Další z mých fan artů

Další z mých fotomanipulací. Originál zde.

Autorka: Phar.Lap (Desirestar on Deviantart.com)

Další pozdrav z Austrálie

Nedávno mi opět dorazil balíček ze vzdálené Austrálie.

Mé kamarádky byly na návštěvě v Melbourne a tak samozřejmě zaskočily i do Muzea Victoria podívat se na Phar Lapa.

 
Vzpomněly si přitom i na mě. A do sbírky mi poslaly pár nových suvenýrů...

  

... a speciální pozdrav od kurátora Michaela Reasona :)

  

Děkuju, děvčata!

Zdroj obrázků: archiv autorky

Překročena hranice 45.000 návštěvníků/The border of 45.000 visistors exceeded!

Před několika hodinami návštěvnost tohoto blogu překročila 45.000! Děkuji všem věrným fanouškům Phar Lapa! 

Zůstaňte!

Only a few hours ago has the visitors rate exdeeted over 45.000!Thank all the devoted fans of Phar Lap! 

Stay!

Zdroj obrázku: archiv autorky

Překročena hranice 40.000 návštěvníků/The border of 40.000 visistors exceeded!

Před několika dny návštěvnost tohoto blogu překročila 40.000! 

Děkuji všem věrným fanouškům Phar Lapa! 

Zůstaňte!

Only a few days before has the visitors rate exdeeted over 40.000!
Thank all the devoted fans of Phar Lap!
Stay!

Zdroj obrázku: archiv autorky

Phar lap aneb smuteční kondolence od jednoho z fanoušků

Phar Lap v USA, 1932

Zcela náhodně se mi podařilo získat originální text smutečního dopisu, který mezi mnoha dalšími, obdržel Harry Telford jako kondolenci týkající se smrti legendárního Phar Lapa v USA.

Při čtení tohoto starého zažloutlého listu papíru, který ode mě dělilo bezmála 80 let, jsem prožívala velice silné emoce a přemýšlela, jak se musel cítit Harry Telford, který se mimo jiné ještě vyrovnával se ztrátou milovaného dítěte. Právě tehdy totiž dorazila z Ameriky ona strašlivá zpráva o smrtí  téměř zázračného koně...

63 A Bubo St.

Petone,

New Zealand

26. 4. 1932

Mr. H. R. Telford

Dear sir,

I wonder if you would think it impertinent of me, if I asked you to send me a small souvenier of "Phar Lap." I can not get realize that it can be true that "Phar Lap" is dead. I have watched every race in which he has taken part and I have felt as proud and excited ad if he were my own. When I read of his death, I felt as if I had lost my only child. It is yet unberable to think of the "Red Terror" as one dead and gone. Even if I just could have a piece of ribbon and know that it had touched his noble neck,

I should value it more thank gold. Hoping that you will not disappoint me,

I am

Frederick  Jeelet

Volný překlad:

Pan H. R. Telford

Vážený pane,

Přemýšlel jsem, zdali by bylo ode mne příliš troufalé požádat Vás o zaslání malého suvenýru týkajícího se Phar Lapa. Stále ještě mám problém uvěřit tomu, že je mrtvý. Sledoval jsem každý závod, ve kterém běžel a cítil jsem se tak pyšný, jako bych sám byl jeho majitelem. Když jsem četl zprávu o jeho smrti, cítil jsem se, jako bych ztratil jediné dítě. Je téměř nemožné představit si, že je "Rudý Teror" mrtev a navždy pryč. Jen kdybych mohl alespoň získat kousek ozdobné stuhy - a vědět, že se dotýkala jeho vznešeného krku, vážil bych si této pocty více než zlata.

Doufám, že mě nezklamete,

Jsem

Frederick  Jeelet

Překlad: Phar.Lap

Zdroj dopisu: archiv Muzea Victoria

Phar Lap blog překročil pomyslnou hranici

10. 9. 2010 - Magické datum... Proč? Právě dnes totiž překročila návštěvnost stránek o Phar Lapovi pomyslnou metu 30.000 návštěvníků! Když jsem tento blog  před pár lety zakládala, v žádném případě jsem netušila, že se tento ojedinělý projekt rozroste do tak masivních rozměrů, jaké znáte dnes, ale Phar Lap je téma naprosto nevyčerpatelné, neboť v sobě spojuje mýtus, legendu i realitu. Doufám, že mu i nadále zachováte přízeň!

10. 9. 2010 - What a magical date... Why? ´Cause today the visitors rate got over 30.000! A few years ago when I started this blog project, I could hardly imagine it´d be so huge as it is now, but Phar Lap itself is an absolutely unexhaustible topic - a combination of a myth, legend and reality. Hope you´ll stay faithful!  /Message for foreign visitors: I am so sorry that this web isn´t translated into English but for me it´s nearly impossible to do so, cause I don´t have so much time and still don´t have  that much money to let it translated by a professional. Anyway, thanks for your comprehension./  

Váš /Yours Phar.Lap

Zdroj fotografie: archiv autorky

Phar Lapa v Melbourne navštívil i Glenn Boss

Roy Higgins a Glen Boss v Melbourne při prezentaci nové publikace s názvem Melbourne Cup

Ano, sám velký Glenn Boss, žokej, který mj. jezdil i legendární Makybe Divu, se objevil na prezentaci v Melbournském Muzeu po boku Roye Higginse. Na sobě ale neměl  žokejský dres, nýbrž slušivý společenský oblek, ovšem ze svého kouzla neztratil naprosto nic! Ostatně přesvěčte se sami...

Glenn Boss v "pracovním"

 Zdroj obrázku: Internet
Autorka textu: Phar.Lap

Jak mít Phar Lapa neustále při sobě?

Mno, tak jsem si zas jednou po dlouhé době udělala radost a zainvestovala do hodinek s motivem Phar Lapa. Nebyly sice nejlevnější, ale jako fanoušek jsem si je prostě nemohla (a  taky nechtěla !!!) nechat ujít. Proč by také ano, když se už dají zcela pohodlně zakoupit na Aukru a přijdou Vám až do domu. Rozhodně vřele doporučuji všem fanouškům! Ovšem hodí se i  jako tip na  opravdu originální dárek. Díky těmto stylovým hodinkám budete totiž Phar Lapa mít neustále "na" ruce. No a to se přeci vyplatí...

Autorka: Phar.Lap
Autorka fotografie: Phar.Lap

Tablo Phar Lapových fanoušků/Tableau of Phar Lap´s fans!

Milí fanoušci Phar Lapa,

Jste-li opravdu oddaní fanoušci Phar Lapa, pak máte obrovskou šanci  ukázat to celému světu! Pokud chcete být na tablu "Phar Lapových největších fanoušků," pak jediné, co musíte udělat, je zaslat fotku, která bude ukazovat, jak moc se o Phar Lapa zajímáte (může to být i fotomontáž). Svá dílka mi zasílejte na email Phar.Lap@seznam

A buďte kreativní!!!

Zanechte zde svůj otisk a podpořte tak zcela unikátní projekt, který startuje právě teď...

PS: Phar Lap si to zaslouží!

Dear fans of Phar Lap, 

Are you a big fan of Phar Lap? Now you have a great chance to prove it to the whole world! If you want to be on this wall of Phar Lap´s greatest fan, the only thing you have to do is to create your own photo showing how mad you are about Phar Lap (could be even a photomontage)! Then email it to my mailbox:Phar.Lap@seznam

Let´s be creative!!!

Leave your imprint here to encourage this unique project, which is starting right now!

PS: Phar Lap deserves it!

Pozn/Notice: Pokud nechcete zůstat zcela anonymní, uvádějte nick. Jména a přijmení nebudou v souladu se zákonem na ochranu osobních dat publikovány. Děkuji za pochopení/ Please, if you don´t want to stay anonymous, send me your nick too. Names and surnames won´t be published in accordance to the privacy law. Thanks for understanding.

Tablo Phar Lapových fanoušků
Tableau of Phar Lap´s fans!

Autorka projektu/Author of the project: Phar.Lap

Fanoušek, pro kterého Phar Lap nikdy neodešel, je po smrti.

Noel Hickey (1921-2010)

 "Můj obrovský a krásný Bobby," říkával Noel Hickey

V roce 1982 byl před vstupem na závodiště v Randwick Parku instalován kámen se jménem Phar Lapa, ale o pár týdnů později se zdálo, že jej kdosi zcizil. Byl pryč několik týdnu a pak se nahle objevil na svém místě, jen s tím rozdílem, že na kameni místo obyčejných vyrytých písmen, stála věta "Vznešený kůň" (angl.a Noble Horse), jejíž zlatá písmena se leskla ve slunci...

Titulek v novinách, který se podivoval nad "vznešeným" zlodějem...

Reportér Bert Lillye z Heraldu se snažil přijít celé záhadě na kloub, ale nebylo to jednoduché. Ten, kdo stál v pozadí, chtěl zůstat anonymní. Lillye se ale později přeci jen dopátral pravdy. Zjistil, že za nádherným památníkem stojí muž jménem Hickey, celoživotní a oddaný Phar Lapův fanoušek. To on vzal původní kámen a nechal do něj vyrýt onen pamatný nápis ve zlatě a pak jej opět vrátil na své místo, aniž by ho kdokoliv viděl.

Památník pro Phar Lapa zásluhou pana Hickleyho

Hickey při pohledu na původní chabé provedení památníku cítil hanbu. Viděl, jak kolem ubohého památníku na závodišti proudily davy lidí, aniž by se na něj kdokoliv podíval. Jaká to pocta pro koně, který znamenal tolik pro celý národ? Když se poté v průběhu dalšího dostihového mítingu stal svědkem toho, jak si jakýsi muž na kamen bezostyšně stoupl, aby měl lepší výhled na závodní dráhu, pocítil Hickey silnou potřebu něco udělat...

V rozhovoru s Lillyem se přiznal, že mu zabralo několik týdnu než dokončil práci na památníku. "Musel jsem to všechno provést sám. Nepozorovaně se dostat na závodiště a odnést desku. Byl jsem zhnusen, kámen byl už tak vyvrklaný, že z podstavce šel téměř sám."

Památník věnovaný Phar Lapovi na závodišti ve Flemingtonu

 Phar Lap, pravděpodobně nejsenzačnější australský kůň, uhynul v Kalifornii v roce 1932 za podivných okolností. Když zpráva dorazila do Austrálie, pro mnoho lidí to byl šok. Katastrofa. I pro mladého Noela Hickeye.

Před lety se mladý Hickey často vytrácel z domova, aby mohl jet na závodiště v Randwicku a sledovat Phar Lapa při tréninku a při závodech. "Většinou jsem chodíval pěšky, ale někdy mě průvodčí nechal jen tramvají zadarmo z Circular Quay do ulice Dowling,"  líčil reportérovi. "Jeden trenér mě nechal jezdit na jeho koních, takže jsem se dostal k Bobbymu velice blízko. Pro mě to nebyl Phar Lap, ale Bobby. Tak mu říkal i jeho ošetřovatel - Tommy Woodcock. Bylo téměř nemožné, abyste Phar Lapa nepoznali. Byl tak inteligentní a vznešený. Když jste ho sledovali, měli jste pocit jakoby věděl, že je ten nejlepší na světě. A on opravdu byl, víte."

Při závodech se mladý Hickey snažil proplést kolem hrazení  a nepozorovaně se dostat na závodiště. Občas se tlačil a proplétal mezi masami lidí až k cílové rovince jen aby viděl "svého" Bobbyho vítězit.

Zprávu o smrti milované ikony australského dostihového sportu se Hickey dozvěděl ve škole. Seděl tenkrát v lavici základní školy ve Fort Street. Po vyučování se ihned rozeběhl domů do George Street, aby se ujistil, že je to pravda. "Phar Lap byl opravdu mrtvý," řekl a podíval se na Lillyeho kalným pohledem. "Nemohl jsem tomu vůbec uvěřit, můj obrovský, nádherný Bobby, byl najednou pryč."

Noel Fraser Hickey se narodil v ulici Todman Avenue v Kensingtonu dne 2.8.1921 jako syn Jamese Hickeye, jednoho z předních violoncelistů orchestru v Sydney, a Madge (rozené  Wildieové). Když byl ještě malý, rodina se přestěhovala do Rocks. Jeho starší bratr - Lionel - byl od malička veden k hudbě, proto se stal hudebníkem jako otec. Noel dokončil základní školu a stal se profesionálním fotografem. Pracoval pro Kodak. Svou lasku k Phar Lapovi si  však navždy uchoval:  každoročně  okolo 6. dubna nosil k jeho památníku na závodiště v Randwicku náruč květin svázaných červenou, bílou a černou stuhou - tedy dostihovými barvami používanými Harrym Telfordem, Phar lapovým trenérem.

Hickey se poznal s Ednou Towersovou, fotolaborantkou, ale  do jejich začínající romance nelítostně zasáhla II. světová válka a Hickey musel narukovat. Sloužil u 2/13 regimentu na středním východě a na Nové Guineji. I tam však s láskou a často vyprávěl svým spolubojovníkům a kamarádům o Phar Lapovi. V roce 1944 vybral od každého 1 libru - a vojáci poté denně odváděli 6 šilinků, které Hickey poslal do Austrálie redakci Sydney Daily Telegrap, aby vybrané peníze použila na zakoupení věnce a položila ho na Phar Lapův pamatník. Telegraph uposlechl a toto gesto udělalo z Hickeyho známou osobnost.

Poté byl Hickey odvelen z Nové Guineje, protože utrpěl zranění a dostal vysokou horečku. Když roku 1944 dorazil s námořním lazaretem do Sydney, žena Williama McKella, premiéra Austrálie, mu věnovala šošku Phar Lapa. Hickey se ze svých zranění uzdravil a 5.3.1946 se oženil s Ednou v kostele Svatého Filipa . "V průběhu války jsem se občas dostal do beznadějných situací a byly to právě vzpomínky na Phar Lapa, které mi dodávaly sílu jít dál a nevzdat to."

Hickey se usadil v domě svých rodičů, kteří zemřeli v době, kdy sloužil za mořem. Stal se otcem 3 dětí: Wayne, nar. 1947, Karen, nar. 1948 a Michele, nar. 1958. Hickey i nadále pokračoval ve své fotografické kariéře. Pracoval pro ABC, ale v roce 1970 se rozvedl a začal cestovat.

Ať však byl kdekoliv, každý rok posílal květiny se stuhami pro Phar Lapa do Randwicku. V roce 1975 věnovalo USA pamatný kámen, který byl umístěn v Menlo Parku tam, kde Phar Lap vydechl naposledy, australskému Jockey Clubu. Od té doby začal Hickey posílat květiny se stuhou tam. Když byl ve městě, často hrob navštěvoval, ale nikdy ho nikdo nespatřil. V roce 1980, když nemohl dorazit osobně, obdrželo jedno květinářství anonymní platbu s příkazem, kam je třeba květiny zanést. Hickey nebyl však se servisem spokojen, neboť květinářka použila stuhu se špatnými barvami - černou, zelenou a červenou, tedy barvy, které používal Dave J. Davis, když Telfordův pronájem Phar Lapa vypršel.

Později se Hickey znovu oženil s Maree Gorupecovou, s níž měl dalšího syna jménem Warwick, ale manželství opět skončilo rozvodem. Poté se přestěhoval do západní Austrálie, kde trénoval několik dostihových koní - jména všech samozřejmě začínala iniciály PL.Pak se vrátil do Nového Jižního Walesu a 15 let žil se svou dcerou na Coffs Harbour - a dál nosil květiny k pomníku. Když už nemohl sám chodit, vždycky někoho poprosil, aby je tam donesl za něj. Zemřel náhle v roce 2010, ale jeho duch bude dál žít v jeho dětech a vnucích.

Podle článku Malcolma Browna zpracoval Phar.Lap

Zdroj obrázku:.smh.com.au

Zdroj informací: .smh.com.au

První i poslední pohled na Phar Lapa

Frederick William Lawrie (98) spatřil Phar Lapa poprvé a zároveň i naposledy při zahajovacím ceremoniálu na závodech, které se konaly v městečku Stawell. Pouze pár dní před osudným odjezdem do Ameriky. Musel to být opravdu silný zážitek. Frederick se pochlubil reportérovi deníku Bedingo Weekly, Laurenu Mitchellovi. Ten neváhal a pulikoval článek s názvem "Připomínka slavného života(A happy life recalled)."

Nebudu zde uvádět všechny informace z výše zmíněného článku, protože se blíže nezabývá tématem okolo Phar Lapa, ale pro fanoušky této legendy je rozhodně zajímavý první odstavec, ve kterém se pan Lawrie svěřuje se svými pocity, když poprvé uviděl "velkého Big Reda."

Frederick Lawrie:
"Myslím, že byl opravdu velmi zvláštní. Už na první pohled. Všichni kamarádi mi tenkrát tvrdili, že je to nejlepší kůň, kterého kdy Austrálie měla. Až po jeho smrti jsem si vlastně uvědomil, že jsem měl tu čest spatřit na vlastní oči legendu, která předčasně odešla do míst, kam směřujeme všichni ."

Phar Lap opět vítězem

Phar Lap udělal opravdu velký dojem. Vypovídá o tom i zarámovaná fotografie šampióna v ozdobném rámu, která visí nad krbem pana Lawrieho. Vedle ní jsou pak umístěny fotografie jeho rodiny: vesměs svatební, vánoční - rozesmáte děti a šťastní rodiče a prarodiče. Možná se smích v této rodině dědí z generace na generaci?

Frederick Lawrie:
"Víte, nikdy v životě jsem nepotkal špatného člověka. Nikdy jsem vlastně nepotkal ani člověka, kterého bych neměl rád, a to mě učinilo šťastným."

Jak obrovské prohlášení od člověka, který je na světě téměř sto let. Máme se ještě hodně co učit. Doufejme, že se dobrota lidí nestane v následujících letech pouhým mýtem.

Podle článku :Laurena Mitchella
Zdroj informací: The Bedingo Weekly
Zdroj obrázků: Archiv autorky

Phar Lap aneb zajímavá paní Marie Davieová

Přátelé ji jednou nevinně vylákali na dostihy. Ze začátku to nebylo nic moc, pak se ale objevil on. Už jen jeho přítomnost na závodišti zvedla diváky ze sedadel. Pro Marii to byl ze začátku jen mohutný ryzák, kterému všichni aplaudovali. Pouze jeden jediný dostih toho odpoledne stačil k tomu, aby se Phar Lap vryl Marii Davieové nesmazatelně do paměti: ten, ve kterém ho poprvé viděla běžet. Naprosto podlehla jeho kouzlu a od té doby se stala jeho nadšenou a věrnou obdivovatelkou. Zde je její příběh.

„Poprvé jsem Phar Lapa spatřila 25. října 1930, když svým typickým stylem vyhrál W.S. Cox Plate. Pamatuji si to jako by to bylo dnes... Víte, v letech 1930 a 1931 se Austrálie zmítala ve vlnách ekonomické krize a přestože lidé trpěli a ztráceli sebedůvěru, viděli sami sebe jako „bojovníky“ odhodlané přežít. A právě tenhle kůň se stal duší tohoto odhodlání. Byl takovým ztělesněním vlastností australského národa.“

To si Marie Davieová zapsala do svého výstřižkového deníku spolu s dojmy, které v ní zanechalo první setkání s Phar Lapem. Od té doby ji přátelé zásobovali novinovými články, výstřižky a všemi materiály, které jakkoliv souvisely s Phar Lapem. Paní Marie složila také mnoho básní, které oslavovaly nejen výkony fenomenálního koně, ale i jeho laskavost a moudrost jeho očí. Veškeré texty psala na mechanickém psacím stroji a spolu s novinovými výstřižky pilně lepila do deníku.

Úvodní báseň Marie Davie věnovaná
Phar Lapovi

Deník, který má dnes nevyčíslitelnou hodnotu...

V roce 2000 - těsně před svou smrtí - se 99letá paní Marie Davieová rozhodla věnovat originální deník jako historické dědictví Melbournskému muzeu Victoria. Kurátor muzea se jel na nabízené materiály podívat, aby je prozkoumal. Po osobním rozhovoru s milou paní Davieovou zjistil, jak velkou hnací silou pro ni v životě Phar Lap byl.

Další stránka z pozoruhodného deníku

Stařenka ani po tolika letech nemohla zapomenout na to, jak ji strašná zpráva o Phar Lapově smrti zasáhla. Když si zprávu přečetla v novinách, podvědomě nastoupila do tramvaje a když dorazila domů, zhroutila se na pohovku, dočasně ochromena nevýslovným smutkem.

I já jsem vlastně taková Marie Davieová...

Týden po kurátorově návštěvě se starší dáma opět ozvala a chtěla, aby si pro deník okamžitě přijeli. Kurátor byl mile potěšen. Několikráte se potom snažil Marii Davieovou telefonicky kontaktovat, ale linka byla hluchá.

Pár týdnů poté se ozval právník paní Marie Davieové, který zaměstnancům oznámil, že stará paní navždy odešla za "svým" hrdinou Phar Lapem.

Zdroj: Museum Victoria, Austrálie
Zpracovala: Phar.Lap