Phar Lap: Sbohem, Austrálie

Phar Lap se loučí s "rodnou" Austrálii. Australští novináři jej ve svých článcích přirovnávali ke "Kryštofu Kolumbovi, který se také vydal dobít Ameriku." Phar Lapova neobyčejná mise se stala hlavním tématem hovorů nejen v domácnostech, ale i na ulicích a v obchodech. Nikdo z Australanů tehdy ještě netušil, že Austrálie svého hrdinu již nikdy živého nespatří...

Phar Lap says goodbye to Australia. Australian journalists likened him to "Christopher Columbus, who also went to conquest America." Phar Lap's extraordinary mission became the main topic of conversation not only in australian homes but also in the streets and shops. None of had had no idea Australia would never see its hero alive again.

Zdroj fotografie: archiv autorky 

Výročí: 15. ledna 1932 dorazil Phar Lap do San Franciska...

odkud se vydal na cestu do Agua Caliente v Mexiku, kde dne 20. 3. 1932 deklasoval své soupeře a získal celosvětové uznání...
 

Zdroj: FB/ http://www.facebook.com/horseracingisfun

Phar Lap do Anglie nepojede

Dave. J. Davis

AGUA CALIENTE, 22.3. 1932 - Pan D. J. Davis, spoluvlastník Phar Lapa, dnes tisku oznámil, že přijetí srdečného pozvání do Anglie nezvažuje."To jejich klima, to by určitě mohl být problém - bylo by to příliš riskantní," řekl. Naznačil také, že Phar Lap bude zřejmě po letní sezoně v Chicagu (USA) poslán zpět do Austrálie. "Nyní zvažujeme i pár nabídek, abychom se účastnili menších stakes dostihů kvůli benefici," dodal Davis. Šampión odjel z Agua Caliente přímo na ranč pana Hamiltona H. Cottona ležící poblíž San Clemente v Kalifornii, kde pár dní odpočíval. A s ním i jeho realizační tým, jmenovitě: veterinář - W. Neilson, stálý žokej - W. Elliott tréninkový žokej -  H. Martin, na které dohlíží trenér a ošetřovatel - pan T. Woodcock. Pan Woodcock také tisku oznámil, že zranění šlachy na přední noze, které si šampión způsobil po velkém závodě v kruhu pro vítěze, se lepší, a že Phar Lap bude zcela během tří až pěti dnů zcela v pořádku. 

Překlad: Phar.Lap (Inéz Chehaibiová)
Zdroj informací:   Museum Victoria, Melbourne

Bill Collins vypráví příběh Phar Lapa

V originální znění:

"Bobby a Cappy"

Konečně se mi poštěstilo sehnat poměrně kvalitní fotografii, která mě vždycky dostane, kdykoliv se na ní podívám. Není to jen absolutně ojedinělý a technicky zdařilý snímek. Má něco navíc, jakoby zachycoval auru koně, který formoval australský národ v dobách temných ekonomických zvratů, které otřásly světem ve 30. letech 20. století. Ano, legendární Phar Lap s jeho mírnou povahou, kterou lze ze snímku téměř "cítit". Malý klučík, který se srdnatě drží hřívy na kohoutku obrovského ryzáka, dodává tomuto snímku ten pravý nádech neuvěřitelnosti. Jmenuje se Gerald Telford, ale nikdo mu neřekne jinak než "Cappy."

"Bobby a Cappy", 1931

Kůň, který ve svém čase vyhrával dostih za dostihem jako nezdolný bojovník a hrdina národa, tu stojí a trpělivě pózuje pro fotografa, jakoby tušil, že za pár desítek let se na tuto fotografii budou lidé dívat a žasnout nad jeho mírnou povahou, bojovným srdcem a charakterem gentlemana. I když nemá ani ohlávku, ani uzdečku, stojí Phar Lap jako socha, vědom si toho, že by svým neuváženým pohybem mohl ublížit hošíkovi, kterého mu posadili na hřbet.

Tento "dechberoucí" snímek mi pokaždé hrne slzy do očí... Vzpomenu-li si na tragický a bolestivý konec tohoto velikána turfu v 1932, nedokážu se ubránit dojetí.

Fotografie byla pořízena v roce 1931 na farmě Bacchus March a podnětem k jejímu pořízení byl pravděpodobně Phar Lapův nadcházející "výlet" do Severní Ameriky.

Text: Phar.Lap
Zdroj fotografie: Muzeum Victoria, Melbourne 

Phar Lap aneb další historické fotografie

Tyto černobílé fotografie pořízené Markem Friendem zachycují Phar Lapa ve společnosti neznámých cizinců, Tommyho Woodcocka (uprostřed) a manažéra farmy Bacchus Marsh (zcela vpravo), kteří stojí poblíž Phar Lapa (uprostřed). Na poslední fotografii pak chybí manažér farmy a místo něho pózuje Gerald Telford, syn trenéra Harryho Telforda. Přesný datum pořízení těchto historicky cenných fotografií není bohužel přesně znám. Odborníci se však shodují na  období okolo roku 1930 a 1931, tedy těsně před odjezdem do Ameriky.

 Neznámý cizinec (vlevo),  Tommy Woodcock (uprostřed),
manažér farmy Bacchus Marsh (zcela vpravo) a Phar Lap (uprostřed), 1930

Tommy Woodcock (uprostřed),
manažér farmy Bacchus Marsh (zcela vpravo) a Phar Lap (uprostřed), 1931

Phar Lap, Tommy Woodcock, Gerald Telford a dva neznámí
muži na farmě Bacchus March, 1931

Podle materiálů Muzea Victoria zpracoval Phar.Lap
Zdroj fotografie: www.museumvictoria.com.au

Poslední video s Phar Lapem než odjel do USA (archivní záběry)

Phar Lap aneb záhadné tréninkové machinace

Phar Lapův život byl plný tajemství, na které se dnes už jen těžko hledají adekvátní odpovědi. Samotné historické záznamy v podobě dobových novinových článků připomínají spíš detektivku z pera Dicka Francise, neboť podávají svědectví o tom, že šampiónova tréninková příprava byla přinejmenším velice zvláštně koncipována a pouze jediný člověk věděl, proč: byl jím Harry R. Telford. Ani Tommy Woodcock často nebyl s to vysvětlit některé kroky, které jeho zaměstnavatel  v přípravě Phar Lapa často podnikal, což ovšem neuniklo novinářům, kteří se snažili  dopátrat se přesných motivů tohoto podivínského samotáře, jenže Telford věděl o koních všechno, ale ještě víc si byl vědom toho, jakou cenu mají informace. Od té doby, kdy Phar Lap  začal vyhrávat dostih za dostihem, byl ostatním "trnem v oku," protože měl najednou koně, který nebyl jenom "dobrý" jako mnoho ostatních v Austrálii. Phar Lap totiž s každým dalším vyhraným závodem jen dokázoval, že je naprostým fenoménem.

A i když se Telford vždycky před reportéry kasal, že právě on pro Davise koně objevil, skutečnost byla taková, že ani on sám nemohl tušit, že Phar Lap, kterého vybral z katalogu ročků, se stane takovou kulturní ikonou a hvězdou dostihových drah nejen v Austrálii. Z "chudého" trenéra se najednou stal jeden z  nejsledovanějších mužů Austrálie. Jenže to, že se o  něm psalo na prvních stranách deníků a magazínů neznamenalo, že byl oblíbený. Ba právě naopak. Lidi od tisku neměli podivínského trenéra příliš v lásce, protože jeho jednání bylo vždy zastřeno rouškou tajemství...

V Sydney Daily Telegraph Pictorial (později jen Daily Telegraph) se např. objevil tento titulek:

FLOATS TO ROSEHILL - GALLOP IN THE DAWN?
Výprava do Rosehillu - trénink za svítání?

CUP AND DERBY FAVORITE´S MYSTERY TRIAL
 Záhadný trénink favorita Melbourne Cupu a Derby

LOST, STOLEN OR STRAYED? 
Ztratil se, ukradli ho nebo pouze zabloudil?

Backers waited and wondered.

Sázkaři čekali a přemýšleli.

TRAINER TELFORD WOULD NOT TELL.

Trenér Telford neprozradil nic.

H.R.Telford (vlevo) a Phar Lap s Woodcockem a reportérem 
deníku Daily Telegraph Pictorial

Novinový článek poté informoval čtenáře o tajném Phar Lapově "výletu" na závodiště v Rosehillu, kde měl údajně absolvovat utajený ranní trénink se svou stájovou partnerkou, klisnou Eillom, jak uvedl neznámý zdroj. Několik svědků potvrdilo, že byli překvapeni a nechápali, proč šampión neabsolvoval trénink na své domovské dráze v Kensingtonu. Reportér dále píše: " Phar Lapovy tréninkové časy se bohužel zjistit nepodařilo, nicméně do kuloáru unikla informace, že Telford je prohlásil za velice uspokojivé. Pustili jsme se tedy po stopách Phar Lapa a zeptali se přímo jeho trenéra, kde že se trénink  šampióna odehrával doopravdy. Bylo nám řečeno, že Phar Lap běžel v Randwicku a jeho tréninkovým partnerem byl Mooch Away. Rovněž máme k dispozici informaci, že pan Telford odjel na Gosfordské závody, ale ještě téhož dne se objevil v kanceláři AJC a zapsal Phar Lapa  do dostihů v rámci meetinku AJC. Na otázku předsedy "Kde jeho koně trénovali,"  prý lakonicky odvětil: "V Mascotu," a odkráčel pryč. Je tedy přinejmenším nemožné, aby se Phar Lap objevil na třech drahách zároveň - takže pokud byl opravdu v Rosehillu, otázkou zůstává, proč byl včera odvezen 14 mil kvůli pouhému tréninku?"

O tom, jak to tenkrát doopravdy bylo? Proč Telford tajil místa šampiónova tréninku? Obával se o jeho život anebo takticky a úmyslně mátl novináře a své soupeře? O tom dnes můžeme pouze spekulovat, což však celému příběhu dodává nádech jisté magičnosti...

Text: Phar.Lap
Zdroj obrázku: archiv autorky
Zdroj informací: kniha The Phar Lap Collection

Phar Lap první, denní světlo druhé...

Kde se bere ten nábožně posvátný obdiv turfmanů, když před nimi jen zmíníte jméno Phar Lap? Stačí letmý pohled na následující záběry a Phar Lap vás opravdu nenechá na pochybách o své třídě. V roce 1930 neexistovaly ani PC, ani zázračný Photoshop, díky čemuž víme, že níže publikované snímky jsou 100 % autentické - o to víc udivují!

V součastnosti si  jen těžko dokážeme představit plnokrevníka, který by vyhrával s takovou elegancí a lehkostí zatížen neúměrnými handicapy jako ve své době Phar Lap. Při pohledu na dobové snímky se nelze ubránit  otázce "A byl to vůbec kůň?" Podle vyjádření žokeje Jima Pika byl totiž Phar Lap spíš dokonalým strojem na vyhrávání...

Zdroj obrázků: archiv autorky

 

Unikátní dokumenty o Phar Lapovi (1930)

Tento unikátní dokumentární snímek natočený sestrami Mc Donaghanovými (Paulette, Isobel a Phyllis) ukazuje Phar Lapa na dráze i mimo ni. Obsahuje záběry z prostoru stájí, pískoviště s Tommym Woodcockem, záběry z Melbourne Cupu 1930 či Randwick Plate z roku 1930. A na samotném konci tohoto skvostu se můžete pokochat rozhovorem s jeho spolumajitelem a trenérem Harry R. Telfordem a žokejem Jimmem Pikem a to včetně zvukového záznamu jejich skutečných hlasů! Historický dokument byl sestříhán v roce 1931, tedy rok před osudnou tragedií v Agua Caliente 1932.

Produkce: Neville Macken Productions
Režisér: Paulette McDonagh

Zdroj: národní archiv Australie

Úryvek z mé připravované knihy Phar Lap - legenda neumírá

Již delší dobu sháním vydavatele pro svou knihu, kterou právě píši o Phar Lapovi - ale stále bez většího úspěchu...rozhodla jsem se tedy, že než aby mi důležité informace ležely jen tak v šuplíku, zveřejním alespoň malou část z tohoto díla. Klidně mi můžete psát Vaše připomínky či dotazy. Ráda je uvítám - ať už budou pozitivní či negativní.

----

Počátkem října roku 1929 oznámila média světu, že došlo ke krachu na proslulé New Yorské burze. Nad Austrálií se počaly pomalu stahovat temné mraky Velké ekonomické krize, která v té době zahalila svět. Byla to dramatická a nestabilní doba. S klesajícími cenami Australských komodit jako byla pšenice a vlna docházelo také k rapidnímu snižování příjmů farmářů a obchodníků. Obchod postupně kolaboval, stále více lidí přicházelo o práci a s ní i o pevný měsíční příjem. Chudoba rozpřahovala své pařáty a lidé se začali topit v řece zoufalství a beznaděje. Východisko z této situace nebylo v dohledu. Snad jen zázrak by dokázal vrátit lidem úsměv do ustaraných tváří. A tento zázrak se opravdu stal.

5. října 1929 ráno, krátce před AJC Derby, které se konalo na dráze v Randwicku, měli Mackinnon a jeho trenér James Scobie naprostou důvěru ve skvělý výkon jejich svěřence Carradala, jenže všechno bylo nakonec jinak.

A.B.Gray (archivní záznamy):
"Již při tréninku v 10.00 hodin ráno jsem slyšel, že ten kůň (Phar Lap) zaběhl 7 furlongů a 95 yardů v čase 1:34,5. Ti, kdo znali tu kopcovitou dráhu, by Vám mohli vyprávět o tom, jak fenomenální čas to byl. To znamenalo, že musel dvakrát vyběhnout do kopce a zase zpátky. Navíc prý běžel po vnější straně dráhy. To bylo to ráno před dostihem. Nejlepší sázku v životě jsem uskutečnil 5. října 1929, vsadil jsem totiž poprvé na Phar Lapa."

Pan Gray byl z valachova ranního tréninku tak nadšený, že ihned běžel k nejbližšímu bookmakerovi a vsadil na něj nemalý obnos. Harry Telford tak optimistický nebyl. Podvědomě sice byl přesvědčen o výjimečnosti svého koně, bál se ale, že si s ním osud zase tvrdě pohraje. Ostatně jako vždy, když se jednalo o koně. Na dostih se přijel podívat i jeho bratr Hugh Telford. Když ho ale jeden blízký Harryho přítel oslovil a poznamenal, že Harry musí mít jistě 100 % důvěru ve skvělý výkon svého koně, zve-li rodinné příslušníky až z Nového Zélandu, Hugh Telford mu zamyšleně odpověděl: „Vůbec ne. Harry je nešťastný. Upřímně - nikdy jsem nebyl svědkem toho, aby kůň, kterého Harry kdy trénoval, někdy nějaký dobrý závod vyhrál. Harry se domnívá, že zvítězí Carradale. I já se trošku bojím Jima Scobieho,“ na okamžik se odmlčel a pak pokračoval dále „ale Phar Lap je dobrý kůň a věřím, že v Craven Plate určitě zvítězí.“ Harry Telford navíc angažoval do sedla svého svěřence Phar Lapa dlouholetého přítele a exceletního žokeje - Jima Pika.

Bylo odstartováno. Koně vyrazili po široké travnaté trati a nabírali postupně rychlost. Jim Pike se s Phar Lapem chvilku přetahoval. Nakonec situaci pomohla vyřešit klisna jménem Queen Nassau, kterou jel Rae „Togo“ Johnstone. Ta se držela tak osm délek za vedoucími koňmi. Johnstone byl suspendován za neuposlechnutí trenérových instrukcí a AJC Derby byl jeho prvním závodem po 2 měsíční nucené pauze. Tempo udávané klisnou zřejmě Phar Lapovi svědčilo daleko lépe než vražedná rychlost v čele statovního pole nasazená dvojicí Carradale a Honour. Prudký dusot koní i chladná časomíra rychle odtepávaly vteřiny i metry dostihu. Koně se vřítili do druhé půlky a jejich plece se leskly potem. Rytmicky pracující svalnatá těla ještě přidala v obrovském tempu. Žokejové hbitě obsazovali výhodné pozice a chroptící zvířata pod nimi vytušila brzký finiš. Napjatí diváci přiložili k očím dalekohledy. Když zbývaly koním asi tak 3 furlongy, barvy Telfordovy stáje – červenočernobílá kombinace – se najednou začaly posouvat kupředu. V průběhu 100 yardů se Phar Lap postupně propracoval až na samotné čelo startovního pole a běžel stále rychleji. Nastal tolik očekávaný průlom: obrovitý ryzák Phar Lap vyrazil kupředu a s každým razantním osmimetrovým skokem se vzdaloval od svých soupeřů. Rval se dopředu s takovou chutí a radostí, že fascinované publikum zcela zapomnělo sledovat ostatní účastníky dostihu. V tu chvíli existoval jen Phar Lap. Ten také prolétl cílem o tři délky před Carradalem a s naprostodrtivou převahou zvítězil. Třetí skončil Honour. Časem 2.31,25 vyběhl Phar Lap časový rekord dráhy. Jeho vítězství bylo druhým nejrychlejším vítězstvím v Derby v Australské historii (v roce 1925 vyhrál Derby kůň Manfred, který byl jen o pár sekund rychlejší než Phar Lap).

Randwick 5.10.1929 - AJC Derby - doběh

Po závodě se trenér James Scobie přiznal reportérům, že „Phar Lap svým naprosto neuvěřitelným vítězstvím deklasoval Carradala do pozice průměrného koně.“

Peter Lawson (pozdější trenér vítěze Melbournského poháru 1956) citován v Evening Peal: "Nezasvěcenému pozorovateli se možná může zdát, že Harry Telford trpěl jakýmsi pocitem méněcennosti, ale Phar Lapova hvězda tou dobou teprve vycházela - a AJC Derby byl jeho první velký závod. Víte, jak to v téhle branži chodí – myslíte si, že máte doma druhého Tullocha, jenže z ničeho nic se objeví lepší kůň a jednoduše toho Vašeho porazí. A pro každého trenéra je porážka vždycky velkým zklamáním. Harry si tehdy vymínil, že bude dění sledovat z pozadí. Tenkrát - pár minut před startem toho zlomového dostihu - mi řekl: "...všem aristokratickým majtelům by to zlomilo srdce, kdyby viděli jak chudák vyhrává Derby." Jeho počínání v sobě mělo jistou logiku, protože kdyby Phar Lap prohrál - byl by vydán na pospas škodolibým narážkám prominentích členů klubu. Jenže Phar Lap nakonec vyhrál velmi lehce."

Harry Telford se však k nemalému údivu všech přítomných diváků neobjevil ani na prezentaci a dekoraci vítěze Modrou stuhou. Příčinou jeho nepřítomnosti byl prudký záchvat pláče ihned poté, co uslyšel, že jím trénovaný kůň OPRAVDU zvítězil v DERBY!!! Upřímně, koho z nás by po letech smůly, posměchu a chudoby nepřemohly slzy? Myslím, že na ně měl plné právo.

A tak předseda správní rady AJC - sir Collin Cambell Stephen (1872 - 1937) předal pohár i výhru jeho bratru Hughovi Telfordovi, který se uvolil, že svého bratra zastoupí. Když Stephen věšel Modrou stuhu na krk nového držitele časového rekordu Phar Lapa, nepozorovaně střelil zrakem do nedalekého hloučku diváků, kde stál trenér jeho koně - Bayly Payten a s obdivným pohledem si prohlížel mohutného ryzáka, kolem něhož křepčil šťastný Tommy Woodcock. Právě Payten totiž Collin C. Stephenovi před půl rokem po doběhu handicapu pro dvouleté koně na závodišti v Rosehillu tvrdil, že kůň v jeho majetku jménem Voleuse je daleko lepší než Phar Lap. Siru Collinu C. Stephenovi se tato poznámka nyní živě vybavila a neubránil se kyselému ušklebku. Později po skončení slavnostní prezentace si přeci jen neodpustil a zašeptal trenérovi do ucha kyselou ironickou poznámku: "A pak že máme ve stáji šampióna?!"

„Snowden“ (korespondent deníku The Australian) o Phar Lapovi:
"Phar Lap je skvělý valach, který se vymyká průměru nejen svou velikostí, ale hlavně svou třídou. V porovnání s ostatními koňmi má velmi výraznou a prostornou akci. Je to výborný mílař s perfektní stavbou těla. Je samý sval a nevidíte na něm ani špetku tuku. Když kluše okolo Vás při tréninku, jakoby si jen tak plul nad zemí."

sir Collin Cambell Stephen gratuluje Hughovi Telfordovi
a předává mu Modrou Stuhu

Hugh Telford (vpředu), Tommy Woodcock
a Phar Lap ověnčený Modrou Stuhou

Detail hlavy pyšného vítěze a držitele časového rekordu

AJC Derby 1929 - Phar Lapa

Velkým vítězstvím v AJC Derby 5.10.1929 se v podstatě počal odvíjet neobyčejný příběh. Z outsidera se náhle stal sledovaný kůň... Kdo by uvěřil, že na počátku byl jeden zoufalý trenér, jehož jediným kapitálem byly jeho znalosti o koních a odvážné sny? Vítězství v Derby 1929 bylo prvním krokem k utvoření legendy. Legendy o "Big Redovi," která jak sami dále uvidíte, povstala rychlostí "Blesku," ověnčeného přátelstvím věrného ošetřovatele Tommyho Woodcocka.

Realizační tým kolem Phar Lapa počínaje tímto okamžikem bude muset čelit mnoha nástrahám, jež sebou svět slávy a velkých peněz přináší... vydejme se na cestu spolu s nimi...ačkoliv víme, že její konec neskončí pohádkově, nýbrž tragicky.

Zdroj informací: připravovaná kniha Phar Lap - legenda neumírá
Zdroj obrázků: Melbourne Muzeum

Scobie: "Rudý přízrak definitivně lepší"

Pamětníky, co na vlastní oči viděli Phar Lapa, bychom mohli v současnosti spočítat na prstech jedné ruky. Legendární žokej Arthur "Scobie" Breasley proti němu i závodil! Bresley zemřel v roce 2006, ale před svou smrtí stačil ještě poskytnout velmi zajímavé interview, které Vám nyní přináším.

Arthur Edward "Scobie" Breasley (1914 - 2006)

Poté, co Makybe Diva potřetí zvítězila v Melbourne Cupu 2005, se rozvířily ostré debaty, zda by mohla být tato klisna stejně dobrá nebo snad dokonce i lepší než velký "Big Red." Arthur Breasley (91) byl tehdy vtažen do této debaty jako uznávaný žokej, trenér a pamětník. Právě on mohl nezaujatě zhodnotit kvality obou těchto koní z pozice žokeje i trenéra. Viděl je totiž oba na vlastní oči běžet. Australský národ se ho tedy zeptal, zda může být Makybe Diva vůbec srovnávána s koněm, který se již za svého života stal ikonou národa na úsvitu Velké deprese v roce 1930? Breasley Austrálii vzkázal, že za svůj dlouhý život žokeje nikdy nespatřil koně, který by se Phar Lapovi kdy mohl rovnat. Ale zároveň dodal, že také nikdy neviděl klisnu, která by byla lepší než Makybe Diva.

Phar Lap vs. Makybe Diva?

Arthur "Scobie" Breasley (91):

"Víte, Makybe Diva je prostě úžasná! Za svůj život jsem procestoval svět a prostě jsem nikdy neviděl jí podobnou klisnu. Žádná lepší prostě neexistuje. Je prostě dokonalá. Bylo nádherné sledovat její triumf. Domnívám se, že jako klisna dostala obrovskou šanci, kterou naplno využila."

"Scobie" v odsedlišti, 1935

15-letý Arthur "Scobie" Breasley se coby žokejský učedník účastnil i startu Melbourne Cupu v roce 1929. Startovní listina tohoto závodu obsahovala i jméno Phar Lap. Breasley jel tenkrát na koni Taisho. Ke startu nastupoval v kurzu 20:1. Ze 14 startujícíh nakonec doběhl na osmé pozici. Phar Lap doběhl třetí za svým polobratrem Nightmarchem poté, co řádně potrápil svého žokeje Bobbyho Lewise.

Po úhynu Phar Lapa v roce 1932 byl v magazínu Victoria Racing Club Melbourne Cup Carnival uveřejněn článek neznámého autora, který tvrdil, že Phar Lap mohl zřejmě s trochou štěstí v Melbourne Cupu 1929 zvítězit. Naproti tomu autor článku uvedl, že kdyby v roce 1931 nesl o pár kilo menší váhu, dokázal by čistě teoreticky zvítězit ve všech třech Melbourne Cupech (1929-1931) tak, jako se to podařilo právě Makybe Divě.

Arthur "Scobie" Breasley (91):
"V roce 1928 jsem se přistěhoval do Melbourne, abych začal kariéru žokeje a Phar Lap byl bezpochyby ten nejúžasnější kůň jakého jsem kdy viděl. Ostatní koně se mu nedokázali ani přiblížit. Disponoval totiž dokonalou schopností akcelerovat podle toho, jak potřeboval. Byl to jednoznačně neuvěřitelný běžec.

"Scobie" Breasley se objevil i na známkách

Možná by i býval byl zvítězil v Melbourne Cupu 1929. Jel ho totiž Bobby Lewis, což byl jinak skvělý žokej, jenže ten den neměl Phar Lap svůj den. Lewis ho zřejmě nedokázal patřičně ukorigovat a když ho konečně rozhýbal, bylo už pozdě. Stačil obsadit jen třetí místo. Ale nevím, co by se stalo, kdyby byla cílová rovinka jen o pár metrů delší... V roce 1930 Phar Lap totiž bez potíží tenhle dostih vyhral, i když nesl nejvyšší zátěž v poli. Co dodnes nechápu je, jak dokázal vyhrát Derby, Melbourne Cup, Oaks i Final Stakes. Všechny tyhle dostihy se totiž lišily nejen tratí ale hlavně svou distancí. A lidé ho prostě milovali. Nezapomínejme,že Austrálie byla v té době pod křídly zlé krize a on znamenal mnoho pro celou zemi. Zřejmě mohl zvítězit i v Melbourne Cupu 1931, jenže nesl prostě nemožnou váhu 68kg.

Scobie a exponát Phar Lapa v Melbournském Muzeu v roce 1990.

Breasley dodává, že pravdivé měřítko Phar Lapových kvalit je třeba hledat ve startovních záznamech, bez problémů totiž dokázal vyhrávat na distancích v rozmezí od 1200m do 3200m, což žádný jiný kůň nikdy nedokázal. "Vždycky mají svou oblíbenou délku trati, ale nikdy to není tak velké rozmezí. On byl zřejmě opravdu zázrak." Breasley si i velmi živě vybavil i drama v 1400 metrů dlouhém Futurity Stakes, kde byl Phar Lap natlačen soupeři na bariéru a přesto dokázal zvítězit. "Prostě jsem nikdy ve svém životě neviděl něco, co by se mu dokázalo vyrovnat. Když začal vyhrávat tak se už k tomuto mohutnému koni již žádný soupeř nikdy nepřiblížil," konstatuje a uzavírá diskusi.

Scoobie Breasley, James Wilson a Tommy Woodcock

Arthur Edward "Scobie" Breasley v kostce:
Breasley zemřel 21.12.2006 ve věku 92 let na mrtvici. Už v Austrálii patřil mezi nejlepší žokeje, pak odjel do zámoří, kde udělal australskému turfu a jeho žokejům jméno svými vítěznými triumfy. Jezdil pro královnu i královnu matku a zvítězil v 3251 závodech (1.000 v Australii a 2.161 v Británii), mezi nimiž nechyběla 2 Anglická Derby ani prestižní Prix de L'Arc de Triomphe. Jediným závodem, který mu jaksi stále "proklouzával mezi prsty" byl pověstný Melbourne Cup, ale to si Breasley vynahradil rekordními 5-ti vítězstvími v Caulfield Cupu (1942-5).3x zvítězil v šampiónátu žokejů v Austrálii a 4x v Anglii, kde odjezdil více než 100 vítězů v sezóně na celkem 11 závodištích. Stal se rovněž úspěšným trenérem v Anglii, Francii i Americe a vysloužil si respekt a obdiv celého dostihového světa. V roce 2001 byl uveden do Australské síně slávy (Australian Racing Hall of Fame).

Slavný britský žokej Lester Piggott, označovaný za nejlepšího žokeje Anglie, často jezdil proti Breasleyovi. "Scobie, byl alespoň podle mého názoru, vůbec nejlepším australským žokejem a uměl opravdu jezdit. Taky dobře trénoval a bylo úplně jedno, jestli v Británii, Americe či na Barbadosu, všude kde se objevil zanechal svůj otisk," prohlásil Piggott pro magazin Racing Post.

No uznejte sami, nebyl ve své podstatě "Scobie"takový "Bobby" v lidském těle? Více informací zde.

Zdroj informací: The Australian
Zdroj obrázků: Internet

Phar Lap v Albury...ignorován?

"Koňský hotel" Royal v Albury v roce 1930

Ve městě Albury v Novém jižním Walesu se mezi lidmi povídá, že po zdejších ulicích se kdysi procházel i slavný Phar Lap se svým ošetřovatelem Tommy Woodcockem. Podle Tommyho Woodcocka však místní lidé Phar Lapa vůbec nepoznali. Může snad být tato povídačka pravdivá? Vydejme se po stopách...

Zdá se však zcela nepravděpodobné, že star jakou ve své době Phar Lap byl, by unikla očím veřejnosti. I naprostý laik by si ho přeci musel povšimnout, vždyť šampión budil pozornost nejen svými neuvěřitelnými výkony na dráze, ale především mohutným rámcem a sytě ryzou barvou srsti. Rozhodně to nebyl kůň, který by se dal přehlédnout a přece se tak stalo.

Nájemce Royal hotelu v Albury, Nick Willoughby to potvrzuje. Říká, že v roce 1930 Woodcock a Phar Lap skutečně pobývali v Royal hotelu. Krom toho Phar Lap lehce zvítězil v Melbourne Cupu, takže jeho fotografie byly uveřejněny na předních stranách všech Australských deníků.

Phar Lap a Tommy na nádraží před odjezdem do Albury obklopeni zástupem obdivovatelů

"Je to pravděpodobně jedno z mála tajemství, kterým se město může pochlubit.V těch letech měl náš hotel výtečnou reputaci hlavně mezi dostihovou smetánkou Austrálie. Zvláště díky své lokaci. Městem totiž vedl hlavní železniční uzel mezi Sydney a Melbourne."

Nástupiště v Albury, kde Phar Lap v roce 1930
se svým týmem měnil vlak do Sydney

Při dostihových mítinzích to byla zvláště ideální zastávka pro načerpání nových sil mezi jednotlivými dostihovými dny. Náš hotel též jako první zavedl elektrickou síť do všech stájí, takže se v nich mohlo svítit elektřinou, což bylo zvláště pro personál okolo dostihových koní velmi pohodlné. V ostatních hotelích se ještě používaly petrolejové lampy a takového svícení bylo zvláště ve stájích velmi nebezpečné. Často se na lampu zapomnělo a vznikaly velké požáry."

Nyní pouze skladiště prázdných sudů,
dříve stáje, kde byl v roce 1930 ustájen Phar Lap

Willoughby dále říká, že majitel místního hostince - Ir jménem James Soden - měl velmi dobré konexe v dostihových kruzích.

James Soden

Willoughby:
"V roce 1924 kdosi prohlásil, že Soden zná osobně tolik majitelů, trenérů a žokejů po celé zemi, že se mu žádný jiný hoteliér v Austrálii nemůže vůbec rovnat..."

Willoughby dále dodává:
"Samozřejmě, že Phar Lap nebyl jediným vítězem z Melbourne, který byl ustájen ve stájích tohoto hotelu. Vzpomínám si i na další čtyřnohé hvězdy, mezi nimiž byl např. Prince Foote (1909), Piastre (1912), Artilleryman (1919), Windbag (1925) Statesman (1928), Peter Pan (1932), Foxzami (1949) a Delta (1951)."

Pokud byste náhodou četli Woodcockovu autobiografii, tak byste se dočetli, že Woodcock byl samotným pobytem v Albury doslova frustrován. Ve svých vzpomínkách uvádí, že na tomto místě pobýval s Phar Lapem celé čtyři dny a že nikdo z místních mu nevěnoval sebemenší pozornost. Podle něj byl Phar Lap v té době prostě hvězda a ti lidé ho doslova přehlíželi. Na adresu místních nakonec uvádí, že by "pravděpodobně nepoznali dobrého koně ani kdyby ho měli přímo před očima."

Co dodat? Ač se to zdá neuvěřitelné, obyvatelé Albury Phar Lapa opravdu nepoznali.

Další info o hotelu zde.
Zpracováno dle článku: Allison Jess
Zdroj: ABC Goulburn Murray

Filmový záznam závodu z Agua Caliente - 20. března 1932

Přepis komentátora závodu (není to přímo relevantní video, protože jich existuje více verzí, ale vesměs říkají všichni to samé):

Vše je připraveno ke startu velkého závodu. Good and Hot vede Scimitara a Spanish Playe na dráhu. Phar Lap jde směrem ke startovním boxům a vypadá jako by byl na domácí půdě. Na předních nohách má obvyklé bíle bandáže, které nosil i během svých startů v Austrálii. A bylo odstartováno!!!

Cabizo jde do vedení. A přesně tak, jak prohlásil Tommy Woodcock, Phar Lap odskočil do dostihu skvěle, ale zdá se, že je odříznut koňmi běžícími po vnější straně dráhy. A propadá se. Nyní koně běží poprvé kolem hlavní tribuny. Phar Lap je 50 yardů za polem!

Koně točí do první zatáčky, Cabizo stále vede... počkat chvíli, hahaha. Vypadá to, že Phar Lap začíná dotahovat. Ano, Phar Lap běží po vnější straně dráhy...

Ale stále je na posledním místě. Cabizo stále vede, za ním následuje Merrine, Scimitar a Good and Hot, Phar Lap je stále pozadu. Koně vybíhají ze zatáčky.Cabizo stále vede a Phar Lap zůstává stále poslední.

Dostáváme se přes 6ti furlongový mezník a huuuh! Co to k sakru je?

Phar Lap se dostává dovedení a já jsem ani nezaznamenal jeho posun kupředu, běží strašně rychle! Skutečně rozmazaně! Jak fantastický výkon, absolutně uchvacující! Reveille Boy se snaží udržet s ním krok.

Phar Lap se odpoutává od startovního pole! Phar Lap běží na prvním místě!

Do toho, Phar Lape! Dokážeš to! Phar Lape, ty krasavče. Jak úžasný kůň!

Žokej bere Phar Lapa zpátky a ten doráží do cíle 3 délky před Reveille Boyem!

Žádná námaha pro valacha z Nového Zélandu!

Řev davu je ohlušující a počkat, počkat...právě jsme dostali čas vítěze. Phar Lap překonal rekord z minulého roku vyběhnutý koněm MiKe Hall. Nový traťový rekord vyběhnutý Phar Lapem má hodnotu: 2:02 4/5!

Viděl jsem to a přesto tomu nemohu uvěřit, i když jsem to viděl na vlastní oči! Jsem ohromen! Úžasné! Úžasné! Úžasné!

Archival footage (Phar Lap in Agua Caliente 1932):

All is ready for the big race. Good and Hot leads Scimitar and Spanish Play down onto the track. Phar Lap looks quite as home as he goes down to the starting gate. He´s wearing a bandages on his forelegs just as he did in all his Australian races.

And they're OFF!

Cabizo is breaking for the lead. And true to his trainer's prediction, Phar Lap emerged with the field just fine but Phar Lap has been cut off by the outside horses, and he's dropping back, coming down past the grandstand the first time, Phar Lap is fully 50 yards behind the pack!

Going into the first turn, Cabizo is still leading….. Wait a minute,(hahaha), Phar Lap is now going to the extreme outside for an inspection tour of the track!

Settling down the backside, Cabizo just leads Merrine, Scimitar and Good and Hot, Phar Lap is still well back... . They're going towards the turn now, Cabizo is still leading with Phar Lap out wide and a long way back.

We're moving to the 6 furlong marker now and WHOOOOOOOOOA! What the heck was that?

Phar Lap has bounded into the lead and I didn't even see him making his move he was going so fast! ….. A veritable blur! …..What a fantastic move, absolutely mind-boggling! Reveille Boy is moving and trying to go with him….

Phar Lap is now pulling away from the field! Phar Lap's got it!

Come on Phar Lap! Phar Lap you beauty.….. What an amazing horse!

The jock has eased Phar Lap and he crosses the finish line two lenghts ahead of Reveille Boy!

An effortless romp for the gelding from New Zealand!

The roar from the crowd is deafening and wait, wait….. the time has been just flashed, Phar Lap broke the mark of Mike Hall which was established last year, a new track record has been set of 2:02 4/5!

I've seen it and I don't believe it but I've seen it. I am stupefied! Wonderful, wonderful, ….. wonderful…

Phar Lap looks quite at home as he goes down to the starting gate. He's wearing the bandages on the fore-legs, just as he did in all his Australian races...

They're off and a good line but Phar Lap is cut off by the outside horses. And he commences to drop back...

Phar Lap has dropped back to the rear of the field. He is out wide and keeping clear of the other horses...

They're going towards the turn now, out of the straight...

Phar Lap is commencing to move up. He's running seventh now... Phar Lap goes up to Cabezo, he's shooting by the horses now, and he takes the lead...

Phar Lap has just unwound a terrific run, but he shows no signs of weakening as he comes towards the home turn...

Reveille Boy moves up to Phar Lap...they're racing neck-and-neck now... Elliot is riding very hard, but Phar Lap's got it...

Come on Phar Lap! Phar Lap, you beauty!

- Race caller, Agua Caliente Handicap, The Mighty Conqueror, 1931

Zdroj informací: Muzeum Victoria, Australia
Zdroj videa: www.youtube.com

Historie se psala v Agua Caliente aneb ti druzí a Phar Lap

Slavná dráha Agua Caliente v Tichuaně

Wirt Browman, Baron Long a James Crofton - známí jako hraniční baroni - byli opravdovými otci pověstného letoviska Agua Caliente v Tichuaně v Mexiku. Rozsáhlý komplex byl vybudován na horkém vodním prameni, což ve Španělštině doslova znamená "Agua Caliente." Účelem komplexu v Agua Caliente bylo přitahovat a hlavně bavit smetánku a hvězdy rozvíjejícího se filmového průmyslu v Hollywoodu. Agua Caliente bylo královstvím nevázaných pitek a hazardních her.

Dobový reklamní leták

Komplex byl zbudován za 2 milióny dolarů. Závodní dráhu v Aqua Caliente navrhl mladý architekt, který se jmenoval Douglas McAllister. Hlavní tribuna v sobě spojovala rysy Španělské a středomořské architektury. Budova byla bílá a měla střechu z dlaždic červené barvy.

Resort v Agua Caliente

Letecký pohled na komplex

Pohled na závodní dráhu

Pohled z tribuny na dráhu


Plánek letoviska

Na dráze v Agua Caliente se běhal pověstný a nejštědřeji dotovaný dostih v Severní Americe : Agua Caliente Handicap (znamý též jako Coffroth Handicap). Trať v Agua Caliente byla známa právě pověstnými štědrými dotacemi.

Agua Caliente Handicap, 1917

Když Crystal Pennant v roce 1928 nečekaně zvítězil v nejbohatším dostihu světa, dotace pro vítěze činila 110 000 dolarů, což po odečtení všech nutných výdajů (platu žokeje, startovného a dalších poplatků) pro majitele vítězného koně, pana Waltera Hoffmana, znamenalo příjem neuvěřitelných 92 700 dolarů. Ačkoliv nám dnes dolarová měna nepřipadá příliš závratná, faktem zůstává, že peníze pro vítěze v roce 1928 by se vyrovanaly částkám, za které dnes běhají špičkoví koně světa.

Agua Caliente Handicap, 1929

Bohaté dotace přilákaly i Dave. J. Davise, majitele nejlepšího dostihového koně Austrálie. Jeho Phar Lap cestoval neuvěřitelných 12 000 mil, jen aby mohl 20.3.1932 stanout na startu Agua Caliente Handicapu. Nejen svým startem, ale hlavně vítězstvím se zapsal zlatým písmem nejen do historie celosvětového turfu, nýbrž i do historie dráhy. Nechal totiž za sebou nejen pole nejlepších koní Ameriky včetně amerického Derby vítěze: Reveille Boye, ale svým časem zlomil i rekord dráhy. Bohužel jeho rekord byl v roce 1933 překonán 4 letým americkým odchovancem jménem Gallant Sir. Gallant Sir v dostihu zvítězil i v roce 1934.

Phar Lap zadrženě vítězí v Agua Caliente
Handicapu, 1932

Agua Caliente Handicap, 1938

Po ukončení závodní sezóny v roce 1934 zakázala Mexická vláda hazardní hry až do roku 1938. V roce 1938 byla trať opět otevřena. Ještě téhož roku byl otevřen i zcela nový komplex Santa Anita Park stiuovaný v Arcadii, ve státě Kalifornia. S otevřením nového a modernějšího komplexu začala tradice dostihových mítingů v Agua Caliente pozvolna slábnout. Majitelé dostihových koní začali pozvolna přesouvat své aktivity do Santa Anity, kde se začaly psát nové dějiny dostihového sportu v Severní Americe. Ale Agua Caliente nebude nikdy zapomenuto... ...neboť právě na jeho dráze odstarovalo svou hvězdnou kariéru mnoho amerických žokejů.

Konkureční komplex Santa Anita v Kalifornii, 1938

Eddie Arcaro vyhrál svůj první dostih právě na dráze v Agua Caliente v roce 1932. O několik let později, v roce 1941, se v sedle koně Whiraway stal vítězem Americké Trojkoruny.

Eddie Arcaro a Whiraway -
vítězové Americké Trojkoruny, 1941

Zdi šatny by jistě mohly vyprávět i další příběhy, neboť jimi prošla taková esa jako např: Jackie Westrope, George Woolf, Red Pollard, Willie Saunders, Tommy Luther, Frankie Catrone, Clyde Turk nebo Johnny Longden. Nesmíme zapomenout ani na slavné majitelé stájí - Warrena Wrighta či Silvia Coucciho. Ti všichni zde sbírali první zkušenosti než se z nich staly hvězdy amerického dostihového nebe.

Skupinové foto - žokejky z Agua Caliente

George Woolf, později známý jako Iceman

Red Pollard v sedle Gallant Sira

Willie Saunders v sedle Omaha
- vítězové Americké Trojkoruny, 1935

Tommy Luther v sedle Crystal Pennanta
po vítězství Agua Calietne Handicapu,1928

Johny Longden v sedle Count Fleeta -
vítězové Americké Trojkoruny, 1943

Warren Wright (vlevo), úspěšný finančník
a majitel později slavné Calumet Farm

Ostatní momentky:

V cíli...

V kruhu pro vítěze...

Interview se šťastným majitelem vítěze

Vítězové z Aqua Caliente:
* 1917 - Sasin
* 1918 - 1920: závody se nekonaly
* 1921 - Be Frank
* 1922 - Mulciber
* 1923 - Rebuke
* 1924 - Runstar
* 1925 - Atherstone
* 1926 - Carlaris
* 1927 - Sir Harry
* 1928 - Crystal Pennant
* 1929 - Golden Prince
* 1930 - Victorian
* 1931 - Mike Hall
* 1932 - Phar Lap
* 1933 - Gallant Sir
* 1934 - Gallant Sir
* 1935 - 1937: dostihy zrušeny
* 1938 - Seabiscuit
* 1939 - 1957: dostihy zrušeny
* 1958 - Round Table

Více informací zde.

Zdroj informací: Aqua Caliente History Society
Zdroj fotograií: Aqua Caliente History Society, archiv autorky