Tommy Woodcock - kamarád a ošetřovatel "Rudého přízraku"

Aaron Treve Woodcock se narodil v Uralgurra, poblíž Kempsu v Novém Jižním Walesu v říjnu v roce 1905 (povšimněte si prosím - Phar Lap se rovněž narodil v říjnu). Když bylo Tommymu 5 nebo 6 let, jeho otec, řidič u společnosti Cobb & Co byl přesunut do přístavu Macquarie. Od útlého věku miloval Tom koně a vždycky se kolem nich potuloval. Oblíbil si zejména stáje Billyho Fullera, zkušeného a uznáváného trenéra, který ho naučil vše o přístupu ke koním a péči o ně.

Ve věku 14let se v Randwicku u trenéra Barney Quinna začal učit na žokeje. 25.2.1922 jel svůj první dostih v Moorefieldu. V 16 letech vážil 32.5 kg a slavil první úspěch. V sedle dvouleté klisny Oriental Charm, trénované Danem Seatonem, o hlavu vyhrál. Zvítězili i v Canterbury, kde opět slavili vítězství. V Randwicku doběhli třetí. 29.4.1922 zvítězili v Youthful Stakes a to i navzdory kurzu, který z nich činil naprosté outsidery (15:1). Tommy Woodcock si tedy jako žokej vůbec nevedl špatně - dosáhl 3 vítězství z celkových 4 startů.

Unikání fotografie Tommy Woodcock vítězí s Oriental Charm
v tréninkovém závodě

Nicméně tento úspěch dlouho nevydržel - o tři měsíce později byl na závodišti v Randwicku suspendován za křižování dráhy právě v sedle zmíněné klisny Oriental Charm. Nikoho nezajímalo, že byl soupeři v průběhu dostihu záměrně tlačen do bariéry...

Po vyučení v roce 1923 se stal nezávislým žokejem a toto povolání vykonával až do roku 1927. Odjezdil několik vítězů v podřadných dostizích v Novém Jižním Walesu. Přestože byl hubený a měl odpovídající váhu, na žokeje příliš vyrostl. Díky tomuto handicapu se pro něho stalo obtížným sehnat práci žokeje. Se svou klidnou povahou a přirozenou vášní pro koně si tedy zvolil být jejich ošetřovatelem. Spojil celý svůj život s ranním vstáváním, vyklízením hnoje ze stájí a péčí o nejzhýčkanější tvory na planetě – o dostihové koně. Jeho klidná povaha vytvářela mezi ním a koňmi jakési magické spříznění. Koně ho milovali.

Odjel tedy do Sydney, kde pracoval jako ošetřovatel koní a tréninkový jezdec. Pro přilepšení svého skromného platu si občas přivydělával i jako řidič. Mezi trenéry, kteří jeho služeb využívali, byl i Harry Telford, který Tommyho čas od času zaměstnával, když si to zrovna mohl dovolit. V okamžiku, kdy Tommy poprvé spatřil Phar Lapa, pocítil k němu velké sympatie a byl to právě Tommy, kdo navrhl tréninkovou metodu "naučit Phar Lapa vítězit," která později zajistila Phar Lapovi odrazový můstek k jeho úspěchům na dráze.

Harry Telford velmi brzy rozpoznal vztah, který se pomalu mezi ošetřovatelem a Phar Lapem formoval, a ze všech sil jej podporoval. Ze všech lidí, kteří Phar Lapa za jeho krátký život obklopovali, měl jediný Tommy Woodcock na ryzáka největší vliv. Nesouhlasil s Telforodovým krutým tréninkovým režimem - preferoval jemnější přístup a tak netrvalo dlouho a mezi ním a "mírným gigantem" se utvořilo pevné pouto. Ošetřovatel dal rovněž koni speciální stájovou přezdívku "Bobby." Od toho okamžiku jej ve stájích nikdo nenazval jinak. Bobby miloval svého mladého společníka natolik, že odmítal žrát dokud nebyl Tommy poblíž. Vytvářeli si spolu rozmanité hry.  Většinu času trávili spolu a nehnuli se od sebe na krok. Pokud to bylo nutné, opouštěl Woodcock Phar Lapa jen na nezbytně nutnou dobu. Jakmile nebyl Woodcock poblíž, stával se Phar Lap velmi neklidným, právě z tohoto důvodu byl Woodcock nucen trávit s ním téměř veškerý svůj čas. Nikdy si však nestěžoval. Miloval svého "Bobbyho" a vůbec mu nevadilo, že za své služby nedostává ani řádně zaplaceno.

Dnes již legendární fotografie -
Tommy Woodcock a Phar Lap v době své slávy
 

Tommy Woodcock (archivní záznamy):
"Phar Lap byl hravý kamarád, který převracel vědra s ovsem a někdy dokonce i okusoval žokejům dresy - zvláště když se k němu otočili zády. Rád strkal do lidí,.. víte obecně řečeno, když byl poblíž, nemohli jste ho přehlédnout."

Tommy a Phar Lap po vítězství v Melbourne Cupu 1930 

Tommy dokázal v ryzákovi probudit jeho nejlepší potenciál. Phar Lap byl pro něho vždy prioritou. Mladík mu byl k dispozici 24 hodin denně - 7 dní v týdnu. Takový život musel být pro jeho manželku velmi těžký, zvláště po svatbě. Dokonce i když byl ženatý, tak si nemohl dovolit vzít více než 4 dni volna. Jednou byl pod tlakem své manželky donucen jít do divadla na operu, ale než spadla opona, usnul Tommy po celodenní práci na divadelní sedačce vyčerpáním.

Phar Lap a Jim Pike

 

Harry Telford se výletu do Ameriky nezúčastnil. Měl v Braeside několik mladých koní v tréninku a nechtěl je opustit. Doporučil tedy Dave J. Davisovi, aby vzal jako trenéra Tommyho Woodcocka. Popravdě řečeno, i kdyby Harry Telford do Ameriky jet mohl, musel by Woodcocka tak či tak vzít s sebou. Mladý ošetřovatel byl pro koně prostě nepostradatelným elementem.

Před odjezdem do USA na farmě Underbank Stud,
Bacchus March, březen 1931

Na lodi byla postavena speciální stáj určená pro šampióna. Na palubě bylo zřízeno i speciální pískoviště, ve kterém se mohl do sytosti válet.

V pátek 20. listopadu 1931 vyplul Phar Lap z přístavu v Sydney. Během plavby měl Woodcock opravdu nelehký úděl. Pokaždé, když se vzdálil např. do lodní jídelny, aby se najedl, začal šampión neuvěřitelně vyvádět.

Cestou do Ameriky učinil tým krátkou přestávku v Auckladu na Novém Zélandu, kde byl Phar Lap oslavován místními lidmi. Novozélanďané nikdy nezapomněli odkud šampión závodní dráhy pochází a nebylo nejmenších pochyb, že i oni uctívali Phar Lapa jako svého hrdinu.

Po příjezdu do Kalifornie zaměřil Woodcock svou snahu především na aklimatizaci koně. Později přidal i trénink na pískové trati v Tanforanu.

Pokud by Phar Lap dostih prohrál, nedostal by proplaceno nic víc než náklady, které mu vznikly při cestě do Ameriky. Peníze však nikdy nebyly pro Woodcocka prioritou. Mladý ošetřovatel chtěl především ukázat Američanům svého oblíbence v tom nejlepším světle.

Každý z nás si jistě dovede představit, jaké zklamaní Woodcock prožíval, když Phar Lap při tréninku stoupl nešťastně na ostrý kámen a poranil si kopyto. Jen pár týdnu před závodem, který byl stanoven na 20. března 1932.

Mnoho Američanů věřilo, že Australané dělají z komára velblouda. Domnívali se totiž, že Australané vědomě snižují šance svého koně v závodě, aby zvýšili sázkový kurz.

Woodcock si však dělal o koně opravdové starosti. Kus poraněného kopyta byl podkovářem seříznut a koni byla na kopyto připevněna speciální zámková podkova, která měla chybějící část kopyta nahrazovat.

Telford doporučil před odjezdem z Austrálie Woodcockovi, aby se zaměřil zvláště na pomalou práci na dráze. Zdůraznil také, aby zabezpečil, že šampiónův trénink bude uchován v tajnosti kvůli dobré úrovni sázkového kurzu.

Fotografie pořízená na závodišti v Agua Caliente dne 13. března 1932 dokazuje, že Phar Lap začal na dráze trénovat přesně týden před konáním závodu.

Unikátní fotografie Phar Lapa s žokejem B. Elliotem
v sedle pořízená pouze týden před dostihem (1932)

 

Sedm dní před plánovaným startem v nejlépe dotovaném závodu světa, dostoupila kampaň zaměřená na získání publicity svého vrcholu. V Americkém tisku vyšel rozhovor s T. Woodcockem, v němž mladý ošetřovatel prohlásil:

"Pokusíme se o to, co se nepodařilo Epinardovi ani Papyrusovi, když se pokoušeli dobýt závodiště Ameriky. Phar Lap je daleko lepším koněm než jakého kdy vyprodukoval francouzský nebo anglický chov, což také předvede v neděli."

Tommy Woodcock a Phar Lap při slavnostní prezentaci
šampióna americké veřejnosti

Výše uvedené prohlášení podpořil svými slovy i Phar Lapův žokej Billy Elliot, který tisku sdělil:

"Phar Lapa nikdo neporazí. Já toho koně znám a vím, co umí. Vyhraje nejméně o půl furlongu."

20. března 1932 nastal všemi netrpělivě očekávaný den. Agua Caliente Handicap byl na programu jako 13tý dostih odpoledne.

Bert Wolfe (archivní záznamy): "Elliot byl velmi nervózní a prohlásil, že doufá že v závodě neudělá nějakou fatální chybu." Woodcock mu prý odpověděl: "Nemůžeš udělat žádnou chybu, Phar Lap vyhraje velmi lehce."

Po startu se Phar Lap držel na vnějším okraji startovního pole a oproti ostatním koním značně zaostával. Žokejovi Billymu Elliotovi to zjevně vůbec nevadilo. Jeho záměrem bylo udržet se daleko od vnitřního hrazení dráhy, protože členové Phar Lapova realizačního týmu předpokládali, že mafie podplatila pár startujících žokejů, kteří se měli pokusit šampióna natlačit na bariéru. Několik dní před startem kolovaly tyto informace v dostihovém zákulisí. Zda byly tyto domněnky mylné anebo zda na nich bylo něco pravdy, to už se dnes dá jen stěží vypátrat.

Když koně vběhli do první zatáčky, vypadal Phar Lap, že výsledek dostihu ani neovlivní, neboť byl vedoucím koním na míle vzdálen a běžel na posledním místě po vnější straně dráhy. Tuto pozici si však Elliot udržoval záměrně, vyhýbal se tak písku odletujícímu od kopyt koní, kteří byli před ním. V okamžiku, kdy koně vyběhli ze zatáčky na rovinku, začaly se dít věci. Elliot povolil Phar Lapovi otěž a australský šampión běžící až doposud na předposlední pozici daleko za polem svých soupeřů, se neuvěřitelně rychle začal dotahovat na koně před ním. Diváci, kteří závod sledovali z tribun, nevěřili vlastním očím, když sledovali jak velký ryzák bez větších problémů obíhá z vnější strany dráhy všechny své soupeře. A ačkoli běželi koně velmi rychle, ve srovnání s Phar Lapem se zdálo jakoby se zastavili na místě.

Když se šampión ujal vedení, žokej Elliot jej hbitě navedl k vnitřní bariéře a mílovými skoky se vzdalovali svým soupeřům. V okamžiku, kdy Phar Lap vybíhal ze zatáčky v cílové rovince, se k němu nebezpečně začal přibližovat útočící Reiveille Boy. Na okamžik se dostal o hlavu před šampióna a v ten moment nastal okamžik pravdy. V dostihovém světě se říká, že opravdový šampión je schopen v závodě dvakrát vyvinout velké zrychlení. První neuvěřitelné zrychlení předvedl Phar Lap, když se dostal z předposlední pozice přes všechny své soupeře do vedení. To byl opravdu oslnivý výkon. Druhé a doslova raketové zrychlení nastalo, když setřásl Reveille Boye. Elliot šampióna jen mírně pobídl a Phar Lap vyrazil... Obrovskými skoky setřásl dotírajícího soupeře a proběhl cílem o 3 délky před ostatními koňmi. Na průběh závodu se můžete podívat zde .

Žokej Johny Longden (skončil desátý na Bahamovi) řekl novinářům po doběhu: "Vím, že jsem jel na rychlém koni. Od startu jsem běžel na dobré pozici a byl jsem si jistý, že máme šanci na vítězství. Asi tak v polovině závodu jsem se otočil a viděl jsem Phar Lapa běžet na poslední pozici. Když jsme ale vybíhali na rovinku, mihnul se kolem mě a já jsem měl pocit jakoby mě právě předjela lokomotiva. Ten kůň běžel přesně tak, jak to předpověděl jeho trenér Tommy Woodcock."

Majitel Dave J. Davis (vlevo), žokej Bill Eliot (uprostřed)
a Bea Davisová(vedle žokeje) s girlandou pro vítěze

 

Tommy Woodcock řekl po dostihu (archivní záznam): "Držel se na předposlední pozici tak dva furlongy a pak vyrazil... Páni! Všechny je prostě jen tak oběhl. Billy ho nechal jít a během dvou furlongů se dokázali dostat z předposledního místa a ještě přebrat vedení. Navíc pro něj nebyl vůbec problém vzdálit se ostatním a v klidu se zařadit na bariéru. A jeho závěr byl prostě fantastický! Nechal je tam všechny za sebou. Billy ho slabě pobídl, když chtěl předběhnout soupeře a jakmile se dostali do vedení a k bariéře, tak ho zase zklidnil a nechal ho běžet v obvyklém tempu. Pak točili do cílové rovinky...asi tak půl délky za ním se z ničeho nic objevil jeden z koní a začal ho ohrožovat. Běžel s ním hlava hlava pár metrů a Američané jásali. Já vám ale něco povím: Elliot ho v tu dobu stále ještě držel. A když už do cíle zbývalo opravdu málo, pobídl ho a povolil mu otěž. Bobby se jednoduše odpoutal od dotírajícího soupeře a do cíle doběhl s třídélkovým náskokem."

Phar Lapovo vítězství v Agua Caliente, 1932

R.E.Leighninger (dopisovatel deníku The New Yourk Press): "Phar Lap udělal prostě to, co všichni z jeho realizačního týmu předpovídali. Běžel přesně tak, jak prorokoval Tommy Woodcock. Čtvrt míle na předposlední pozici a z té se pak - k mému naprostému úžasu - dokázal dostat do vedení během chvilky. A to běžel v nejvyšší rychlosti pouze jednu šestnáctinu míle - v rozmezí mezi šesti furlongovým a pěti furlongovým mezníkem. Zpočátku běžel v pozadí, kde ho žádný kůň nijak neobtěžoval a když vybíhali ze zatáčky tak prostě vyrazil rychlostí expresního vlaku a nechal je všechny za sebou. Po tomto vynikajícím výkonu jej žokej Billy Elliot vzal k bariéře a trošku zbrzdil tempo. Jakoby schválně nechal ostatní se trošku přiblížit - speciálně Reveille Boye. Diváci na tribunách v ten moment uvěřili, že se schyluje k tvrdému souboji v cílové rovince. Nic takového se však nekonalo. Žokej Wholey v sedle Reveile Boye ke svému překvapení zjistil, že si z něj Billy Elliot a Phar Lap pouze utahovali. Elliot nepovažoval na nutné zvítězit s obrovským náskokem. Nechal dotěrného soupeře ještě chvilku běžet vedle Phar Lapa a teprve když se blížil cíl, uslyšel Wholey jak Elliot ve Phar Lapově sedle na svého svěřence hvízdnul. V ten moment vyrazil ryzák kupředu jako paprsek světla a nechal za sebou nejen z posledních sil meloucího Reveille Boye, nýbrž i ostatní soupeře, kteří se mu nedokázali ani přiblížit. Považuji za nutné sdělit, že šampión do cíle pouze dokentroval. Elliot ho totiž vzal zpět ihned jakmile minuli značku označující osminu míle."

Další záběr "zázračného" koně po
jeho vítězném doběhu

Tommy Woodcock byl přešťastný. Jeho milovaný „Bobby“ se předvedl v nejlepším světle v jednom z nejlépe dotovaných Amerických závodů. Bohužel nikdo nemohl předvídat, co se stane ráno 5. dubna 1932 - pouze o čtrnáct dní později po jeho slavném vítězství v Agua Caliente.

Když se Tommy Woodcock 5. dubna 1932 ve 4.30 hod. ráno probudil, chtěl s Phar Lapem pokračovat v lehké práci jak bylo původně na programu. Spal celou noc u šampiónova boxu, což bylo ostatně jeho zvykem. Vstal z postele, otevřel box a nabídl svému čtyřnohému příteli oblíbenou kostku cukru. Poprvé za dva a půl roku, kdy byli téměř neustále spolu, nevěnoval Phar Lap jeho pamlsku žádnou pozornost. Jeho dech byl horký a pod pokrývkou se značně potil. Znepokojený Tommy okamžitě přivolal W. Nielsena, australského veterináře a člena Phar Lapova realizačního týmu, aby šampióna vyšetřil. "Bobbyho" puls byl nepravidelný a teplota mírně stoupala. Nielsen pojal podezření, že by to mohla být kolika, čili střevní potíže, které se u koní běžně vyskytují a občas mohou být smrtelné. (Pozn. autorky: kolika je pouze výraz pro komplex příznaků, které lze nejjednodušeji charakterizovat jako akutní bolest břicha.) Standardní postup při kolice v té době byl výplach žaludku, který také Nielsen za asistence Tommyho Woodcocka okamžitě provedl. Oba si byli jisti, že se „Bobby“ brzy zotaví. Valach sice vykazoval známky zlepšení, ale okolo 11.30 hod. se jeho stav rapidně zhoršil. Teplota se vyšplhala na zarážejících 102 stupňů F a Nielsen byl situací vážně znepokojen. Přikázal okamžitě Woodcockovi provádět koně v nedaleké ohradě a sám rychle odjel požádat o konzultaci Dr. Masoera, veterináře sídlícího blízko závodiště v Tanforanu. Tommy Woodcock vodil svého milovaného společníka kolem ohrady a byl zdrcen jeho utrpením. Valachův žaludek byl zduřelý a kůň při každém kroku říhal a sténal úpornou bolestí. Čas je jediný možný lék, utěšoval se Tommy. Musí udržet Phar Lapa na nohou a pohybovat se s ním dost dlouho, aby léčba zabrala. Dvě hodiny vodil svého statečného "Bobbyho" kolem ohrady a ačkoliv Phar Lap byl silný kůň, bolest jej nakonec přemohla. Světlo života se pomalu začalo vytrácet šampiónovi z očí. Pryč byly doby, kdy Phar Lap brával svého ošetřovatele „na procházku“ ulicemi a Tommy křičel: „Bobby, Bobby“, aby svého čtyřnohého kamaráda přiměl trochu zpomalit. Smrt byla již nablízku. Tommy zavedl Phar Lapa zpět do stáje, kde mohutný ryzák, sužován vyčerpávajícími křečemi, padl na podlahu boxu a přerývaně dýchal. Po 14.00 hod. zvedl Phar Lap naposledy hlavu, strčil svému milovanému ošetřovateli a příteli své nozdry pod ruku, vychrlil krvavou pěnu a zemřel. Veterinární posila už našla jen plačícího Tommyho, jak objímá hlavu mrtvého Phar Lapa.

Tommy Woodcock se později vrátil zpět do rodné Austrálie a stal se licentovaným trenérem. Pracoval v této profesi až do svých 78 let. Za svůj život trénoval spoustu dalších koní, ale poprávdě řečeno, nikdy se zcela nepřenesl přes to, co se tenkrát v Americe stalo.

Phar Lap a Tommy Woodcock
- věrní přátelé navždy

Tommy Woodcock (archivní záznamy): "Trénoval jsem tam nějakou dobu a pak jsem se vrátil zpět do rodné Austrálie. Ale...ach, byl to velmi smutný návrat. Opravdu byl....Já prostě nevím, proč zemřel."

V roce 1979 věnoval Tommy Woodcock muzeu Victoria mnoho upomínkových předmětů připomínajících slavného šampióna turfu.

Koně, které Tommy trénoval:
Phar Lap, Reckless, Knockarlow, Impulsive, Amarco, Droll Price, Webster, Spritsail, Reinsman, Stamen, Elect, Chosen Lady a Impeller.

V dubnu roku 1982 oznámila filmová společnost, že tomuto koni bude věnován celovečerní film. Tommy Woodcock byl přizván jako odborný poradce. Do role představitele slavného Phar Lapa byl obsazen 170 cm vysoký valach jménem Towering Inferno. Producent John Sexton mluvil s novináři o svých představách: "Je to pro mě veliká výzva! Nebude lehké zkusit převyprávět tenhle neuvěřitelný příběh o zázračném dostihovém koni, který byl ze začátku jen podceňovaným outsiderem."

V momentě, kdy Tommy Woodcock poprvé spatřil Towering Inferna v realitě, neubránil se dojetí a přiznal se novinářům: "Ta podoba je úžasná. Jeho ponožky jsou na tom správném místě, jeho oči jsou tak přesné, ale co víc - jeho povaha je naprosto shodná. Když jsem ho poprvé uviděl, měl jsem dojem, že jsem se přenesl v čase!"

Tom Burlinson, který si zahrál hlavní roli, se svého nadmíru složitého úkolu zhostil s odhodláním sobě vlastním a do přesvědčivého hereckého výkonu vložil kromě svého umění i srdce. Před natáčením strávil s Tommym Woodcockem celé odpoledne a povídal si s ním o jeho úžasném přátelství s Phar Lapem.

Tom Burlinson, Towering Inferno (Phar Lap) a Tommy Woodcock

Tommy Burlinson (archivní záznamy): "Příběhy o nich dvou jsou prostě tak úžasné! Phar Lap odmítal krmení, dokud u něho nebyl Tommy. Ten s ním spával i ve stáji. Nikdo jiný nesměl vejít do jeho boxu dokud nebyl Tommy na blízku. On toho koně miloval a já bych ho nerad zklamal. Věřím, že to byla zvláštní náklonnost mezi mužem a koněm, která se vyskytne jednou za sto let. Ztvárnit takovou živou legendu jakou Tommy Woodcock bezpochyby je, bude veliká výzva. Rozhovory s ním mi však v mém usílí velmi pomohly, ale i tak mám trošku strach z reakcí publika. Tommy Woodcock je milovaná osobnost a skoro legendární postava. Nemůžu prostě jen tak jít a pouze se snažit imitovat člověka, kterým byl před 50 lety. Tommy Woodcock byl také jediným člověkem, který byl svědkem Phar Lapovy smrti. Budu se snažit vžít se do pocitů, které tehdy asi měl."

Tommy Woodcock krátce před smrtí (1985)

Tommy Woodcock zemřel v Yarrawonze v Austrálii v roce 1985 - krátce po dotočení skvělého snímku s názvem PHAR LAP (Originální název Phar Lap - heart of a nation).

Yarrawonga - Victoria

Zdroj: Muzeum Victoria, Melbourne Muzeum, Austrálský národní archiv, internet, archiv autorky