Skvělý Phar Lap "odpočívá" pod skládkou

Kalifornie - Phar Lapův neoznačený hrob je v USA užíván jako skládka! Ano, stáje, v nichž za podivných okolností uhynul jeden z  nejlepších dostihových koní světa - Phar Lap, jsou vlastnictvím jedné nejmenované střední školy v Menlo Parku jižně od San Franciska. Škola však tohoto historicky velmi cenného prostoru využívá jako skládky starých poliček, odpadu a  zahradní techniky!

Reportér The Daily Telegraph se vydal po stopách posledního odpočinku velkého ryzáka a nalezl je téměř zasypané různým odpadem...

"Phar Lapův příběh mě vždycky fascinoval. Je ostudné, že tyto stáje nebyly zachovány," řekla tisku prezidentka společnosti Atherton Heritage Association, paní Marion Osterová.

Stáje v Menlo Parku

Phar Lap na ranči, který vlastnil Ed Perry, pobyl 14 dní. Stáje jsou to jediné, co zbylo z velkého ranče, kde dne 5. 4. 1932 došlo k osudové tragédii. Příčina Phar Lapovy smrti byla až do roku 2006 zcela neznámá, poté vědci objevili, že legendární ryzák uhynul po velké dávce arzenu, kterou zkonzumoval 30 - 40 hodin před smrtí. Po úhynu slavného koně byla jeho kůže mistrně zpracována na exponát, který byl v roce 1933 zaslán zpět do Austrálie a  v současnosti se nachází v Melbournském Muzeu. Jeho kostra byla zase vystavena v muzeu Te Papa na Novém Zélandu, ale momentálně je také zapůjčena v expozici v Melbourne u příležitosti oslav 150. výročí legendárního Melbourne Cupu. Srdce Phar Lapa se nachází v Národním muzeu v Canbeře. Ostatní zbytky těla pak byly pohřbeny na pozemku Eda Perryho, který je dnes v majetku zmíněné střední školy v Menlo Parku. Mluvčí školy oznámil, že  škola zváží způsoby, jak by se dala Phar Lapova památka uctít.

Podle historického výtisku magazínu Time z roku 1932 byly zbylé orgány velkého šampióna  umístěny do kovového boxu a pohřbeny na kopci nedaleko stájí. Jejich přesná lokace však dodnes zůstává záhadou, proto je za místo posledního odpočinku velkého Big Reda  považován prostor výše zmíněných stájí. Ten je  bohužel v současnosti bezostyšně zasypán harampádím a nic nesvědčí o historické hodnotě tohoto "posvátného" místa.

Publikováno: 6. 10. 2010
Zdroj: news.smh.com.au

St Albans Stud evokuje vzpomínky na Phar Lapa

"Phar Lapova legenda je v Randwicku i Flemingtonu stále hmatatelná," napsal James Wagstaff.

Na první pohled nevypadá box s číslem 20 umístěný na farmě St Albans Stud v Geelongu nijak impozantně. Oprýskané dřevěné hrazení boxu, z něhož se loupe barva a zrezivělé panty u dveří. Uvnitř boxu to nevypadá o nic lépe - propadlá podlaha, ve vzduchu poletující částečky prachu. Prostor působí zchátrale a opuštěně. Vůbec nic nenasvědčuje tomu, že právě toto místo sehrálo velmi důležitou úlohu v australské dostihové historii - přesněji při dramatických událostech roku 1930. Figurovalo totiž v jednom z nejpozoruhodnějších zmizení v australské sportovní historii. vůbec...

Sobota, 1.11.1930, svítá. Je přesně den po Derby a po silnici se blíží koňský přepravník obklopený ozbrojenými policisty. Rychle projíždí vraty farmy v St Albans. Děje se něco neobvyklého...

Dveře těžkého vozu se na dvoře farmy pomalu otevírají a zaměstnanci farmy se poprvé osobně setkávají s dostihovým šampiónem Phar Lapem, který přežil útok atentátníků usilujících o jeho život.

Podle dobové reportáže deníku Weekly Times, Tommy Woodcock vedl Phar Lapa z ranního tréninku, když v tom na ně vystřelili z jedoucícho vozu. Phar Lap sice unikl nezraněn, ale Harry Telford byl přesvědčen, že antentát byl dílem bookmakerů, kteří se obávali o své peníze zvláště podkud by Phar Lap v Melbourne Cupu 1930 vyhrál. Předpokládal, že se o to pokusí znovu, proto ihned po útoku vyrazil na schůzku se členem rady VRC,Guyem Raymondem, který mu nabídl, aby Phar Lapa až do začátku závodu ukryl v jeho stájích v Geelongu. Telford s plánem souhlasil a ještě té noci se Phar Lap vydal na cestu...

Podle tvrzení předsedy VRC, Michaela Jennigse, který je majitelem St. Albans Stud posledních 16 let, byl Telford zcela nadšený vidinou vzdálených osamocených stájí, proto souhlasil s přesunem Phar Lapa z Melbourne.

Majitel St. Alban Studu - Michael Jennings -
před boxem, kde Phar Lap v roce 1930 strávil 3 dny.

"Nikdo by totiž nepředpokládal, že by Phar Lap mohl být v Geelongu," říká Jennings. "Plán byl dokonalý. Za Phar Lapa navíc vydávali jiného koně, takže si všichni mysleli, že je stále v Melbourne."

V průběhu pobytu na St Albans setrvával Phar Lap většinu času ve stáji. Jen nutné tréninkové galopy si odbýval na nedaleké dráze. Neušel ale pozornosti malého chlapce, který nadšeně vykřikl: "No né, vždyť ten kůň vypadá přesně jako Phar Lap!" Personál stájí mu dal 10 babek a poslal ho do obchodu koupit si sladkosti," směje se Jennings.

V Caulfieldu mezitím za Phar Lapa vydávali zcela jiného koně, aby útočníci získali dojem, že je stále ve městě. Jako Phar Lap vystupoval 2-letý Old Ming, stájový kolega superšampióna. Na sobě měl Phar Lapovu deku a pokrývku hlavy, k dokreslení celkového dojmu mu oblékli i chrániče přeních nohou. Po tréninku byl Old Ming odváděn zpět do stájí a pár metrů za ním šli dva muži v ošoupaných oblecích, kteří na něj z povzdálí dohlíželi. 'Díky těmto "bodyguardům působila celá akce velmi realně. Senzacechtiví novináři v Melbourne však začal větřit, že tady něco nesedí. Netrvalo dlouho a propuklo šílenství! Milovaný šampión zmizel!

"Phar Lap se skrývá," hlásaly titulky na přední straně deníku The Herald. "Po sobotním vítězství v Melbourne Stakes se Phar Lap doprovázen policejní eskortou okamžitě vrátil do stájí v Caulfieldu. V neděli velmi brzy ráno byl však naložen do přepravníku a odvezen neznámo kam," informoval čtenáře deník The Morning Helrald. "Toto opatření bylo důsledkem sobotního pokusu o odstranění šampióna. Phar Lapův realizační tým se obával dalších možných útoků na Phar Lapa, proto se rozhodl jej do Melbourne Cupu ukrýt na bezpečném místě."

Jennings dále uvádí, že 3denní Phar Lapův pobyt v St Albans byla zkouška nervů pro všechny zainteresované. "Tu noc před Melbourne Cupem se strhla obrovská bouře - vypadla elektřina, takže v celém komplexu byla tma jako v pytli i telefony byly hluché," dodává. "Všichni měli nervy napjaté k prasknutí. Policie dorazila za bouře a strávila s koněm celou noc."

"A když měli nejvyšší čas odjet na závodiště (na Melbourne Cup), přepravník z podivných důvodů nechtěl vůbec naskočit. Všichni se ho pokoušeli nahodit, ale chvíli to trvalo. Kvůli této nehodě museli závod o chvíli odložit."

Phar Lap do Flemingtonu nakonec dorazil včas a spolu s Jimem Pikem se odebrali na start Melbourne Cupu psát dějiny turfu. Navzdory nejvyšší zátěži v sedle zadrženě zvítězil a stal se národním hrdinou Austrálie. Zaslouženě.

Připomeňme si však, že vše mohlo být i jinak, nebýt lidí, kteří stáli v pozadí tohoto velkého úspěchu. Lidí, kteří obětavě a nezištně poskytli Phar Lapovi útočiště ač tím riskovali i své vlastní životy.I když pro nás navždy zůstanou jen "těmi v pozadí," zaslouží si aslespoň tichou vzpomínku.

Právě díky nim pokračovala Phar Lapova dostihová nadvláda, kterou ukončila až jeho předčasná smrt v USA v roce 1932, 14 dní poté, co zvítězil v nejbohatším dostihu - Agua Caliente Handicapu.

Publikováno: 19.8.2009
Zdroj informací: Weeklytimesnow

Phar Lap aneb zašlá sláva Tanforanu

Dostihový komplex s příznačným jménem Tanforan byl vybudován v San Brunu v Kalifornii a byl v provozu od 4.9.1899 do 31.7.1964. Byl zkonstruován tak, aby uspokojil veškeré potřeby zámožné klientely, která sem přijížděla hlavně z nedalekého San Francisca. Dostihové závodiště dostalo jméno podle svého zakladatele, Torribilia Tanforana, z matčiny strany vnuka Jose Antonia Sancheze, majitele známé farmy El Rancho Buri Buri.

Letecký pohled na komplex v Tanforanu

V Tanforanu se zpočátku pořádaly nejen koňské, ale i psí dostihy. Kromě toho zde čas od času bylo možné vidět i motocyklové nebo automobilové závody.

Dostihový komplex Tanforan, 1950

V roce 1911 byl celý komplex uzavřen kvůli zákazu hazardních her, který začal platit v Kalifornii. Dráha byla v roce 1923 a 1924 znovu otevřena a to hlavně díky podpoře vlivných businesmanů včele s "cukrovým" magnátem Adolphem B. Spreckelsem za podmínky, že se zde nebudou uskutečňovat žádné sázky. Po roce 1924 následovalo dalších 10 let přežívání, avšak dostihové mítinky se mohly začít uskutečňovat až poté, co byl zákaz provozování hazardních her zcela zrušen. Hollywoodský filmový režisér Frank Capra našel v komplexu jisté zalíbení a použil záběry z Tanforana i ve svých dvou filmech: Broadway Bill a Riding High.

Válka:

Za první světové války byl areál Tanforana dočasně přebudován na armádní tréninkové centrum. Po vypuknutí druhé světové války byl komplex opět uzavřen, dráha byla během Japonsko-Americké internace užívána jako shromaždiště. Přibližně 8.000 lidí japonského původu (převážně rodilí Američané) bylo umístěno do komplexu stájí, tribun a 170 kasáren, které byly zbudovány uvnitř komplexu, před tím než byli posláni do internačních táborů v dalších částech země.

Lidé:

Služeb Tanforanu využívali mnozí důležití vlastníci a trenéři koní např. vlivný chovatel a majitel koní James Ben Ali Haggin,

A jeho šampióni...

majitel a trenér koní Sam Hildreth.

Trenér Noble Threewitt zde během jednoho dostihového mítingu konaného v dubnu 1954 dosáhl nevídaného úspěchu - všech devět koní v jeho tréninku tu totiž zvítězilo.

Koně:

V roce 1932 hostil Tanforan slavného "Australského zázračného koně" Phar Lapa. Ten zde odpočíval po vyčerpávající plavbě před tím než se ke konci ledna vydal předpravníkem do Tichuany v Mexiku, kde se běžel slavný Agua Caliente Handicap.

Phar Lap na dráze v Tanforanu
(na fotografii zde již bohužel jeho vycpaný exponát)

Jak šel čas, prošla dráhou v Tanforanu spousta dalších skvělých koní. Mezi nimi např. slavný Seabiscuit, který zde byl rovněž nějaký čas ustájen. Dále pak Citation, který v roce 1948 zvítězil v Tanforan Handicapu a ještě téhož roku si "nasadil" Trojkorunu. O dva roky později se zde objevil Citationův stájový druh z Calumet Farm a vítěz Kentucky Derby, Ponder, který v Tanforan Handicapu rovněž zvítězil.

Citation (Bull Lea - Hydroplane II., Hyperion) v sedle F. Arcaro

Seabicuit (Hard Tack - Swing On, Whisk Broom) v sedle R. Pollard

Ponder (Pensive - Miss Rushin, Blenheim)

V roce 1956 zvítězil v Tanforan Handicapu i kůň Bobby Brocato (Nathez - Dorothy Brown, Brown King), který vyrovnal traťový rekord z Tanforanu na 8.5 furlongů, ten však vzápětí překonal a stanovil zcela nový na 9 furlongů.

Bobby Brocato se řítí do cíle Tanforan Handicapu

Závodní dráha v Tanforanu lehla v roce 1964 popelem. Na místě, kde se kdysi zvedal prach pod kopyty šampiónů, stojí dnes nákupní centrum známé jako "The Shops at Tanforan." Dávno zašlé slavné časy už zde připomíná jen socha Seabiscuita. Vzpomínky však oheň zničit nedokázal... a díky nim bude Tanforan navždy zachován v historii turfu.

Zdroj informací: Internet
Zdroj obrázků: Internet

Stručná historie farmy Underbank Stud (lokace: Austrálie)

dnes

Farma byla založena v roce 1850. Původním záměrem bylo poskytování pastvy pro dobytek. Od roku 1900 pak začala sloužit výhradně pro ustájení koní. Díky své poloze v úžasném údolí situovaném podlíž města Bacchus Marsh byla farma Underbank se svými 500 akry vůbec jednou z nejrozlehlejších v Austrálii. Voda z nedaleko ležící zátoky byla hojně využívána zejména k zavlažování vlastní produkce vojtěškového sena a dalších rostlin zkrmovaných na farmě. Níže posazené plochy sloužily jako výběhy pro koně. Výše položené pozemky sloužily jako pastevní plochy jen v krajní nouzi, protože se na ně ukládal vyprodukovaný hnůj.

Výběhy na Underbank Studu dnes

Majitelem farmy byl Solomon Green, zvaný "Sol": prominentní postava australské dostihové scény. To on v roce 1900 přišel  s brilantním nápadem přestavět farmu pro potřeby majitelů dostihových koní. Říká se, že farmu zakoupil za 1000 liber za akr, což v té době byly nekřesťanské peníze.

Phar Lap, Tommy Woodcock, Cappy,
Cashy Martin a Nielsen, Under Bank 1931

Zajímavostí farmy jistě je, že hostila i slavného Phar Lapa. Právě zde byl totiž šampión portrétován pro Australskou národní galerii. Strom, pod nímž Phar Lap na obraze stojí, eukalyptus enormních rozměrů, stále stojí jako osamnělý svěděk dávno prošlých časů a tvoří jakýsi centrální navigační bod farmy. Výběh, kde se slavný ryzák proháněl, přežil až do dnešních dní. Stáj, kde byl Phar Lap ustájen spolu s boxem, před nímž spával jeho věrný ošetřovatel Tommy Woodcock, také stále stojí.

Portrét Phar Lapa visí v Australské národní galerii

Stáj a pohled na starý eukalyptus
Starý eukalyptus ve výběhu,
kde se kdysi proháněl Phar Lap

Underbank byl rovněž domovem z Anglie importovaného Comedy Kinga (Persimmon -Tragedy Quuen, Gallinule), vítěze Melbourne Cupu 1910 a mnoha dalších skvělých koní z chovu Sola Greena.

Comedy King (Persimmon -Tragedy Quuen, Gallinule)

Zajímavostí je, že v roce 1930 investoval  Sol Green do koupě několika km ocelového drátu, který dodala firma Melbourne Cable Car System. Ten farma následně využila k výrobě vysoce efektivního ohradníku (obdobný používáme i dnes a nazýváme jej elektrický). Poměrná část původního ohrazení již zmizela, ale existuje i několik pastvin, kde se dochoval.

Více informací o Underbank Studu můžete nalézt zde.

Zdroj informací: www.underbankstud.com.au
Zdroj fotografií: Internet

Stručný náhled do historie Flemingtonu a Melbourne Cupu

Napadlo mě, že by bylo dobré poznát podrobněji historii závodiště, na kterém často vítězil fenomenální Phar Lap a před ním i po něm mnoho dalších skvělých koní...Flemington. Nahlédneme-li do výsledkových listin vedených Victoria Racing Clubem (VRC), zjistíme, že Phar Lap startoval na výše jmenovaném závodišti celkem 14x: 11x zde proběhl vítězně cílem, 1x byl druhý, 1x třetí a 1x se neumístil.

Phar Lapova vítězná tažení ve Flemingtonu...

Flemigton je bezesporu nejznámějším závodištěm Austrálie. Nejenže patří k nejstarším dostihovým závodištím v této zemi vůbec (od 1840 se zde dostihy běhají pravidelně každý rok), ale můžeme rovněž říci, že celý rozlehlý komplex náleží od roku 2006 k významným kulturním dědictvím této země.

Závody ve Flemingtonu

Flemington okolo roku 1920

Jak závodiště Flemington vůbec vzniklo?
První dostihy v Melbourne se konaly v březnu roku 1838 - na místě, kde se dnes nachází železniční stanice Spencer Street.

Pohled na později vybudovaný železniční komplex Spencer Street

Úplně první dostihový míting ve Flemingtonu se konal až v březnu 1840 jihozápadně od toku řeky Maribyrnong River (Melbourne tehdy existovalo pouhých 5 let). Když byl v roce 1840 Flemington (původně nazývaný Melbournské závodiště /Melbourne Racecourse/) oficiálně užit jako dostihová dráha, měl pro vládu status "Crown Land", což znamenalo, že země nikomu nepatřila. V roce 1848 byl guvernér Nového Jižního Walesu odpovědný i za tuto oblast, která se však zanedlouho poté - v roce 1851 stála separovanou kolonií státu Victoria. Guvernér tehdy vydal obecně platné a uznávané nařízení, že 352 akrů půdy bude považováno za veřejné závodiště a zároveň ustanovil šestici mužů, kteří se stali Správní radou nového závodiště. V roce 1871 schválila vláda nařízení, jímž ustanovila správní radou závodiště Dostihový spolek Victoria /The Victoria Racing Club (VRC)/.

Původ jména Flemington
Toto místo na okraji Melbourne bylo pojmenováno po jistém Flemingovi, jenž si jako místní řezník vysloužil vděk tehdejších turfmanů zapůjčením svých - v širokém okolí jedinečných - vah k převážení žokejů.

Během prvního mítingu se ve dvou dnech konaly pouhé čtyři dostihy. Sázelo se na ně nikoli v penězích, kterých se mladé kolonii ještě nedostávalo, ale v lahvích rumu, kterého už přebývalo. Nejúspěšnější sázkař tak ne vždy byl tím nejšťastnějším. Okamžitě se totiž opil tak, že když se pokusil jít domů řekou, obvykle utonul...

Melbournský turf si pro další léta počáteční nadšení z hazardu sice ponechal, ale nedostatky rychle napravil. Již za deset let stála ve Flemingtonu přepychová tribuna a o dalších sedm let později se konala inaugurace Victoria Derby. Flemington byl rovněž centrem tréninku dostihových koní. Mnoho australských nejznámějších trenérů založilo své stáje právě poblíž zmíněného závodiště. V roce 2006 se slavný dostihový míting zvaný Melbourne Cup Carnival poprvé v historii nekonal ve Flemingtonu - závodiště bylo totiž odstaveno až do září 2007.

Ve startovních boxech...

Dostihový spolek Viktoria /The Victoria Racing Club/ (dále jen VRC)
Dostihový spolek VRC vznikl roku 1864 z pozůstatků dvou klubů, které původně stály proti sobě - The Victoria Turf Club (založen: 1852) a Victoria Jockey Club (založen: 1857), které se rozpadly a z jejich trosek povstal VRC. Než se tak stalo, oba kluby pořádaly své dostihové mítingy odděleně na stejném závodišti ve Flemigtonu. Již před vznikem VRC začal Victoria Turf Club organizovat samozvané komise zaujatých majitelů dostihových koní a organizovat výroční dostihy. Od roku 1864 až do roku 2001 VRC jednal jako ústřední autorita odpovědná za pořádání dostihů ve státě Victoria v Austrálii. V roce 2006 se VRC stalo členem Victoria Racing Club Limited, takže tato funkce částečně přešla právě na zmíněnou společnost Racing Victoria Ltd., která se nyní stará o tyto záležitosti. Kromě PR akcí či webové prezentacese VRC rovněž provozuje tzv. Phar Lap Club, což je klub pro ty nejmenší nadšence posedlé dostihovým sportem.

Původ velkého Melbourského poháru /Melbourne Cupu/ a jarního dostihového karnevalu /spring racing carnival/
První závody v Melbourne se obvykle běhaly na podzim. V roce 1854 se Victoria Turf Club (VTC) rozhodl začít pořádat dostihy i na jaře - v době, kdy krajina splňovala ty nejlepší podmínky, a to i navzdory celkem dramatickým výkyvům počasí. Byl to právě VTC, který jako první přišel s myšlenkou uspořádat všeobecně uznávanou a toužebně očekávanou zkoušku roku. Kupodivu se jí nestal klasický ani poloklasický dostih, ale pouhý handicap, který se stále běhá na dávno nemoderní trati dvou mil. První Melbourne Cup se běžel v listopadu 1861. A již v prvém ročníku se na jeho startu objevilo 17 dobrých koní - včetně pětiletého ryzáka Archera (William Tell - Maid of Oaks by Vagabond) z Nového Jižního Walesu, který se později jako první zapsal na listinu vítězů v roce 1861. Svůj triumf zoopakoval i v roce 1862. Dva po sobě jdoucí Melbourne Cupy dokázal získat až po 106 letech hřebec Rain Lover (Latin Lover - Rain Spot). Kompletní listinu vítězů Melbourne Cupu můžete nalézt zde.

V padocku (Melbourne Cup 1896)

Zajímavost:
Muž, který Archera na Melbourne Cup připravoval, se jmenoval Etienne de Mestre. Pod jeho vedením kůň vyhrál oba po sobě jdoucí poháry (1861 i 1862). Jeho příprava byla prostá, ale účinná: nechal Archera jít z Nowry do Melbourne, což bylo přes 550 mil - ušli 27 mil za den...alespoň tak se to povídá (možná že další důkazy by dokázaly něco jiného). Je však jisté, že s takovou přípravou Archer lehce zvítězil. De Mestre byl skutečný mistr v tréninku svých koní a používal velmi propracovaných tréninkových postupů. Místo toho, aby jej ostatní turfmani uznávali za jeho výsledky na dráze, povídali si o něm jako o šarlatánovi...

Etien de Mestre

Jeho svěřenci však zvítězili i v dalších Melbourne Cupech - byli to: Time Whiffler (1867), Chester (1877) a Calamia (1878). Etiennův syn - Roy de Maistre se stal významným australským umělcem. Až v roce 1977 byl Etien de Demestre předstižen trenérem Bartem Cummingsem (jehož svěřenci vyhráli Melbourne Cup 6x), ale i tak mu stále patří druhá příčka pověstného žebříčku nejúspěšnějších australských trenérů vůbec.

Bart Cummings - živoucí legenda
australského turfu

Tento nejslavnější dostih jižní polokoule může vyhrát i poměrně slabý kůň prostě jen proto, že mu handicaper předepíše menší zátěz než koním výborným. Ztěží se proto jedná o skutečnou zkoušku chovu. Přesto však zůstává pozice Melbourne Cupu pro Australany neotřesitelná a první listopadový čtvrtek do bran flemingtonského závodiště proudí dychtivé zástupy dostihových nadšenců. Národ dostihových sázkařů totiž vzrušuje možnost změřit svůj důvtip s důvtipem handicaperovým a ve zpravidla mohutném poli koní vsadit na "toho správného koně" několik dolarů ve vysokém kurzu. Hluboká tradice, hlavní příčina současné popularity Melbourne Cupu, stojí na základech položených právě v roce 1838.

Reklamní poutač zvoucí k návštěvě závodiště u příležitosti konání 148. Melbourne Cup Carnivalu 2008 s výmluvným sloganem:
"Oslava, která zastavuje národ"

Nově zformovaný Victoria Racing Club (VRC) převzal patronát nad závodem při jeho čtvrtém konání, tedy v roce 1864 a Melbournský pohár se tedy počal běhat na závodišti ve Flemingtonu každé jaro jako hlavní a nejvýznamější dostih nadcházející dostihové sezóny. Pořadatelé by si asi ztěží dokázali představit, že za sto let ponese dostih padesátinásobek původní dotace, stane se módní přehlídkou a vrcholnou společenskou událostí a bude přivádět do extáze milióny Australanů. Pro dobrý zvuk této zkoušky udělali předkové co mohli - budiž jim země lehká a jimi založená tradice ať dále vzkvétá...

Muži chodí sázet, ženy se chodí ukazovat - Melbourne Cup je vrcholnou společenskou událostí každé dostihové sezony.

Záběr na tribuny plné k prasknutí...

a areál závodiště ve Flemingtonu
v den konání Melbourne Cupu

Phar Lap a Makybe Diva "navždy"
Na dráze ve Flemingtonu se rovněž nachází bronzová socha národního hrdiny - dostihového koně Phar Lapa. V roce 1988 si její zhotovení objednalo VRC u příležitosti dvoustých oslav vzniku samostatné Austrálie. Socha pochází z dílny renomovaného sochaře Petera Corletta. Corlettova socha je o 10 % větší než byl Phar Lap ve skutečnosti a stojí u hlavního vchodu na závodiště, poblíž paddocku zvaného poeticky Birdcage (nyní už byl tento padock zrenovován - v komplexu se nacházejí stáje pro 125 koní).

Sochař a tvůrce sochy Phar Lapa - Peter Corlett

Podobně monumentální socha byla vytvořena i k poctě slavné klisny Makybe Divy, vítězky 3 Melbourne Cupů. Socha pochází z dílny místního umělce Kena Martina a nachází se na pláži Port Lincolnu v Jižní Austrálii.

Ken Martin při práci na soše Makybe Divy

Zdroj informací: www.vrc.net.au, Michal Horáček - Království za Koně, www.wikipedia.au
Zdroj obrázků: Internet, archiv autorky

Phar Lap v Albury...ignorován?

"Koňský hotel" Royal v Albury v roce 1930

Ve městě Albury v Novém jižním Walesu se mezi lidmi povídá, že po zdejších ulicích se kdysi procházel i slavný Phar Lap se svým ošetřovatelem Tommy Woodcockem. Podle Tommyho Woodcocka však místní lidé Phar Lapa vůbec nepoznali. Může snad být tato povídačka pravdivá? Vydejme se po stopách...

Zdá se však zcela nepravděpodobné, že star jakou ve své době Phar Lap byl, by unikla očím veřejnosti. I naprostý laik by si ho přeci musel povšimnout, vždyť šampión budil pozornost nejen svými neuvěřitelnými výkony na dráze, ale především mohutným rámcem a sytě ryzou barvou srsti. Rozhodně to nebyl kůň, který by se dal přehlédnout a přece se tak stalo.

Nájemce Royal hotelu v Albury, Nick Willoughby to potvrzuje. Říká, že v roce 1930 Woodcock a Phar Lap skutečně pobývali v Royal hotelu. Krom toho Phar Lap lehce zvítězil v Melbourne Cupu, takže jeho fotografie byly uveřejněny na předních stranách všech Australských deníků.

Phar Lap a Tommy na nádraží před odjezdem do Albury obklopeni zástupem obdivovatelů

"Je to pravděpodobně jedno z mála tajemství, kterým se město může pochlubit.V těch letech měl náš hotel výtečnou reputaci hlavně mezi dostihovou smetánkou Austrálie. Zvláště díky své lokaci. Městem totiž vedl hlavní železniční uzel mezi Sydney a Melbourne."

Nástupiště v Albury, kde Phar Lap v roce 1930
se svým týmem měnil vlak do Sydney

Při dostihových mítinzích to byla zvláště ideální zastávka pro načerpání nových sil mezi jednotlivými dostihovými dny. Náš hotel též jako první zavedl elektrickou síť do všech stájí, takže se v nich mohlo svítit elektřinou, což bylo zvláště pro personál okolo dostihových koní velmi pohodlné. V ostatních hotelích se ještě používaly petrolejové lampy a takového svícení bylo zvláště ve stájích velmi nebezpečné. Často se na lampu zapomnělo a vznikaly velké požáry."

Nyní pouze skladiště prázdných sudů,
dříve stáje, kde byl v roce 1930 ustájen Phar Lap

Willoughby dále říká, že majitel místního hostince - Ir jménem James Soden - měl velmi dobré konexe v dostihových kruzích.

James Soden

Willoughby:
"V roce 1924 kdosi prohlásil, že Soden zná osobně tolik majitelů, trenérů a žokejů po celé zemi, že se mu žádný jiný hoteliér v Austrálii nemůže vůbec rovnat..."

Willoughby dále dodává:
"Samozřejmě, že Phar Lap nebyl jediným vítězem z Melbourne, který byl ustájen ve stájích tohoto hotelu. Vzpomínám si i na další čtyřnohé hvězdy, mezi nimiž byl např. Prince Foote (1909), Piastre (1912), Artilleryman (1919), Windbag (1925) Statesman (1928), Peter Pan (1932), Foxzami (1949) a Delta (1951)."

Pokud byste náhodou četli Woodcockovu autobiografii, tak byste se dočetli, že Woodcock byl samotným pobytem v Albury doslova frustrován. Ve svých vzpomínkách uvádí, že na tomto místě pobýval s Phar Lapem celé čtyři dny a že nikdo z místních mu nevěnoval sebemenší pozornost. Podle něj byl Phar Lap v té době prostě hvězda a ti lidé ho doslova přehlíželi. Na adresu místních nakonec uvádí, že by "pravděpodobně nepoznali dobrého koně ani kdyby ho měli přímo před očima."

Co dodat? Ač se to zdá neuvěřitelné, obyvatelé Albury Phar Lapa opravdu nepoznali.

Další info o hotelu zde.
Zpracováno dle článku: Allison Jess
Zdroj: ABC Goulburn Murray