil  se osvětlit fakta. "Slyšel jsem hodně o obou teoriích, ale bakteriální infekce zní celkem nelogicky, stejně jako otrava arzenem. Tommy byl velmi vážený a myslím si, že to, co mi tenkrát sdělil, opravdu nikdy nikomu jinému neřekl.  Domnívám se, že se to opravdu mohlo stát. Vojtěška je velmi zrádná nejen u krav. Co mohla způsobit koni, který už nějakou dobu neměl v hubě ani kus zeleného, si netroufám odhadnout."

Masonova výpověď koresponduje s výpovědí reportéra Herald Sun v roce  1983. Při interview měl Woodcock sám  prohlásit, že se domnívá, že existuje ještě jedna  příčina Phar Lapovy smrti, ale odmítl ji sdělit. Řekl prý doslova: "Existuje ještě jedna možnost, jak mohl zemřít, ale tu vám nepovím, protože to nevím jistě." Celý článek zde. 

 

Zdroj informací: stuff.co.nz

Překlad: Phar.Lap

Zdroj obrázků: stuff.co.nz

Arzen aneb jeden slavný koňský příběh

Deborah Blum

Jméno Phar Lap pochází z Thajštiny a znamená blesk či záblesk z nebe, který mizí stejně rychle jako se objeví a v noci pak na obloze vypadá jako jiskra. A přesně takový byl i on, velký, mohutný ryzák z Nového Zélandu trénovaný v Austrálii, jehož překvapující rychlost mu pomohla stát se jedním z nejslavnějších koní své doby. Ano, ti povolanější už vědí, že je řec o Phar Lapovi, právě on byl podle časopisu International chemistry journal odstraněn pomocí velké dávky arzenu.

Samozřejmě, všichni, kteří sledují vývoj dostihového sportu z historického hlediska, nejsou výsledkem tohoto výzkumu zase tak moc zaskočeni. Celá pravda sice vyšla najevo až v roce 2006, ale nedoložený předpoklad existoval ode dne, kdy Phar Lap 5.4.1932 v Menlo Parku vydechl naposledy. V dostihových kruzích se o otravě spekulovalo od počátku - podezření na úmyslnou otravu šampióna bylo jedním z možných vysvětlení, neboť v Americe ve 30. letech 20. století vládla nejen mafie, ale též tzv. hráčské syndikáty. Nebylo tajemstvím, že mnoho velmi vlivných lidí proti australskému "zázračnému koni" vsadilo nemalou částku... Po jeho fantastickém vítězství tito lidé o své peníze samozřejmě přišli. V Austrálii se bookmakeři pokusili Phar Lapa zprovodit ze světa ještě před závodem, ale naštěstí se jim  atentát nepovedl , zvláště díky včasnému zásahu ošetřovatele Tommyho Woddcocka.

Phar Lap  po vítězství v Agua Caliente handicapu, 1932

Po vítězství v Agua Caliente se Phar Lap stěhoval na soukromou farmu v Kalifornii, kde měl být ustájen do doby než Davis dohodne další podmínky. Ráno, 5. 4. 1932, však  kůň vykazoval známky  netečnosti , která postupně přešla v bolestivou agónii. O pár hodin později byl  šampión mrtev. V ten moment  přišly na řadu dohady o vině a nevině všech, kteří se ve zmíněnou dobu vyskytovali  ve stáji. Podezření se nevyhnul ani sám Woodcock. Lze tedy s jistotou říci, že podezření na otravu provází Phar Lapův příběh ode dne, kdy jeho srdce přestalo navždy bít. Samozřejmě se vyskytly i další teorie, které se snažily vysvětlit skon koně více realisticky - od trávících problémů až po neúmyslnou otravu pesticidy, kterými byla ošetřena tráva na ranči.

Jelikož byl Phar Lap neuvěřitelně inteligentní kůň, všichni, kteří s ním kdy přišli osobně do styku tak neoplakávali jen ztrátu skvělého atleta, ale především nevyčíslitelnou ztrátu nezapomenutelného přítele. Sám Harry Telford prohlásil: "Žádný člověk neměl tolik citu. Byl skoro jako člověk, uměl všechno jen nemluvil... Jak já ho měl rád."

Ryzák byl takový hrdina a ikona, že fanoušci  rázně požadovali přesunutí  jeho těla zpět do Australie. Davis se po konzultaci s Telfordem nakonec rozhodl, že Phar Lapovo srdce pošle do Austrálie, kostru do Dominion muzea na Novém Zélandu a kůži šampióna do Národního muzea Viktoria v Melbourne.

V roce 1932 bylo napsáno mnoho písní oslavujících jeho heroické výkony a v roce 1983 se Phar Lap objevil i na stříbrném plátně ve filmu, který převyprávěl jeho životní příběh. Málokoho by v té době napadlo, že odpověď na palčivou otázku šampiónova skonu přinese vzorek z jeho hřívy. Australští vědci rozluštili záhadu pomocí speciálního mikroskopu, jehož paprsky odhalily, že arzen byl v těle šampióna přítomen ještě před tím než uhynul.

V případě Phar Lapa mohli tedy vědci zcela jasně určit, že arzen se do těla koně dostal přes trávící sytém, z čehož vyplývá, že den nebo dva dny před osudným kolapsem musel zkonzumoval opravdu velkou dávku arzenu. Případ Phar Lap byl vyřešen.

Odborná vědecká hantýrka, která popisuje ostudnou epizodu z dějin dostihového sportu, v žádném případě nemůže vystihnout rozhořčení, které se v Austrálii zvedlo. Neexistence fair play a příklad nesportovního jednání lze jen těžko ospravedlnit, přesto díky vědcům máme odstrašující příklad toho, jak fungoval dostihový průmysl ve 30. letech 20. století - špinavé peníze vsazené na špatného koně přinesly smrt a beznaděj.

To není spravedlnost! Phar Lap si totiž zasloužil daleko víc. Skromný ryzák neměl být jen pouhou kometou, která proletěla nad dostihovým nebem, aby v zápětí pohasla ve tmách jako zmíněný blesk na nočním nebi. Zasloužil si šanci dokončit svou kariéru a těšit se ze slávy jako starý kůň na zelených pastvinách... Věřím, že kdokoliv v dubnu 1932 přinesl do stájí onu osudnou dávku arzenu, byl po zásluze potrestán. Ten, kdo tento čin spáchal, si totiž podle mého názoru zasloužil shořet v pekle.

Podle článku Deborah Blumové zpracovala Phar.Lap

Publikováno dne: 23.7.2010
Zdroj informaocí:scienceblogs.com
Zdroj obrázku: archiv autorky

Strašák zvaný "anterior enteritis"

Rozhodně je celkem směšné, když cestujete na konferenci, abyste mluvili o infekčních onemocněních a pak se vrátíte domů s otravou z jídla. Když pak člověk ulehne totálně zničený do postele v relativně nefunkčním stavu, má hodně příležitostí k tomu, aby ocenil výhody a nevýhody "zvracení."

Zvracení sice není nikomu z nás příliš příjemné, ale na druhou stranu je pro náš organismus neskonale užitečné. Jednou z anomálií, kterou koně ve svém těle mají, je, že zvracet nemohou. V jejich zažívacím traktu nastává velký problém! Zatímco lidé se nepříjemného tlaku v žaludku zbaví právě zvracením, žaludek koně se začíná nafukovat. Celý proces může skončit tím, že žaludek praskne a jeho obsah se vyleje do dutiny brišní.

Tento stav je fatální a vede k okamžité otravě organismu postiženého zvířete tím, že se do těla dostanou bakterie obsažené ve střevech. Každý rok takto umírá nespočet koní.


K prasknutí žaludku obyčejně dochází po ucpání tenkého střeva. V takovém případě je nezbytné ihned provést operaci. Pouhé nafouknutí se ale často zvrtne v duodenitis/proximal jejunitis či anterior enteritis. Příčina této nemoci byla pro vědce po celé roky jakousi "enigmou." Její vznik nelze dodnes zcela přesně vysvětlit. Víme, že nemoc vyvolává bakterie, která se nazývá Clostridium, právě ta je spouštěcím syndromem. Tato bakterie byla objevena zejména v žaludku koní trpících anterior enteritis, ale nevyskytuje se u koní trpících roztažením žaludku z jiných příčin. Je potřeba dalšího výzkumu, aby se zjistily přesné souvislosti mezi jednotlivými zeměpisnými regióny, což může být důležitý poznatek v tom, jak s touto nemocí bojovat.

Australský fenomén Phar Lap zřejmě uhynul právě na tuto nemoc, která v roce 1932 nebyla ještě objevena. Více zde.

Zdroj: http://www.equidblog.com/tags/anterior-enteritis
Zdroj obrázků: Internet

Jak uvěřit neuvěřitelnému?

"A teď už zbývá jen jeden podpis, zde, pane Davisi." Právě v tom okamžiku se na stole filmového producenta rozdrnčel telefon. Muž zvedl sluchátko a chvíli naslouchal. "To jsou strašné zprávy," prohlásil a zavěsil. Podíval se přímo na Dave J. Davise. "Váš kůň, Phar Lap, je mrtvý." Davis oponoval: "To není možné! Včera jsem mluvil s týmem a tvrdili mi, že kůň je ve výborné kondici!" Dave J. Davis byl však znepokojen a ihned volal do Menlo Parku. Myslel si, že si z něho někdo tropí blázny. Ed Perry mu sdělil: "Bylo to velmi rychlé, Dave." Ale jak? Jak, nepřestával se ptát sám sebe. Zavěsil a zhroutil se do sedačky. Pak náhle vyskočil se slovy: "Musím okamžitě tam!" Filmový producent s kamennou tváří přikývl. Další slova byla zbytečná. Věděl, že už nebude žádný film o zázračném koni jménem Phar Lap. "Ještě nic neruště," pokračoval Davis. "Osobně zjistím, co se stalo! Najmu si letadlo, pokud bude třeba," prohlásil a zmizel za dveřmi.


V Menlo Parku se zatím před areálem stájí scházeli repotéři pozvaní na odpolední show. Jenže dveře stájí byly zamčené a všude vládlo podivně svíravé ticho. Něco se dělo. Když se Phar Lap a jeho ošetřovatel stále neobjevovali, pojali novináři podezření. V tom se zpoza rohu vynořil jeden ze stájníků. Nedočkaví reportéři jej okamžitě zasypali všetečnými otázkami. "No tak, co se to tu děje? Je snad Phar Lap nemocný nebo co?" Mladík byl bílý jako křída, zakroutil hlavou a tiše šeptl: "Je to daleko horší, panové." "Cože? Chcete snad naznačit, že je mrtvej?" Ošetřovatel přikývl a vydechl: "Ano, uhynul dnes dopoledne tady ve stájích."

Australský reportér Bert Wolfe přijel do Menlo Parku mezi prvními, chtěl udělat rozhovor s Tommy Woodcockem a předpokládal, že by mohl přesvědčit Davise, aby mu prozradil nějaké horké novinky, jak pokračují jednání s filmovou společností ohledně příprav natáčení filmu o "zázračném koni."


Ošetřovatelé ve stájích brali Wolfa téměř jako člena Phar Lapova realizačního týmu. Woodcock se vyjádřil jasně - je to přítel a může přijít do stáje kdykoliv se mu zachce. Jakmile tedy Bert vstoupil do prostoru stájí, ošetřovatelé ho ihned informovali o situaci. "Woodcock je úplně na dně, obviňuje sám sebe. Všichni doufáme, že u sebe nemá nějakou zbraň - je na tom špatně, obáváme se, aby si nechtěl sáhnout na život." Wolfe na nic nečekal a běžel za Elliotem. "Jedna zbraň tu byla, ale schovali jsme ji před ním do sena," pošeptal mu Elliot.

Krátce poté dorazil do stájí i veterinář Bill Nielsen doprovázený doktorem Masoerem. Personál pomohl přemístit Phar Lapovo obrovské tělo na podložku a veterináři začali s ohledáváním těla. "I kdyby to byla kolika, k uhýnu by nedošlo tak rychle," prohlásil Masoero a kroutil nevěříčně hlavou. "I kdyby dostal silnou koliku, nemohl umřít za pár hodin - možná za pár dní, nebo za den, ale ne takhle rychle."

Bert Wolfe už víc slyšet nepotřeboval. Věděl, že se musí urgetně spojit s Austrálii. Zavolal přímo do redakce a nařídil editorovi, aby na titulní stranu dal přesně to, co mu nadiktuje. Krátce na to se na stránkách největších austrálských deníků objevily zprávy začínající slovy "Menlo Park, Kalifornie, úterý, 3.48..." následovalo osudné oznámení, které srazilo Austrálii na kolena: "Phar Lap, australský šampión, dnes zemřel."


Ve středu ráno se Harry Telford vracel z ranního tréninku. Chystal se právě na snídani, když mu zavolal reportér deníku The Herald. "Ach," vzdychl Harry, "to asi máte špatného informátora. S Davisem jsem mluvil včera, ujistil mě, že Phar Lap se má výborně." Na druhém konci linky bylo chvíli hrobové ticho. Pak se ozval reportér: "Obávám se, že je to pravda, pane Telforde. Máme na ranči svého člověka a ten potvrdil, že Phar Lap v Menlo Parku opravdu uhynul. Veterináři si myslí, že příčinou mohla být silná kolika, ale nejsou si jistí." V ten okamžik Harry Telford cítil jako by mu srdcem projel ostrý nůž, musel se zachytit zdi, aby neupadl. Sluchátko mu vypadlo z rukou. Svalil se do křesla a zabořil hlavu do vrásčitých dlaní. "Ach můj bože, to je strašné! Jako bych ztratil další dítě! Ale proč? Proč?! Přeci nemohl jen tak umřít?!"

Poslední týdny prožívali Harry a Vi peklo za zemi. Malá Louisa (Harryho dcera) byla vážně nemocná. Doktoři byli bezradní."Může to trvat týden, ale může to taky trvat měsíce nebo roky," tvrdili svorně. Jednoho dne, když se Harry vracel ze stájí domů, mu v ústrety běžel jeden z jeho účedníků. "Špatné zprávy, šéfe," křičel už zdálky. V zápětí našel Harry svou ženu svírající nehybné tělíčko, které sotva poznalo, co je to žít. Smutek byl obrovský.

"Zabili Phar Lapa, je mrtvý!" řekl Harry své ženě. Cappy s sebou trhnul. Nechápal ještě zcela, co znamená být mrtvý, ale najednou byla jeho malá setřička pryč a kůň, kterého miloval ji téměř okamžitě následoval. Začal plakat. Vi se odmítla znovu poddat zoufalství. Snažila se být silná alespoň navenek, uvnitř však naříkala ve smrtelné agónii. Tolik špatných věcí za tak krátkou dobu.


Jim Pike se tu hroznou zprávu dozvěděl z rozhlasu u holiče. Seděl zrovna na křesle a nechával si zastřihovat vlasy. V salónu hrálo rádio. Jimmy ho neposlouchal, byla to jen zvuková kulisa na pozadí. Holič se k němu naklonil a řekl: "Tak co, Jime, myslíte si, že se Phar Lap stane nejbohatším stakes vítězem na světě? Myslím, že je nejlepší." Právě v ten okamžik se z rádia ozvalo: "Přerušujeme vysílání a přinášíme vám nejnovější zprávy," oznámil hlasatel a pokračoval: "Phar Lap uhynul. Dnes dorazila zpráva z Ameriky, že zázračný kůň dnes zemřel v Menlo Parku nedaleko San Franciska. Budeme Vás informovat, jakmile se dozvíme další podrobnosti." Pike vyskočil z křesla a kroutil hlavou. "Oh, ne, to ne! Byl tak dobrý...byl nejlepší!"

Zdroj informací: Michael Wilkinson - The Phar Lap Story Překlad: Phar.Lap
Zdroj obrázků: Internet

Co mají společného fenomenální dostihový kůň a geniální hudební skladatel ? Otravu.

"Phar Lap stále v kurzu"

Podezření z otravy, které se stále vznášelo nad záhadnou smrtí australského dostihového šampióna Phar Lapa v roce 1932, bylo nakonec potvrzeno. Počáteční nedůvěra, která výzkumný projekt od jeho začátku obklopovala, se pomalu rozplývá. Projekt vedený Dr. Ivanem Kempsonem a senior managerem muzea Viktoria, panem Henry Dermotem, přinesl světu přesvědčivé informace.

Šest pramínků pořízených z Phar Lapovy srsti i hřívy, včetně 2 mm vzorku kůže, vydalo své tajemství. Vzorky byly testovány právě na přítomnost arzenu. Díky výzkumu Dr. Ivana Kempsona bylo totiž zjištěno, že vlasy i chlupy živého organismu obsahují prvky z krevního oběhu. Jak rostou, tyto prvky v nich zůstávají nezměněny. Tohoto objevu využil Dr. Kempson právě při testování vzorků pořízených z Phar Lapova exponátu v Melbournském muzeu. Opravdu objevil jed, který ulpěl ve struktuře vzorků pořízených z Phar Lapovy hřívy a srsti.

Předchozí výzkum dr. Kempsona byl zaměřen zejména na forenzní analýzu vlasů a primárně zahrnoval alternativní a nedestruktivní metody, včetně využití technologie synchrotronu.

Vysoce přesný paprsek generovaný synchrotronem totiž umožňuje vědcům detekovat i stopové množství látek v mikroskopických částech zkoumaných vzorků. Analýza pomocí synchrotronu byla s úspěchem užita např. k identifikaci obrovského množství olova obsaženého ve vzorku vlasů jednoho z nejslavnějších německých hudebních skladatelů - Ludwiga van Beethovena. (pozn. vzorek patrně odstřihl mrtvému skladateli Ferdinad Hiller). Díky metodě synchrotronu se jeví jako reálná možnost skladatelovy smrti právě otrava olovem. Vzorek byl analyzován ve středisku Advanced Photon Source poblíž Chicaga v USA - ve stejném zařízení byl testován i vzorek pořízený z Phar Lapova exponátu v Melbourne.

Ludwig van Beethoven ve věku 33 let

Dva ze vzorků pocházejících z exponátu Phar Lapa byly příčně přepůleny a tři další byly podélně rozřezány, aby mohly být následně velmi důkladně proskenovány pomocí rentgenového fluorescentního paprsku synchrotronu (XRF), který vědcům usnadnil zmapování oblasti s výskytem arsenu obsaženého uvnitř vzorků. Plochy se značnými koncentracemi arsenu ve vzorku byly dále podrobeny dalšímu průzkumu. Pomocí paprsků vysokodetekční spektroskopie (XANES) došlo k odhalení skutečné formy arzenu ukrývajícího se uvnitř struktury vzorku.

Předběžné lze říci, že lze rozlišit dvě formy arsenu: arzen, který Phar Lap zkonzumoval v USA a arzen, který byl užit při konzervaci. Výsledky výzkumu jasně ukazují rozložení arzenu uvnitř vzorku. Podle vědců Phar Lap tedy požil velkou dávku jedu cca 30 hodin před smrtí. Je však známo, že ve 30. letech 20. století byl arzen zcela běžnou součástí podomácku vyráběných tonik, které byly doplňkem stravy dostihových koní, výzkum bude tedy nadále pokračovat.

Lze tedy konstatovat, že synchrotron nám může poskytnout tolik žádané odpovědi týkající se často až nevysvětlitelných úmrtí nejen v historii, ale i v současnosti. Je obrovským přínosem, zvláště pak v boji proti organizovánému zločinu. Důkazy poskytnuté za pomoci této forenzní technologie se pomalu stávají vodítkem pro kriminalisty i soudní znalce.

Tato tisková zpráva byla publikována dne 26.10.2006.

Phar Lap aneb jak dva zapálení vědci dokázali světu, že byl otráven

Ráno, 5.4.1932. Na ranči v Kalifornii právě umírá zázračný dostihový kůň Phar Lap. Jeho tělo trýzní nepopsatelné bolesti předsmrtelné agonie. Nakonec kolem poledne zcela vyčerpán podléhá bolestivé smrti. Jediným svědkem této tragédie se stal mladý ošetřovatel a trenér - Tommy Woodcock. Ten se vrhl na pomalu vychládající koňské tělo zmítán bolestivou hysterií ze ztráty milovaného přítele...

Šampión umírá na enteritidu
Náhlý kolaps
Trenér zasažen ztrátou

V letech, které následují po této hrozné události, se objevují stále nové spekulativní teorie, protože nikdo zcela přesně neví, nač Rudý Teror vlastně zemřel. Až nyní se nám dostalo uspokojivé odpovědi…. S použitím nejmodernější forenzní techniky a gigantického stroje umístěného v Chicagu, se dva Australští vědci dostali celé záhadě na kloub.

Reportáž zveřejněná televizní stanicí ABC
(autorská práva patří stanici ABC)

Překlad reportáže ABC

V Austrálii byste jen těžko hledali milovanější ikonu než byl Phar Lap. Vyhrál ohromujících 37 závodů z 51 odběhnutých… včetně Melbourne Cupu 1930… inspirace národa v temných dnech ekonomické krize. Byl téměř neporazitelný, proto byl poslán do Ameriky, aby se pokusil zvítězit v nejbohatším závodě světa - v Agua Caliente Handicapu 1932. Toto vítězství bylo jeho největším triumfem…jenže o 2 týdny později Phar Lap uhynul.

Tommy Woodcock(archivní záznamy): Nemohl jsem ho udržet na nohou, neustále se kácel k zemi a převaloval se s takovou razancí - musel mít úporné bolesti. Bylo šokující vidět ho umírat. Myslím, že zemřel okolo 11.30 – možná v 11.45 hod. nevím, ztratil jsem pojem o všem...


Graham Phillips, reportér ABC: Ačkoliv byly vypracovány hned dvě pitevní zprávy, žádná definitivní příčina smrti nebyla nikdy přesně stanovena. Vyskytlo se i několik spekulací, které zahrnovaly bakteriální infekci i předpoklad, že kůň nešťastně zkonzumoval trávu ošetřenou pesticidy. Velmi dlouho se rovněž věřilo, že smrt Phar Lapa byla dílem Amerického podsvětí, které šampióna odstranilo z obavy, že by neporazitelný kůň mohl narušit výnosný sázkový byznys.

Příčina Phar Lapovy smrti nebyla zkrátka rozluštěna - přetrvala po celých neuvěřitelných 75 let. Moderní věda však z části vyřešila i tuto záhadu... Vyšlo totiž najevo, že jasná odpověď se po celou tu dlouhou dobu ukrývala v srsti a žíních šampióna.

Dr. Ivan Kempson: Cokoliv se vyskytuje v krevním oběhu je většinou integrováno i do vlasu (chlupu), takže vědci mohou této informace využít např. k analýze užívání drog, při vystavení těla znečistění či toxinům anebo jiných metabolických dysfunkcí.

Ivan se spojil s kurátorem muzea Victoria - panem Henry Dermotem, aby si v rámci svého výzkumu zajistil svolení k odebrání několika mikroskopických vzorků z Phar Lapovy hřívy a srsti. Chtěl se ujistit, zda Phar Lap opravdu pozřel arzen.

Dermot Henry: Trvalo nám to téměř 6 měsíců, neboť jsme museli najít vhodný okamžik na to, abychom mohli otevřít skleněnou vitrínu, protože expozice Phar Lapa je velmi populární. Později, jednoho večera jsme vitrínu přeci jen otevřeli a s pomocí staršího konzervátora muzea se nám podařilo pořídit z exponátu požadovaný vzorek žíní z hřívy a úplně miniaturní plátek srsti – asi tak 2 mm.


Srst byla poté analyzována pomocí nejmodernějších přístrojů.

Graham Phillips, reportér ABC: Výzkumné středisko synchrotronu bylo nyní zbudováno i v Melbourne. Ivan Kempson a Henry Dermot ale nepoužili k analýze vzorků z Phar Lapovy srsti a hřívy přímo tento přístroj. Obdobný přístroj provedl analýzu vzorků v Chicagu, ale oba vlastně pracují na stejném principu.

Synchrotronové středisko, Melbourne

Dr. Kempson: Díky synchtrotronu můžeme vidět menší částečky a tudíž i věci, které jsme nebyli schopni vidět pod mikroskopem. Ta citlivost je neuvěřitelná. Myslím tím, že můžeme přesně detekovat třeba jen tisícinu atomu z použitého vzorku.

Dermot Henry: Krása synchrotronu spočívá v tom, že potřebujete jen opravdu miniaturní vzorek tkáně, což znamená, že neponičíte integritu exponátu jako celku. V celém procesu jsme potřebovali pouze 6 chlupů z Phar Lapovy srsti i hřívy.

Tato technologie se tedy zdála být více než vhodná pro poskytnutí konečného důkazu, zda se ve tkáních Phar Lapa vyskytoval arsen.

V synchrotronu akcelerují elektrony rychlostí, která se blíží rychlosti světla. Díky tomu vypouští velmi intenzivní a přesné rentgenové paprsky. Takto vygenerovaný světelný paprsek dokáže proskenovat Phar Lapův chlup s neuvěřitelným rozlišením až 15 mikronů. Velmi pozoruhodné, že?


A vědci opravdu arzen nalezli! Jenže, to samo o sobě nic nedokazovalo. Ten mohl pocházet z chemikálií, které byly použity k preparaci exponátu Phar Lapa. K dalšímu kroku byla zapotřebí vycpaná opice.

Graham Phillips, reportér ABC: Proč jste použili zrovna opici?

Dermot Henry: No, potřebovali jsme porovnat složení arzenu, který byl běžně využíván při procesu vycpávání. Tenhle opičák byl vycpán někdy okolo roku 1890, takže jsme u něj měli v zásadě jistotu, že při jeho vycpávání byl užit právě arzen.

Samozřejmě – oba exponáty v sobě obsahovaly arzen, který byl užit při jejich vycpávání, jenže Phar Lapova srst obsahovala i něco navíc.

Dr. Kempson: U Phar Lapa jsme detekovali i jinou formu arzenu, která nepocházela z chemického procesu vycpávání. Tato forma byla objevena u kořínků srsti (hřívy). Zjištěný vzorek arzenu byl chemicky naprosto odlišný.

Aby bylo možné zjistit, zda druhý vzorek arzenu nalezený ve Phar Lapově srsti (hřívě) je ten, který mohl eventuelně zkonzumovat v Kalifornii 1932, bylo nutné prozkoumat další vzorek - tentokrát z vepře, u kterého rovněž došlo ke konzumaci smrtelné dávky arzenu.

Dermot Henry: Jednodušeně řečeno, provedli jsme srovnání obou vzorků arzenu ve Phar Lapově srsti i v srsti toho vepře. Na základě těchto zjištění jsme byli schopni celkem jasně demonstrovat, že Phar Lap zkonzumoval arzen cca 48 hodin před svým úhynem. A pravděpodobně šlo o docela velkou dávku.

Graham Phillips, reportér ABC: V roce 2006 oznámili tedy oba vědci výsledky svého zvláštního výzkumu světu. Ačkoliv zněla jejich teorie celkem zajímavě, byli teprve na samém počátku svého výzkumu. Nedokázali tudíž ani zdaleka odpovědět na všechny zvídavé otázky.

Dermot Henry: Naše teorie čelila samozřejmě jisté kritice, že jsme nevyzkoušeli tkáň z dalšího vycpaného koně. Tato kritika se samozřejmě zcela logicky dala očekávat – věděli jsme, že to je velká trhlina.

Dalšího koně, který byl vypreparován tak jako Phar Lap, bylo však velmi těžké nalézt. Po několikaměsíčním úsilí se ale přeci jen podobný exponát nalézt podařilo. Byl ukryt v Národním Skotském muzeu (National Museum of Scotland).

Graham Phillips, reportér ABC: Tahle se paprsek zaostřuje?

Dr. Kempson: Ano, přesně takhle se to zaostřuje.

Ivan odjel do Skotska, aby tam získal vzorek. Když se vrátil, použil opět synchrotronu, aby porovnal vzorky Phar Lapa s těmi, které odebral exponátu ve Skotsku.

Graham Phillips, reportér ABC: Takže co tu vlastně vidíme?

Dr. Kempson: Počítač ukazuje mapu rozdělení arsenu ve Phar Lapově chlupu. Zde vidíme kořínek a tady jasně vidíme světlý pruh arzenu.

Graham Phillips, reportér ABC: Dobrá. Ta červená barva je velmi jasná, signalizuje tedy nejvyšší koncentraci?


Dr. Kempson: Ne, to je mírná koncentrace. Nejvyšší koncentrace se zde zobrazuje jako bílý pruh. Tady na hraně se koncentrace zvyšuje a poté zase klesá, jak chlup rostl, krevní koncentrace se snižovala.


Graham Phillips, reportér ABC: Ano. To je celkem ostrá forma rozdělení, že ano?

Dr. Kempson: Neuvěřitelně ostrá.

Vrchol koncentrace arsenu zkonzumovaného Phar Lapem byl 500 mikronů od kořínku. Chlup roste průměrně o 300 – 400 mikronů za den, Phar Lap tedy dle názoru vědců zkonzumoval arzen asi tak 35 hodin před tím než uhynul.

Model Phar Lapova chlupu a arzenu v něm obsaženém,
počítač simuloval růst chlupu, aby vědci mohli spočítat,
kdy pravděpodobně Phar Lap arzen zkonzumoval...

Kritické připomínky ostatních vědců, že se mohlo jednat o arzen použitý při procesu konzervace, byly tímto objevem tudíž jednoznačně vyvráceny.

Graham Phillips, reportér ABC: A nyní stojíme před poslední a nejdůležitější otázkou. Odkud tento arzen pochází a jak se dostal do Phar Lapova krevního systému? Bohužel na tyto otázky nedokáže nalézt odpověď ani synchrotron. Abychom to zjistili, musíme se podívat jinam.

Lidé věřili, že Phar Lap se stal obětí nekalých praktik amerického podsvětí, jenže neexistuje jediný důkaz, který by tuto teorii potvrzoval.


Nicméně nyní se naskýtá i další možnost, která byla zjištěna poměrně nedávno. Michael Reason - Phar Lapův kurátor v Muzeu Viktoria se nám pokusí situaci osvětlit...

Den předtím než jsme točili tuto reportáž, obdrželo muzeum zcela nový klíč, který by mohl poskytnout tolik požadovanou odpověď.

Graham Phillips, reportér ABC: Jak dlouho již máte v držení tuto knihu?

Harryho deník s recepty na tonika

Michael Reason,kurátor: Vyzvedli jsme si ji teprve včera, takže...

Graham Phillips, reportér ABC: Velmi vzrušující.

Michael Reason,kurátor: Ve 30. telech 20. století bylo zcela běžné dávat dostihovým koním podomácku vyráběná tonika. A Harry Telford – Phar Lapův trenér nebyl žádná výjimka. Tohle je jeho personální deník s recepty na všechna jeho tonika. Je to historicky neocenitelný artefakt. Dobrá…takže tady to máme... základní tonikum... seznam ingrediencí…Tady to je! Arzen! 12 uncí, což je opravdu hodně silná dávka.

Harryho deník poskytl vědcům jasný důkaz
přítomnosti arzenu v toniku podávaném Phar Lapovi

Graham Phillips, reportér ABC: Ano, to rozhodně je…a toto je autentické písmo Harryho Telforda?

Michael Reason,kurátor: Ano. Základní tonikum bylo koni podáváno zřejmě celkem často v pravidelných dávkách do žrádla. Dá se říci, že mělo sloužit jako jakýsi vitamínový doplněk stravy. Jelikož Prar Lapa čekala dlouhá cesta do Ameriky, dá se předpokládat, že mu toto tonikum začali členové jeho týmu na příkaz Harryho Telforda podávat častěji, aby se ujistili, že bude připraven závodit.


Dr. Kempson: Domnívám se, že pravděpodobně opravdu došlo k předávkování koně tímto tonikem. Je to v podstatě nad slunce jasné, známe-li nyní přesné složení tonika z receptů obsažených v deníku Harryho Telfroda. Ten bez diskuze obsahuje škodlivé látky, jejichž účinkům byl Phar Lap pravidelně vystavován.

Nyní tedy již přesně víme, že velký ryzák Phar Lap zemřel na otravu arzenem, ale kdo namíchal smrtelný koktejl - ať již záměrně či omylem - nebude možná věda nikdy schopná spolehlivě prokázat.

Původní reportáž v odpovídající kvalitě můžete zhlédnout zde.

Zdroj: http://www.abc.net.au/catalyst/forensics/
Zdroj obrázků: http://www.abc.net.au/catalyst/forensics/
Zdroj videa: http://www.abc.net.au/catalyst/forensics/
Volný překlad: Phar.Lap

Otázkou již není co, ale kdo...

V roce 1983 se reportérovi deníku The Harald Sun, Peterovi Gamemu, podařilo získat unikátní interview s legendáním ošetřovatelem Phar Lapa, Tommym Woodcockem (78). Dva roky poté Woodcock zemřel.

Několik dalších desítek let trvalo, než se vědcům z části podařilo rozluštit, co přesně vedlo k náhlému úhynu nejlepšího koně Australské dostihové historie. Díky vyspělé technologii bylo možno pomocí speciálního přístroje zjistit krutou skutečnost.

Nyní tedy svět zná odpověď na hádanku, která od roku 1932 neustále "visela" ve vzduchu. Co způsobilo předčasnou smrt tolik milovaného šampióna? Výzkum s definitivní platností potvrdil otravu. Vědci jsou tedy zase o pověstný krok blíž k pravdě. Druhou část hádanky - kdo způsobil smrt "zázračného koně" v USA - zřejmě nebude možné tak spolehlivě odkrýt. Důkazy, které se dochovaly hovoří jasně - byl oráven smrtelnou dávkou arzenu. Jenže kým vlastně?

Titulní strana magazínu The Sun, 1932

Peter Game, reportér deníku The Harald Sun:
"Když jsem tehdy dělal rozhovor s Tommym Wooodcockem v červenci roku 1983, uplynulo právě 50 let od Phar Lapovy smrti v USA. Woodcock měl spoustu času uvažovat o tom, proč se tak stalo a kdo to mohl způsobit. Náš rozhovor se uskutečnil v Mentone, kde Woodcock stále ještě trénoval koně pro pár prominentních majitelů z Melbourne. Bylo mu tenkrát uctyhodných 78 let. Zarazilo mě, že se tento milý stařík stavěl odmítavě i k teorii, které dlouho věřila celá Austrálie. Nevěřil, že by Phar Lapa otrávili Američané. Nechtěl to dále rozvádět a jediné, co dodal bylo: "Proč by to dělali? On je přeci v té době nijak neohrožoval, jen odpočíval po vítězství v Agua Caliente v Mexiku." Pak se na dlouhou chvíli odmlčel. Vypadalo to, že o něčem přemýšlí. Po chvilce se na mě podíval a pokračoval: "A i kdyby tomu tak bylo, jak by to asi provedli? Nikdo se k Phar Lapovi nebyl schopen dostat, nikdy jsem ho totiž neopouštěl."

Dále jsem se zeptal, proč si myslí, že smrt Phar Lapa nemohla být způsobena zapařeným krmivem,které mu dal osudnu noc před jeho úhynem. Klidně mi odpověděl, že oves pocházel z pytle přivezeného ze zastávky na Novém Zélandu. Pytel byl prý uzamčen ve stodole, ke které neměl nikdo jiný přístup. Své tvrzení doložil konstatováním, že celý pytel byl během vyšetřování předmětem dalších analýz a ve zbývajícím krmivu nic špatného nalezeno nebylo.

Rovněž jsem položil otázku, co si myslí o další případné teorii - že Phar Lap mohl eventuelně zkonzumovat trávu ošetřenou pesticidy, kterými se ošetřoval plevel v oblasti Perryho stájí v Tanforanu, poblíž San Francisca. Woodcock odvětil, že byl velmi opatrný, než aby nechal Phar Lapa konzumovat takto ošetřenou trávu. Vodil jej prý jen doprostřed nedalekého výběhu. Argumentoval jsem tím, že při vyšetřování odhalily testy něco jiného. Malé množství pesticidu zřejmě ulpělo i na této trávě, což ostatně potvrdila i pitva, při níž bylo stopové množství arzenu v žaludku šampióna opravdu nalezeno. Vyšetřující odborníci se však nedomnívali, že by toto množství mohlo způsobit tak fatální otravu organismu valacha. Woodcock na mou argumentaci reagoval poněkud podrážděně...

Tommy Woodcock (archivní záznamy):
"Nesmysl - byli tam i další koně, kteří nejenže konzumovali samotnou trávu, ale dokonce i listy z takto ošetřených stromů a u žádného jiného to v otravu nevyustilo."

Peter Game, reportér deníku The Harald Sun:
"Na otázku, zda se domnívá, že za Phar Lapovu smrt byla tedy odpovědná kolika, která byla rovněž uvedena jako oficiální příčina Phar Lapovy smrti v roce 1932, však také odpověděl zamítavě. Jako důvod uvedl, že byl osobně přítomen u pitvy šampióna a na vlastní oči viděl Bobbyho krvavě zarudlé vnitřnosti, které jeden z přítomných veterinářů jasně označil za důsledek vnitřní otravy.

Phar Lap a Tommy v roce 1929
na farmě Underbank Stud

Dále mi Woodcock rovněž pověděl o incidentech, které se staly v Caulfieldu před pověstným Melbourne Cupem 1930. V době, kdy zoufalí bookmakeři chtěli koni všemožně zabránit v účasti, protože pokud by ryzák velký dostih vyhrál, přišli by o velké množství peněz. První incident se odehrál, když Telfordovi kdosi telefonicky vyhrožoval. Trenér tomu však nevěnoval sebemenší pozornost. Druhý den nato vedl Woodcock Phar Lapa po ulici a téměř je prý oba srazil málý náklaďák. Tenkrát ho napadlo, že řidič jen na malou chvíli ztratil kontrolu na vozem, ale poté, co následujícího dne viděl na té samé cestě vůz, kde seděli dva muži a zakrývali si tváře novinami, pochopil, že nic z toho nebyla náhoda." Více informací zde.

Tommy Woodcock (archivní záznamy):
"Přitiskl jsem "Bobbyho" k plotu, protože jsem už tušil, co bude následovat. A když prosvištěli okolo nás, měli hodně špatný úhel ke střelbě," odmlčel se a těžce dýchal, jakoby celou situaci znovu prožíval a pak pokračoval:" Nemířili mu na hlavu, ale níž...na jeho boky - možná na nohy. Chtěli ho pravděpodobně jen zmrzačit, aby nemohl vyhrát. Střela se však naštěstí odrazila od chodníku asi tak metr před ním."

Peter Game, reportér deníku The Harald Sun:
"Celý rozhovor jsem sbíral odvahu na to, abych se Woodcocka přímo zeptal na jeho názor, kdo si myslí, že tedy zabil Phar Lapa. Podíval se mi na krátký okamžik do očí a já přísahám, že věděl, co se mi v té chvíli honilo hlavou. Jeho třesoucí se hlas nakonec přerušil ticho, které na okamžik zavládlo:"Existuje ještě jedna možnost, jak mohl zemřít, já Vám ji ale nepovím, neboť to nevím jistě."

Woodcock tedy odmítal tvrzení, že byl Bobby otráven Američany. Nicméně podle něho nebyla příčinou valachovy smrti ani pesticidy ošetřená tráva, špatné (zapařené) krmivo či oficiální uvedená příčina smrti - kolika. Měl zřejmě během uplynulých let spoustu času o všem detailně přemýšlet. Znovu a znovu si přehrávat jednotlivé sekvence tragického dne minutu po minutě. Poté zřejmě dospěl k jakési vlastní teorii, kterou ale strikně odmítl Gamemu odhalit. Nikdy před tím o ní s nikým jiným nemluvil, ba dokonce ani nenaznačil, že by si za ta léta býval byl na něco klíčového vzpomněl. Jak podivuhodné. Muž, který byl jediným svědkem posledních chvil šampióna v Menlo Parku v roce 1932, zemřel jen dva roky poté, co se uskutečnilo výše zmíněné interview, ve věku 80 let. Jeho odmítavý postoj k odhalení své teorie i následné ospravedlnění sebe sama svou nejistotou, mě přivádí k doměnce, že bylo jeho záměrem uvrhnout na celou tuto záhadnou kauzu další stín pochybností.

V současnosti již nikdo z Phar Lapova realizačního týmu nežije, takže není komu položit poslední a nejdůležitější otázku, pomocí které bychom byli konečně schopni poskládat dohromady všechny střípky tohoto podivného příběhu o vytrvalosti, přesvědčení, stěstí, intrikách, smrti a legendě. Legendě, jejíž gloriola stále září s vydatností májové trávy. Netýkala se Woodcockova případná teorie náhodou předávkování záhadným tonikem? Necítil se za šampiónovu smrt přeci jen trochu odpovědný? Odpověď je na snadě. Máme tu tvrzení vědců o otravě arzenem - dále pak odhalení Steva Boydena podpořené tvrzeními několika dalších nezávislých australských trenérů a nakonec otázku: Kdo otravu způsobil? Na tu Woodcock za žádnou cenu nechce odpovědět, i když má, alespoň podle výše uvedeného interview, svou "nepodloženou" teorii o další možné příčině Phar Lapovy smrti. Jednotlivé části této složité skládanky do sebe až neuvěřitelně zapadají, nemyslíte? Archivní zdroje navíc jednoznačně uvádějí, že se Woodcock nikdy s tragickou smrtí Bobbyho zcela nevyrovnal. Nebránilo mu v tom černé svědomí? Rozhodl se zůstat loajální svému zaměstnavateli Harrymu R. Telfordovi a vzít si pravdu s sebou do hrobu tak, jak to učinil právě Harry? Jen si vzpomeňme na větu, která zaznívá z Harryho úst na konci filmu Phar Lap: "Co na tom záleží, je mrtvej."Mohl tedy i Harry Telford mít výčitky svědomí? Jenže výčitky může mít člověk jen v případě, pokud sám sobě vnitřně přizná vinu. Veřejně se k tomu nikdo z Phar Lapova týmu nikdy nepřihlásil. Otázkou zůstává, jak dalekou roli sehrál v celé kauze veterinář Nielsen. Věděl i on o Phar Lapově zázračném "medikamentu"?

Kdyby byli výše zmínění pánové dnes ještě mezi živými, celkem by mě zajímalo, jak by asi reagovali na současné zjištění vědců? Na palcové titulky v novinách, které podobně jako v roce 1932 hlásaly, že byl "Bobby" otráven? Jenže v roce 1932 to byla pouhá spekulace, jedna z mnoha teorií, které se po smrti šampióna vyrojily jako houby po dešti. Veřejnost si mohla vybrat, čemu věřit. Neexistovaly důkazy ani pro jedinou z těchto teorií. Veřejnost mohla být i oklamána... Dnes ale stojí veřejnost spolu s vědci na prahu temné propasti pravdy, kde již není prostoru pro domněnky. Hrůzná pravda vyšla nakonec najevo, důkazy hovoří jasně. Jsme pravdě blíž než jsme kdy byli, ale stále chybí jeden střípek. Kdo byl osobou, která ať vědomky či nevědomky otrávila a tím vlastně i zabila Phar Lapa?