Koresponcence s Jess Owers

Jessica Owers

Dear Inez,

I wish your adventure all the very best, but beware of internet sources. As a writer your priority should always be accuracy and you will achieve that by research in Australia. Your publication won't really achieve any credit, in any market, if you don't gain first hand experience in Australia on this subject.

All the very best of luck with it though and I am sure it will be very rewarding for you. Thousands around the world are united through this horse and long may that continue.

Jess

"Chtěli ho zabít!" (doslovný přepis policejního záznamu o atentátu na Phar Lapa).

Policie Viktoria

Záznam o spáchání kriminálního činu

C.I. služebna v okrsku Melbourne

Přestupek:
Střelba za účelem usmrcení zvířete
Místo činu:
Roh James a Etna Street, Glenhuntly.
Datum a hodina:
1.11.1930, cca 6 hodin ráno
Dotčený:
pan H.R.Telford
Adresa:
C/o Cripp´s stables, Beverly Street, Glenhuntly
Datum nahlášení a čas nahlášení:
1.11.1930, 8.00 hod.
Nahlásil:
pan H.R. Telford
Jména osob podezřelých ze spáchání přestupku:
dva muži, jména neznámá
Popis osob k dispozici:
První muž: okolo 30 let, hladce oholen, tmavé brýle, hubený, vysoký.
Druhý muž: mladší, věk neznámý, na hlavě měl motocyklovou čapku
Směr, kterým pachatelů z místa činu uprchli:
Pachatele ujeli vozem ve velké rychlosti přes Etna Street do Augusta Street a dál na třídu Glenhuntly.
Popis události:

Když T.Trevor Woodcock, ošetřovatel a zaměstnanec pana H. Telforda, vedl v šest hodin ráno závodního koně Phar Lapa,kterého má H.R. Telford v pronájmu, z tréninkové dráhy do stájí, dva muži, kteří seděli ve voze typu Studebaker s spz 1556, vystřelili na koně střelnou zbraní asi do výšky 1,07 m. Je naprosto zřejmé, že jejich cílem bylo koně zneškodnit ránou do slabin. Kulka naštěstí svou oběť minula. Vůz byl modrý sedan.Pan Mr. Davis nabídl každému,kdo poskytne bližší informace o těchto mužích odměnu ve výši 100 liber.

Podepsán: H. Saker, detektiv 1.11.1930

Zdroj: Melbourne Cup 1930, autoři G. Armstrong a P. Thompson, publikováno 2005

Očitý svědek atentátu na Phar Lapa po 71 letech promluvil!

Jediným očitým svědkem atentátu na Phar Lapa byl mladý Robert Philpots.V interview, které poskytl v roce 2001, popisuje detaily události, která se stala osudného sobotního rána dne 1.11.1930 v 5.45 hodin:

Přepis:
"Narodil a vyrostl jsem v Glenhuntly. Ke 14náctým narozeninám, což bylo v říjnu 1930, jsem jako dárek dostal kolo mého bratrance, kterému už bylo malé. Dovezli mi ho v pátek večer 31.10.1930... Přirozeně jsem nemohl ani dospat a tak jsem již brzy ráno byl na nohou a projížděl se všemi ulicemi poblíž našeho domu. Tenkrát jsem totiž mohl jezdit ulicemi na kole bez problémů, protože jezdilo jen velmi málo aut.

Nicméně, jak jsem jel po James Street, kterou křižovala Etna Street, uviděl jsem Phar Lapa a Tommy Woodcocka jak se blíží směrem od dostihové dráhy v Caultfieldu, šli po Manchester Groove a v ten stejný čas jsem spatřil černý sedan, který se za nimi objevil a zatočil na Entna Street...

Pak jsem uslyšel jen "bum"...a ten tmavý vůz ujížděl neuvěřitelnou rychlostí pryč. Bylo to jako mžiknutí. Nic a najednou výstřel. Tommy Woodcock a všichni trenéři v těch dobách jezdili na takových malých ponících a vodili své koně na dráhu a on...vlastně toho poníka postavil do cesty té kulce.

Po tom výstřelu, jsem se otočil, a ujížděl jsem jako o život po Ormond Street. Zajel jsem ještě na hřiště a zůstal tam asi tak půl hodiny. Pak jsem dostal hlad a ujížděl jsem domů."

Plánek střelby na Phar Lapa nakreslený panem Philpotsem.

Interview s panem Robertem Philpotsem, 2001.
Zdroj: Muzeum Victoria

Zbabělý pokus odstranit favorita Melbourne Cupu 1930!

Pokus zastřelit Phar Lapa!

Útok v ulicích uskutečněn dvěma muži v tmavěmodrém sedanu.

Favoritovi Meblourne Cupu najata stráž.

Jedna z vůbec největších "senzací" Australské dostihové historie se stala kolem 6 hodiny ranní v sobotu 1.11.1930, kdy se dva muži v tmavě modrém sedanu pokusili uskutečnit promyšlený atentát na favorita Melbournského poháru Phar Lapa, když na něj vystřelili. Jejich pokus se však naštěstí minul účinkem. Taková urážka vyvolala mohutnou vlnu odporu v Australských dostihových kruzích - ihned po sobotním útoku byla učiněna opatření, aby se podobný incident již nemohl nikdy opakovat.

Majitel Phar Lapa, pan Dave J. Davis nabídl odměnu 100 liber každému, kdo by nahlásil jakoukoli informaci vedoucí k dopadení pachatelů. Vyjádřil hluboké rozhořčení nad takovým útokem, který měl vést k odstranění závodního koně a dodal, že je v zájmu všech majitelů dostihových koní i veřejnosti, aby byli pachatele, odpovědní za takový čin, dopadeni.

Záznam celého incidentu a následné vyšetřování bylo předáno do rukou seržanta Brophyho a detektiva H.G.Sakera. Byli pověřeni vyslechnout svědky a pátrat v okolí činu po všech možných důkazech. Poblíž místa, kde došlo k útoku, objevili v porostu cypřiše dvě kulky ze střelné zbraně, která patřila útočníkům. Pět dalších kulek v zásobníku bylo objeveno na pěšince u plotu v Etna Street. Detektivové potvrdili, že útočníci stříleli tak 1,07 m vysoko v úhlu 45 stupňů a jejich záměrem bylo - podle shodného názoru obou detektivů - střelit Phar Lapa do slabin, a zranit zvíře natolik, že by muselo být definitivně stáhnuto z dostihové dráhy - samozřejmě před velkým Melbourne Cupem. Phar Lap, kterého měl v pronájmu Harry R. Teflord, byl ustájen ve stájích, které patřily panu J. Crippsovi a ležely v Beverly Street v Caulfieldu.

Ve svědecké výpovědi Tommyho Woodcocka stálo, že pokus o usmrcení šampióna, byl jen důsledkem ignorance varovných zpráv, které pan Harry Telford dostával již delší dobu. Při návratu z tréninku si byl vědom, že se někdo může o takovýto čin pokusit, proto zvolil k návratu do stájí jinou než obvyklou trasu. Čas šampiónova tréninku byl kvůli těmto zprávám rovněž často měněn. Na tom, že šampión unikl z dosahu útočníků nezraněn, nesl největší zásluhu právě Woodcock, neboť projevil nejen obrovskou dávku kuráže, ale i vynalézavosti. Uvedl, že Parker, Phar Lapův tréninkový žokej, nejel na koni zpět do stájí, ale vzal si na trénink dalšího koně. On (Woodcock), že si tedy vzal svého bílého poníka a vedl Phar Lapa do stájí. Kůň měl na sobě celou výstroj a obvyklé bílé bandáže na předních nohou. Parker ho žádal, aby na něho počkal, ale Woodcock se obával o zdraví šampióna a chtěl ho odvést z dráhy co nejdřív a skrýt ho před zraky údajných nepřátel do stájí. Vedl tedy Phar Lapa po James Street, poblíž místa, kde se pak uskutečnil útok, si všiml velkého tmavého sedanu zaparkovaného na třídě Glen Huntly. Seděli v něm dva muži, oba na předních sedadlech. Jeho podezření se utvrdilo, když v okamžiku, kdy je míjel, zvedli k očím noviny, aby jim neviděl do tváří. Poté, co odbočil na Jams Street, se náhle rozhodl a stočil koně na Etna Street, protože se nemohl zbavit pocitu, že jej pronásledují. Ušli pouze pár yardů, když za sebou zaslechl zvuk motoru, ohledl se proto a spatřil sedan jak zatáčí tímtéž směrem. Hluk vycházející z motoru vyděsil Phar Lapa natolik, že zafrkal a vyrazil prudce kupředu. Woodcockovi bylo nad slunce jasné, že ti muži se chystají nějaký útok na koně. Snažil se dostat Phar Lapa do dvora soukromého domu, ale zjistil, že brána vedoucí do ulice je zavřená. Přimáčkl tedy šampióna téměř až ke zdi a zaštítil ho, jak jen to šlo, tělem svého poníka. Jak je automobil pomalu míjel, spatřil Woodcock brokovnici vyčnívající z předního okénka sedanu. Pobídl rychle svého poníka tak, že se zvedl na zadní, díky čemuž se v ten okamžik pohnul i Phar Lap, který instinktivně uskočil nazpět. A právě v tomto okamžiku zbraň namířená proti nim vystřelila. Naštěstí byla střelba provedena z takové blízkosti, takže kulky neměly čas explodovat a nezasáhly svůj cíl. Prázdné a neškodné nábojnice se sykotem dopadly na bok šampióna. Poté, co se Woodcock vzpamatoval ze způsobeného šoku, vykřikl: "Zastavte ty muže!" První osobou, která se objevila na ulici těsně po střelbě byl roznašeč novin. Muži ve voze se tak k další střelbě již nedostali, zpozorovali, že jsou středem nebývalého zájmu, rozjeli se nejvyšší rychlostí a zmizeli za rohem sousední ulice. Vůz byl zahlédnut na třídě Glen Huntley, jak ujížděl zběsilou rychlostí. Policie dostala pouze mlhavý popis oněch dvou útočníků.

Zajímavou výpověď poskytl oběma vyšetřujícím detektivům i reportér, který byl toho rána přítomen na tréninkové dráze v Caultfieldu. Vypověděl, že si všiml dvou mužů ve velkém tmavém voze, který byl zaparkován z vnější strany u kina na Glen Huntlské třídě již v časných ranních hodinách, kdy byl na cestě na dráhu. Přítomnost tmavého vozu v této lokalitě tak brzy ráno považoval za velmi pozoruhodnou. Když vůz míjel, povšiml si, že v něm seděli dva muži. Jeden seděl za volantem a druhý na zadním sedadle. Poznamenal si zadní poznávací značku vozu, ale nevěnoval pozornost tomu, jak ti muži vypadali.

Tom Burlinson (Tommy) a Towering Inferno
(Phar Lap) ve scéně se střelbou.

J. Bust, trenér dostihových koní, vypověděl, že jel v tu dobu zrovna na jednom ze svých koní přes Manchester Groove, protože ho chtěl vzít na trénink, když zabočoval na dráhu, spatřil tak 90 metrů před sebou Woodcocka s Phar Lapem, jak přecházejí diagonálně cestu a zabočují na Etna Street. Vůz, který doposud stál na rohu ulice, se dal náhle do pohybu a zatočil také do této ulice. Pak už uslyšel jen několik výstřelů a vzápětí uviděl ten tmavý vůz vyjet z ulice a ujíždět zběsile pryč.

Scéna z filmu Phar Lap - Heart of the nation
(1984).

Phar Lapovi byla po tomto incidentu ihned najata početná stráž. Po tak zdrcujícím zážitku byla učiněna razantní opaření vedoucí k zajištění jeho ochrany. Kůň byl okamžitě převezen ze stájí pana Crippse v přepravníku do neznámé lokace, kam ho doprovodilo 10 po zuby ozbrojených policistů. Bylo domluveno, že Phar Lap dorazí na dostihovou dráhu ve Flemingtonu, kde se poběží Melbourne Stakes, nejpozději do 14.00 hod. odpoledne. Kůň však na čas nedorazil. Po svém opožděném příjezdu na dráhu byl šampión přemístěn do svého stání a celou dobu při sedlání byl střežen policisty. Pak ho ozbrojená jednotka doprovodila areálem do paddoku, kde policisté vytvořili uličku ze svých těl, kterou favorit kráčel. V paddoku nasedl jeho žokej Jim Pike a Phar Lap, jakoby ani nedotčen ranním drastickým zážitkem, vykročil klidně ke startu závodu. Jeden ozbrojený policista kráčel vedle něho a doprovodil jej až na samotný start Melbourne Stakes. Po jeho snadném vítězství se opět postavil k jeho boku a doprovodil ho až ke stáji.

Zdroj: noviny The Age ze dne 3.11.1930

Jak Phar Lap ke jménu přišel...aneb kdo dal slavnému koni jméno?

Jako malý chlapec si vzpomínám, že jsem se stále ptal otce na původ jména Phar Lap a on mi odpověděl, že je to "něco v sinhálštině." O 25 let později jsem jel se svou ženou a dětmi autem ze severního Bankoku do manželčina rodného města Udon Thani ležícího na severovýchodě Thajska. Jeli jsme přes divokou bouři a všichni v autě kromě mě byli zaneprázdněni debatou v Thajštině. Po našem únavném letu z Perthu jsem neměl daleko k podřimování. Déšť, blesky a stěrače předního okna auta téměř tlumily jejich rozhovor, ale dvě slova, která se pravidelně opakovala spolu se všemi těmi, která pro mě nic neznamenala, mě přeci jen utkvěla v mé australské mysli: phar lap. Začalo mi pomalu docházet, že se táta musel zmýlit. Nebyla to Sinhálština, ale Siamština a oni opravdu mluvili o blesku!

Dnes, o 16 let později, má žena a já vlastníme Thajskou restauraci v Perthu a já jsem hrdý na to, že má znalost Thaiské řeči se od té doby o hodně zlepšila. Zaměstnáváme Thajské studenty. Když se studenti doslechnou o slavném koni, jsem téměř se železnou pravidelností dotazován na původ jména Phar Lap. Odpovídám na otázky typu: "Proč má Thajské jméno? Kdo ho pojmenoval?"

Rozhodl jsem se tedy, že zjistím něco o historii toho jména, ale bohužel jsem narazil na časovou bariéru, pamětníci již zemřeli a nikdo nic bližšího nevěděl. Ani lidé z muzea, kde byla umístěna Phar Lapova exhibice, ani Victoria Racing Club a bohužel ani Australian Jockey Club. Všechny knihy o Phar Lapovi se zmiňují o návštěvníkovi z dálného Východu či jakémsi podivném "orientálním gentlemanovi." Mnoho autorů těchto knih nesprávně považuje řeč za Sinhálštinu či Srí Lanštinu. Jiní zase zarputile tvrdí, že jde o jakýsi typ asijského dialektu.

Kůň byl pojmenován v roce 1928 a za předpokladu, že nikdo ze skupiny kolem Phar Lapa Siamsky ani Sinhálsky nemluvil, musel být za pojmenování koně zodpovědný jedině onen "orientální gentleman." Při podrobném zkoumání výsledků sčítání lidu z toho období však nic nepoukazuje na přítomnost takového člověka. Tedy ne pokud hledáte někoho se Siamským původem žijícího v té době v Sydney. Myslím si, že turisté ze Siamu nebyli v té době častými hosty Austrálie. Své pátrání jsem tedy zacílil jiným směrem - za předpokladu, že tohoto člověka nebylo možné nalézt v záznamech o sčítání lidu, mě napadla myšlenka, že to možná mohl být student. A poté se mi vybavila scéna z filmu Phar Lap natočeného v roce 1984, kde je na tréninkové dráze v Centennial Parku přítomen mladý asiat a je osloven několika trenéry postávajícími poblíž dráhy s otázkou "jak se řekne v jeho rodné řeči Blesk." Muž odpoví Phar Lap a tak se zrodí jméno. Ve filmu se ten mladý gentleman jmenuje pan Ping, tak jsem přemýšlel, zda byly tyto informace založeny na pravdě.

Osudové scény z filmu Phar Lap (1984).

Kontaktoval jsem Johna Sextona, producenta filmu a ten mi prozradil, že Tommy Woodcock, Phar Lapův ošetřovatel a pozdější trenér, byl přítomen při natáčení filmu a celá scéna byla vlastně sestavena z jeho vzpomínek. Jelikož jméno Ping nezní příliš Thajsky, začal jsem přemýšlet o variantě, že šlo vlastně o přezdívku, což by nebylo až tak nepravděpodobné, zvláště měl-li ten muž typicky "Thajsky dlouhé" a pro Australany zřejmě i těžko vyslovitelné příjmení.

Když bych tedy předpokládal, že byl studentem, možná že je šance, abych narazil na nějaké záznamy o něm. Univerzita v Sydney ležela poblíž Centennial Parku. Neváhal jsem ani minutu a obstaral si kopii seznamu studentů z roku 1928. Na seznamu dominovala především jména studentů s anglosaským původem a nespatřil jsem žádné víceslabičné jméno, které by se alespoň vzdáleně podobalo Siamskému, ale na konci seznamu stálo jméno Aubrey Moore Ping, student medicíny. Můj další průzkum odhalil, že se narodil v roce 1899 a dokončil bakalářské studium na vědecké univerzitě v Queenslandu. Opravdu spoustu času jsem strávil na telefonu, když jsem obvolával lékařské komise a Australskou asociaci lékařů. Mezitím uplynulo několik týdnů. Konečně z jednoho velmi tajného zdroje, jaký si vůbec dokážete představit, za použití obyčejného telefonního seznamu, jsem se dostal k přímé telefonní lince Dr. A. Pinga žijícího v Randwicku, který, jak jsem se domníval, by mohl být přímým potomkem hledaného člověka.Žena, která zvedla telefon mě však lítostivě sdělila, že Dr. A. Ping už na této adrese po delší dobu nežije, že zemřel před 60 lety, ale že ona je jeho žena. Udiveně jsem se jí zeptal, zda je opravdu vdova po doktoru Aubrey Moore Pingovi a ona k mému užasu odvětila, že ano. Byl jsem ohromen. Kdyby pan Ping ještě žil, bylo by mu 101 let, ale ujišťuji Vás, že jeho žena byla o hodně mladší. Jmenovala se Dawn. Zeptal jsem se jí, zda byl její manžel Asijského původu a ona mi řekla, že jeho otec byl Číňan a jeho matka byla původem ze Skotska. Položil jsem jí tedy otázku, zda-li neví něco o tom, že by její manžel, když byl ještě na studiích, v čase volna chodil do Centennial parku sledovat trénink dostihových koní. Odpověděla mi, že tam chodil velmi často a že se osobně znal s Tommy Woodcockem, Harry Telfordem, George Moorem a Nevillem Selwoodem. Když jsem ukojil svou zvědavost tím, že zesnulý dr. Ping zřejmě opravdu byl tím "asijským gentlemanem," kterého si Tommy Woodcock ve svých vzpomínkách vybavil, ještě jsem se té ženy zeptal, zda si pamatuje, že by se její manžel někdy zmínil, že to byl on, kdo vlastně pojmenoval Phar Lapa. Řekla, že se jí samotné se o tom nikdy nezmínil, ale připustila, že se tak klidně mohlo stát. Nemohl jsem si pomoci a ptal se dále: "Ale proč by to neřekl, kdyby to tak opravdu bylo?" "Ne," odpověděla žena, "byl to velmi tichý člověk a často si nechával svá tajemství jen sám pro sebe." Řekla mi také, že později zjistila, že jeden z manželových koní (Ping se později sám stal majitelem několika dostihových koní), vyhrál Canberra Cup. Našla prý ten pohár, když nedávno uklízela půdní prostory. Když jsem se zeptal, zda její zesnulý manžel mluvil Thajsky či Siamsky, odpověděla, že ne, ale zdůraznila, že její muž měl brilantní fotografickou paměť a že měl obecně velmi široký rozhled.

Aubrey Ping byl nejmladší z deseti dětí a narodil se v Gayndahu ve státě Queensland. Všechna svá studia získal hlavně díky stipendiím a podle jeho manželky Dawn byl jedním z prvních orientálních studentů, kteří kdy navštěvovali univerzitu v Sydney. Otec Dawn pracoval jako startér na dostizích a tak se zřejmě i setkali. Pingova studia na Brisbane obsahovala Francouzštinu a Latinu, takže se dá předpokládat, že jej jazyky obecně hodně zajímaly. Také se dá předpokládat, že dialekt podobný Thajštině se mohl vyskytovat v některých částech Číny. Pokud by Pingův otec z takovéto oblasti pocházel, mohl se Ping tento dialekt naučit od něho a hádanka by byla vyřešena.

Dr. Anthony Diller z Australské národní univerzity v Canbeře mi vnukl myšlenku, že "Zhuang" - jazyk pocházející z jižní Číny by mohl být tím, co hledám a poradil mi, abych zkontaktoval rodilého mluvčího tohoto jazyka pana Dr. Luo Young Xian z Melbournské univerzity. Vyhledal jsem jej a zeptal se ho na tu samou otázku, na kterou se před 75 lety zeptali přihlížejícího Pinga: "Jak se ve Vaší řeči řekne blesk?" Odpověď byla taková jakou jsem očekával: "Phar Lap nebo také par lap, podle regionálního dialektu mluvčího. Dr. Luo Young Xian mě také informoval, že dialektem "Zuang" mluví přes 18 miliónů lidí a dalšími odvozenými nebo podobnými dialekty hovoří v Číně dalších pár miliónů lidí či víc. Jméno Ping bylo zcela jistě příjmením. Profesor nikdy neslyšel o koni, jenž se jmenoval Phar Lap a tak jsem mu doporučil návštěvu jeho exibice v muzeu.

Rovněž jsem mluvil s panem Aubrey Moore Mellorem, divadelním režisérem a synovcem Dr. Pinga. Ten vzpomínal na svého strýčka jak často mluvil o Tommy Woodcockovi jako o svém dobrém příteli. Jeho strýček byl prý nejmladším, ale zároveň i nejbystřejším ze všech jeho sourozenců. On a jeho otec si byli velmi blízcí a dále si vzpomněl i na fakt, že jako jediný z jeho sourozenců se zvládl naučit jeho rodnou řeč. Později mi ještě jednou zavolal, neboť si vzpomněl, že ho jeho strýček často brával do Čínské restaurace v Sydney a s obsluhou hovořil pouze v jejich rodném jazyce. Pan Mellor připouští, že jeho strýček opravdu mohl být tou osobou, která pojmenovala slavného dostihového koně a která o tom nikdy nikomu nic neřekla. Připomněl jsem mu scénu z filmu Phar Lap tak, jak ji ze svých vzpomínek poskládal Tommy Woodcock, kdy v jedné scéně pan Ping rychle mění slovo Far Lap na zmíněné slovo Phar Lap, aby splnil Telfordovu podmínku, že jméno koně musí být na sedm písmen jako jména tří posledních vítězů z Melbourne. Pan Mellor jen souhlasně pokýval hlavou a pokračoval ve vyprávění, že to byla rozhodně voda na strýčkům mlýn. Ping miloval hříčky se slovy a byl vždycky velmi duchapřítomný a pohotový. Otec Pinga "John" (v originálu Yong) přijel z Číny z přístavního města Amoy. Pokud byl, jak předpokládám, z území, na kterém se mluví dialektem "Zuang," cestoval tak daleko. Právě v onu dobu, podle pana Mellora, přijely do přístavu lodí tři mladé ženy ze Skotska a během tří týdnů se vdaly za Čínské muže a jedním z nich byl právě John Ping.

Veškeré mé otázky byly tedy nakonec zodpovězeny. A já se tedy ptám jak to, že nikdo neví, kdo pojmenoval Phar Lapa? Odpověď je jednoduchá, protože člověk, který tak učinil, si toto malé tajemství nechal pro sebe, protože taková byla jeho povaha. Byl skromný a moudrý. Nikdo to nikomu neprozradil. A že uměl Thajsky? Neuměl, znal pouze podobný dialekt, který se naučil od svého otce, Johna. Kdo tedy pojmenoval Phar Lapa? Jeden mladý student medicíny, jehož celé jméno zní: AUBREY MOORE PING.

Zpracováno podle článku Michaela Lennieho, NSW
Publikováno: 22/09/2003

Phar Lap - otazníky a záhady přibývají

Odpoledne 5. dubna 1932 byl již Phar Lap mrtev. Pouze šestnáct dní po vítězství v Aqua Caliente. V těchto šestnácti dnech stačil však jeho majitel naplánoval velkolepý "útok" na dostihové dráhy Ameriky, byl osloven filmovými tvůrci, vč. Paramount Pictures, kteří se předháněli ve finačních nabídkách, protože chtěli zakoupit práva na Phar Lapův životní příběh. Americký dostihový šampión Sun Beau byl rázem ze své pozice sražen novým hrdinou z Austrálie. Sun Beau byl do té doby nejlepším stakes vítězem v USA, alespoň do doby než Phar Lap vyhrál Agua Caliente Handicap v Tichuaně.

Phar Lap po svém vítězství a Aqua Caliente Handicapu 1932.

Dostihovým zákulisím se začala šířit zpráva, že majitel Sun Beaua se nechal slyšet, že koně raději z dostihové dráhy stáhne a umístí do chovu včas, než bude rozdrcen australským zázrakem. Trenér Tommy Woodcock měl radost, že se Phar Lap stal světovou jedničkou, ale za pár dnů mu zbyly jen oči pro pláč. Od toho dne se roztočil kolem Phar Lapa kolotoč otázek, který se zřejmě už nikdy nezastaví. Nejčastější z otázek zůstává: "Kdo nebo co ho zabilo?" Mezi dostihovým publikem se objevilo mnoho konspiračních teorií, které se šířily rychlostí světla ze Sydney až po Santa Anitu. Hlásaly vesměs to sámé: "Byl otráven." Woodcock prohlásil, že tráva mohla být ošetřena pesticidy. V roce 2000 přilila olej do ohně další teorie, že prostě zemřel na infekci, která byla až do roku 1980 veterinárním lékařům neznámá.

V publikaci Isobel Carterové, vydané v roce 1964 pod názvem Phar Lap - příběh velkého koně (Phar Lap The Story of the Big Horse), píše autorka v kapitole 22 velmi procítěně o smrti tohoto australského zázraku a začíná slovy: "Nyní se dostáváme k pochybnému a nejvíce záhadnému období v celém Phar Lapově příběhu. V případu existuje tolik nesouvislostí, z nichž vyvstávají otázky,na které neznáme odpovědi. Během pátrání po příčině smrti se pak objevují další rozporuplné důkazy a svědectví. Mezi výše uvedené nesouvislosti lze počítat nebochybně otázky typu:"Kdo střílel na Phar Lapa ráno 1.11.1930? či "Kdo nebo co ho zabilo v Menlo Parku v Kalifornii?"

Pročítáte-li si Phar Lapův příběh znovu a znovu, musíte dojít k závěru, že již v průběhu let 1929 až 1932 tyto otázky vykrystalizovaly do podoby největších záhad celého případu. Ve skutečnosti jich ale existuje daleko více.

V tiché místnosti farmy Underbank, nacházející se v Bacchus Marsh, mi bylo sděleno, že Melboursnský pohár, který vyhrál Phar Lap v roce 1930, je "pohřben" někde na pozemcích farmy. Harry Telford zde prý strávil poslední čtyři roky života. Byl sice už jen pouhým stínem nepodobným muži, kterého zachycuje slavná fotografie po vítězství Phar Lapa v Melbourne Cupu 1930, ale očití svědci tvrdí, že zlomený trenér trávil nejvíce času postávajíc u Phar Lapovy ohrady v Bacchus Marsch. Pohled upřený kamsi do dáli a s myšlenkami, o které se nikdy nepodělil.

Harry Telford a jeho syn Gerald při vítězné prezentaci po vítězství Phar Lapa v Melbournském poháru 1930.

Ve Wilkinsově publikaci z roku 1980 nazvané Příběh Phar Lapa (The Phar Lap Story) píše autor, že zlomený trenér odnesl pohár do zlatnictví, kde jej nechal přetavit na zlato. Chybějící pohár, který vyhrál Phar Lap v roce 1930, se tak stává legendou sám o sobě. Někdy v roce 2000 se nechal prodejce ojetých vozů v Sydney slyšet, že je držitelem tohoto poháru, čímž byla skoro zapomenutá záhada poháru znovu přivedena k životu. Představte si můj úžas, když jsem se dozvěděla soukromé tajemství, že ztracený pohár se ukrývá někde pod povrchem Phar Lapova výběhu! Nejcennější dostihová trofej by měla v těchto dnech nepředstavitelnou hodnotu nejen z ekonomického, ale hlavně z historického hlediska. Otázkou tedy zůstává: "Vzal si ho Telford opravdu s sebou na Underbank, kde jej pohřbil spolu se svými vzpomínkami?" Záhadné zmizení Melbourského poháru z roku 1930 pobízí mou fantazii, aby pracovala na plné obrátky. Navzdory všemu, co jsem kdy o Phar Lapovi četla, činí tato záhada šampiónův život ještě více pozoruhodným.

Další záhada souvisí s ryzákovým tajným úkrytem před Melbourne Cupem 1930. Po střelbě byl šampión převezen na farmu St. Alban´s Stud, kterou vlastnil člen VRC Guy Raymond. Po vítězství v Melbourne Cupu 1930 poslal Telford z vděčnosti člověku, který poskytl jeho týmu útočiště, stříbrné pero s děkovným dopisem. Po obvodu pera byla prý vyryta fráze: "Raymond - In Memoriam of Phar Lap." Toto pero však záhadně zmizelo a nikdo neví, kam.

Týden po Phar Lapově smrti se odehrála další velmi podivná událost... Tommy Woodcock dostal dopis od neznámé Američanky, která se v něm přiznává, že pár dní před tragédií, se jí zdál sen, ve kterém viděla, že se koni něco hrozného přihodí. Přemýšlela prý o tom, že pošle Woodcockovi dopis, ve kterém by ho upozornila, aby věnovali koni zvýšenou pozornost, jelikož mu hrozí otrava, ale nakonec to prý zamítla s tím, že by jí stejně nikdo neuvěřil. Neznámá žena ve svém dopise nicméně na závěr napsala: "Jeho (Phar Lapova) smrt mě přiměla přemýšlet o tom, kdy si už konečně uvědomíte, že žádný cizinec, věc ani ušlechtilé zvíře nedostane nikdy šanci porazit nás podruhé. Kdy už konečně pochopíte, že jste prohráli ještě před samotným závodem..."

Phar Lapova smrt se stala mezinárodní záležitostí. Carterová ve své knize dodává, že pověst Amerického dostihového světa byla jednoznačně známá, ale reputace lidí, kteří se pohybovali v nejbližším okolí šampióna, je sporná. Velmi málo pozornosti je dnes například věnováno faktu, že veterinář, který cestoval spolu s Phar Lapem, nebyl kvalifikovaným veterinářem, ale mužem, jemuž se dostalo tohoto formálního uznání za mnohaletou praxi! Bill Nielsen nevystudoval obor veterinární lékařství a neměl tedy ani diplom. A v péči tohoto muže byl Phar Lap pár hodin před smrtí! V pozdějších rozhovorech uvádí Woodcock, že je pro něj nepředstavitelné pomyšlení, že došlo k předávkování koně při zákroku, který Nielsen prováděl. Nicméně tuto skutečnost ani nevyloučil. Na co mysleli? Anebo možná nemysleli. Navíc ještě než se Phar Lap nalodil na Monowai, aby putoval do Ameriky, Dave J. Davis a Harry Telford chtěli najmout koni opět ochranku, měli však na starosti tolik zařizování, že se k tomu bohužel už nikdy nedostali. A o tři měsíce později byl Phar Lap mrtev. Velmi podivné je, že bezesporu nejcennějšího koně v historii Austrálie, nechali jeho majitelé jen tak bez ochranky.

Žokej Billy Elliot neodešel s prázdnýma rukama. Ponechal si Phar Lapovo sedlo zhotovené z klokaní kůže, které později věnoval americkému žokejovi George Woolfovi. Woolf byl americkému publiku známý jako ‘Ice Man’ (Ledový muž) a později dosáhl s tímto sedlem triumfu v sedle Seabiscuita.

Phar Lapovo sedlo pro Aqua Caliente bylo zhotoveno z klokaní kůže.

Jakoby se s v této dekádě usídlil duch nesmrtelnosti - Seabiscuit se, podobně jako Phar Lap, z pozice outsidera také domohl nesmrtelné slávy. Phar Lap se tedy stal mezi dostihovými fanoušky doslova pojmem pro nesmrtelnost. Jeho život to naznačoval a vývoj situace následující po jeho smrti to pouze potvrdil. Smutným faktem nicméně zůstává, že jen pár hodin poté, kdy jeho srdce dotepalo, bylo jeho mohutné tělo nemilosrdně rozřezáno kvůli pitvě. Srdce bylo posláno do Canberry k dr. Stewartu McKayovi. (McKay později vydal knihu "The Staying Power of the racehorse," kterou věnoval Phar Lapovi). Kůže byla z těla opatrně stažena a v průběhu dvou měsíců poslána na konzervaci k firmě Jonas Brothers do Denveru.

Phar Lapova kostra v Novozálandském muzeu

Šampiónova kostra byla rozložena na kousky a zaslána do Dominion Muzea na Novém Zélandu, kde kosti zůstaly uloženy v krabicích po pět smutných let, z čehož je zjevné, že Novozélanďané byli šampiónem přeci jen méně fascinováni než Australané. Až poté, co se Australané začali dotazovat na osud kostry, byla v roce 1938 smontována dohromady a vystavena. Zbylé ostatky Phar Lapa po pitvě (mimo srdce, kostry a kůže) byly jen tak zakopány na kopci poblíž Menlo Parku v Kalifornii, což mi rozhodně vůbec nepřipadá správné.

Woodcock poté, co se vrátil z USA, nebyl po dlouhou dobu vůbec schopen navštívit exponát Phar Lapa vystavený v muzeu. Když tak učinil, byl prý udiven podobou, kterou si zvíře zachovalo. Jediný on znal každou linii Phar Lapova těla a každý chloupek na jeho ryzé srsti. Rázem se mu vynořily z mysli smutné vzpomínky, jak šampiónovu ryzou srst v Americe stříhal, a pomáhal tak koni shodit zimní srst. Poznal dokonce i řez na Phar Lapově předním kopytě, jehož rohovinu Nielsen uřízl týden před velkým závodem. Mě vycpaný exponát nepřipadá přiliš reálný. Budí dojem zchátralosti a je bez duše, zvláště hlava. Myslela jsem si, že bude nejen zářit barvami ale i tragédií svého životního příběhu. Nebylo tomu tak. Přijde mi, že osud každého kusu "vyrvaného" při pitvě z Phar Lapa je až ostudný. A nakonec tu zůstává ono osudné slovíčko kdyby... Co kdyby byl kůň v majetku někoho méně chamtivého než byl Dave J. Davis? Kdyby nebyl nikdy poslán do Ameriky? Jaké by to bylo vidět Phar Lapa na konci jeho sportovní kariéry ve 14 letech na odpočinku, jaký se dostal klisně Makybe Diva? Možná si přečtete tento příběh a vytvoříte si svůj vlastní názor.Australané oslavují svého hrdinu téměř obřadně díky jeho vítězstvím a jeho nehynoucí slávě. A právem. Co by asi řekl Phar Lap, kdyby se ho zeptali?

Zpracováno podle článku JessOw.

Phar Lap aneb fotografie nelžou

Dobrý kůň je dobrý kůň ať už je jeho vlastníkem třeba sám lucifer. Harry Telford se stal mýtem hlavně proto, že objevil Phar Lapa. Předpokládal, že z něj bude výborný dostihový kůň a jeho předpoklad se vyplnil. Často se doslovně píše, že stvořil šampióna závodní dráhy z průměrného koně. Zde začíná sugesce a zároveň i zbytečná snaha. Realita je taková, že Phar Lap by se pravděpodobně stal šampiónem i v majetku někoho jiného. Nebylo by zcela na místě diskutovat o socio-ekonomických faktorech, které zahalovaly Sydney a celou Austrálii v polovině 30. let 20. století, tedy právě v době, kdy se Phar Lap ujal vlády nad australským turfem. Byl to však i věk převratných technických vynálezů - zejména v oblasti zachycování pohybu přes fotoaparát na sebe média začínala pomalu brát podobu dnešních paparazzi. Ale já jsem jim ohromně vdečný za jejich intenzivní zájem o tohoto šampióna turfu. Noviny přinášely záběry šampióna ze všech úhlů a Phar Lap se pravidlně objevoval v denním tisku.

Znovu a znovu zachycovala média zázračného koně ve cvalu (Phar Lapův jeden cvalový skok měřil obdivuhodných 27 stop) s Jimem Pikem sedícím na jeho hřbetě. Když věnujete těmto snímkům dostatek času a podíváte se na ně pozorněji pak zjistíte, že přes různorodost všech závodů, tj. rozdílné délky trati a různé distance, jsou Pikovy otěže stěží delší než 1 stopa. Pikův bič byl pouhou formalitou - neexistují záznamy, že by ho někdy použil. Udidlo často vyčnívá koni z huby. Žokejovy ruce jsou zalomené okolo šampiónova krku. Pike je zákloněn dozadu se špičkami bot směřujícími dopředu s tváří pokaždé tak vážnou jako by se byl snažil udržet parní vlak. A tato situace se opakuje na mnoha fotografiích...

Na dostihovém mítinku ve Flemingtonu v roce 1930 dokentroval Phar Lap v CB Fisher Plate do cíle 3 1/2 délky před ostatními koňmi. Přičemž v průběhu 4 dnů konání tohoto dostihové mítingu uběhl dohromady přes 5,7 mil (9,2 km), do cíle však dobíhal pokaždé stejně: ohon nahoře, hlavu vysoko a téměř v kentru.

Říkejte si co chcete o novodobých šampiónech a šampiónech, kteří přijdou po nich. Já jsem však nikdy neviděl fotky koně, který by vítězil tak často a tak snadno. I slavná klisna Makybe Diva byla po svém vítězství v Cox Plate v roce 2005 vyčerpaná. A to proti sobě neměla pole tak silných soupeřů jako Phar Lap a nikdy nezávodila tak často jako on.

Slavná klisna Makybe Diva a Glenn Boss
při tréninku.

Phar Lapova kariéra na dráze vystupuje nad ostatní právě počtem dostihů, které absolvoval ve velmi krátkých časových úsecích, ale hlavně lehkostí s jakou dobíhal do cíle. Všechna jeho vítězství byla tak neuvěřitelně snadná.

Dochované fotografie nám jasně dokazují, že Phar Lap měl proti svým soupeřům značnou převahu. Problémem srovnávání skvělých koní v časových rovinách zůstává variabilita: podmínky trati, odlišnost dnešního chovu koní od minulosti, dopingové prostředky...atd. Avšak fotografické důkazy hovoří jasně. Phar Lap dosahoval pokaždé cíle s neuvěřitelnou lehkostí často až o několik délek před svými vyčerpanými soupeři. Při své nadprůměrné výšce se mohl jevit silnější a impozantnější než zbytek pole, ale nemůžeme si nevšimnout, že Pike jej stále držel, což je patrné téměř ze všech fotografií, a po dosažení cíle jej okamžitě "bral zpátky." Existuje pouze jeden závod, kdy musel koně požádat o větší úsilí. Bylo to ve Futurity Stakes v roce 1931, kdy byl Phar Lapovi přidělen velký handicap. Kůň však nebyl nikdy v dostihu ani na tréninkové dráze požadán o zapojení celého svého potenciálu, takže jej ani nikdy nepředvedl. Otázkou však zůstává jak dobrý by asi byl? Ale to už patří do kategorie legend. Legend, jejichž život je tragicky ukončen dříve než mohou opravdu prokázat svou výjimečnost. Nemám nejmenších pochyb o tom, že kdyby Phar Lap tragicky neuhynul, že by všechny své soupeře doslova rozdrtil na prach bez ohledu na to, kde ve světě by býval běžel. Proč si to myslím? Najděte mi fotografii koně, která by mohla konkurovat této a já Vás požádám, aby jste mi našli další fotografii stejného koně podobnou té předchozí...

Cvalový skok Phar Lapa měřil neuvěřitelných 8,5 metru

Pozn. W.S. McKay byl okouzlen Phar Lapem natolik, že v roce 1932, těsně po šampiónově smrti vydal knihu s názvem "The Staying Power of the Racehorse. Obrázek výše byl uveřejněn v této publikaci.

Podle knihy W. S. McKaye.
Zpracováno podle článku JessOw.

Phar Lap - národní poklad Austrálie

Phar Lap je vedle Neda Kellyho jedním z nejmilovanějších idolů Austrálie. Příběh o tom, jak se z nevzhledného nohatého hříběte stal jeden z nejlepších dostihových koní světa, uchvátil srdce Australanů po celé generace.

Bobby, jak byl velký ryzák přezdíván svým věrným ošetřovatelem Tommym Woodcockem, rozdával lidem v době ekonomické krize (nazývané též Velká deprese) naději a radost. Odběhl 51 závodů a 37 jich vyhrál. Jeho předčasná smrt v Americe způsobila nevýslovný smutek po celé Austrálii. Lidé plakali na ulicích a vláda se je marně snažila utěšit.

Největší osobnosti Australského sportu - Charles Kingford Smith, Don Bradman, Bobby Pearce, Walter Lindrum a Phar Lap na středu plakátu.

Ani dnes nepřestává Phar Lap přitahovat pozornost návštěvníků všech věkových kategorií. Po více než 70 let přicházejí Australané do muzea, aby mohli spatřit svého milovaného hrdinu a to i přestože se okruh pamětníků rok od roku ztenčuje. Expozice představující dostihového hrdinu Phar Lapa patří naprosto jednoznačně k největším lákadlům Melbournského muzea.

Proč se ale lidé tak upjali zrovna na Phar Lapa? Snad kvůli neuvěřitelnému počtu vyhraných závodů. V nich často pokořil nejen své soupeře, které nechával daleko za sebou, ale nejednou i časový rekord dráhy. Jsou snad přitahováni možností spatřit ho takového jaký byl, když prohrál svůj poslední závod se smrtí? Jsou snad opravdu přitahováni nádherně vypreparovaným exponátem, který je považován za vrchol umění preparátorů?

Je zcela nemožné odpovědět na tyto otázky, nicméně vidět na vlastní oči expozici Phar Lapa v Melbournském muzeu se stalo téměř rituálem pro všechny, kteří v Melbourne žijí nebo město pouze navštíví.

Podívejte se na velmi zajímavý video dokument o této legendě.

Další info o Phar Lapovi naleznete zde.

Film: Phar Lap - Srdce národa (Phar Lap - Heart of a nation)

"Ve světě sportu se občas objeví fenomén,

který je o třídu lepší než ostatní."

Tak zní úvodní motto filmu vyprávějícího skutečný příběh australské legendy - Phar Lapa. Když producent John Sexton poprvé navrhnul Williamsonovi, aby napsal scénář k filmu o této australské legendě, pomyslel si Williamson: "Film o koni? Co bych kruci měl napsat do dialogů?" Později se však ponořil hlouběji do životního příběhu šampióna a lidí, kteří jej obklopovali a uvědomil si, že převyprávět příběh zázračného koně nebude zas tak složité, neboť se v něm protínají nejen osudy mužů a žen, kteří s ním byli úzce spjati, ale i celé Austrálie. "Ti lidé byli doslova posedlí! Je to tak fascinující!" prohlásil Williamson, sedl si a napsal scénář. John Sexton poté kontaktoval Michaela Edgleye a získal finance na celý projekt. A práce na filmu započala.

Režie filmu Phar Lap se ujal Simon Wincer
 

Phar Lap je v podstatě rodinný film. Recenzi na tento film naleznete rovněž v CSFD databázi. Jistě si užijete scény na mořském pobřeží, kdy mohutný ryzák vybíhá z moře a kolem něho se rozstřikuje mořská voda nebo když doprovázen svým milovaným ošetřovatelem v sedle poníka běhá volně po pláži.



Výborné je i herecké obsazení jednotlivých postav. Sextonův smysl pro detaily vrací diváka zcela věrohodně zpět v čase do 30. let minulého století. Podoba hlavních aktérů se skutečnými postavami je - zvláště pak v případě Martina Vaughana (Harry Telford) - až zarážející.

Phar Lap není jen dalším filmem o koni, ale zaslouží si i pozornost všech, kdo mají rádi kvalitně udělané filmy. Snímek totiž nezachycuje pouze život nejlepšího dostihového koně Austrálie a pravděpodobně i nejvíce zbožňovaného idolu, ale ukazuje zvíře i v roli "pěšáka" zneužívaného Dave J. Davisem k ukojení nenasytnosti po penězích. Tvůrci filmu Phar Lapa rovněž prezentují jako figurku, s níž si pohrávají autority Australského dostihového spolku, kteří podle svých slov "hájí pouze zájem dostihového sportu."

Kůň je zakoupen na dražbě ročků americkým podnikatelem Dave J. Davisem za 160 guineí a přepraven z Nového Zélandu lodí do Sydney. Film začíná momentem, kdy je kůň vykládán z lodi a na molu zvíře již netrpělivě očekává trenér Harry Telford v doprovodu své manželky Vi. Divákovi se naskytne pohled na hubené nevzhledné hříbě, které má hlavu pokrytou bradavicemi. Telford však nehledí na fyzickou stránku, vidí hodnotu hříběte především v jeho rodokmenu, který obsahuje i jméno skvělého dostihového koně Carbina. Jeho nový majitel, který koně za směšnou částku zakoupil, o něm prohlásí: "To musí být vtip." Harry Telford se jej však snaží přesvědčit, že se z koně stane šampión a když je požádán, aby koně prodal za tu nejlepší cenu jakou může dostat, rozhodne se a uzavře s Davisem smlouvu o pronájmu koně na tři roky a to i navzdory faktu, že si ani nemůže dovolit koupit svému malému synkovi boty.

Přerostlý dvouletek je však líný a ostatní trenéři se Harrymu při tréninku pošklebují. V okamžiku, kdy je v žertu nazván jedním z přítomných trenérů "Bleskem", se kdosi ptá přítomného pozorovatele, jak by do svého rodného jazyka přeložil slovo "Blesk." Muž odpoví: "Far Lap." Telford prostestuje:"Musí to být na sedm písmen...jako čtyři poslední vítězové Melbournského poháru...všichni měli jména na sedm písmen."tak se z "Far Lapa" stane "Phar Lap" a kůň je pojmenován. Dvouletý Phar Lap stále neukazuje žádný dostihový talent. Telford jej označí za líného a své ženě řekne:"Naučím ho běhat, i kdyby ho to mělo zabít."
Při následující scéně jistě zamrazí každého milovníka zvířat, když sleduje, jak Telford honí koně po písčitých dunách na pláži ve snaze donutit ho běhat a zbavit ho tak lenosti. Původním záměrem filmařů bylo jen ukázat jak tvrdě s koněm zacházel muž, který prohlásil, že "těžká práce ještě žádného koně nikdy nezabila." V průběhu této scény je však divák fascinován nejen nádhernými záběry, ale i fantastickým hudebním doprovodem, který složil talentovaný skladatel Bruce Rowland. Soundtrack Phar Lap/Zeus and Roxanne si můžete objednat zde.

Mladý ošetřovatel najde vyčerpaného Phar Lapa a stěžuje si trenérovi, že by koně neměl trénovat tak tvrdě. V zápětí je Harrym vyhozen. Bezprostředně na to následuje poetická scéna, kdy je Telford proti své vůli donucen vzít mladého ošetřovatele zpět, protože Phar Lap do svého boxu odmítá pustit jiné ošetřovatele. V péči mladého Tommyho Woodcocka nachází mladý Phar Lap konečně sám sebe a začíná opravdu závodit.


Phar Lap byl mohutný kůň, který měřil 170 cm v kohoutku a i přestože film nezachází do těchto podrobností, byl neukončený Phar Lapův vývin zřejmě i důvodem jeho počátečních neúspěchů na dráze. Po několika prohraných dostizích však začala jeho oslnivá kariéra.
Souhra náhod svedla Phar Lapa dohromady s Jimem Pikem - legendárním australským žokejem. Těsně před startem jednoho z velkých dostihů ztratil Pike svého koně, který podlehl viróze. Pike byl narychlo angažován do sedla Phar Lapa a tak začalo jedno z nejvíce prosperujících partnerství v historii dostihového sportu.

Každý milovník dostihového sportu si jistě zamiluje zpomalené záběry šampióna jdoucího od vítězství k vítězství. Phar Lap je prohlášen za neporazitelného, majitelé ostatních koní se bouří a bookmakeři nechtějí přijímat sázky. Phar Lap je nazván Červený Teror (The Red Terror), ale média a veřejnost jej zbožňují.

Vědom si faktu, že žádný jiný kůň nemůže Phar Lapa porazit, se jeho majitel Dave J. Davis společně se svými kumpány rozhodne zfixlovat sázky. Přihlásí koně do dvou prominentních závodů, aby dostali dobrý kurz. V jednoum závodě si vsadí na to, že Phar Lap bude poražen svým sokem Amounisem a ve druhém na to, že zvítězí. Když jsou sázky uzavřeny, vychytrale škrtnou šampióna ze startovní listiny prvního z dostihů, čímž splní podmínku pro vyplacení uzavřené sázky a zajistí si tak pohádkový příjem. Neuvědomí si však, že svou hamižností přivádí koně do nebezpečí života, neboť bookmakeři tuší nečistou hru a snaží se znemožnit koni za každou cenu ve druhém dostihu účast.

Telford dostává výhružné dopisy, které jsou však lehkomyslně ignorovány ziskuchtivým Davisem. Nakonec na Telfordovo naléhání slíbí, že najme koni stráž. Když se kůň vrací z ranního tréninku je na něj spáchán atentát, který se však díky bleskové reakci ošetřovatele Tommyho Woodcocka mine účinkem a kůň vyvázne nezraněn. Davis přikáže Telfordovi, aby koně ukryl na bezpečném místě a sám se postará o žokeje Jima Pika. Oba jsou pečlivě ukrýváni až do dne, kdy se koná největší dostih Austrálie - Melbourne Cup. Phar Lap je ustájen mimo dráhu. V den konání závodu však není k nalezení. Napětí stoupá. Ve 30. letech neexistovala mobilní síť ani Internet a tak nikdo neví, co se stalo. I přestože dostihové autority souhlasily s odložením dostihu o 15 minut se zdá, že bude muset být odstartován bez stále nepřítomného Phar Lapa. Koně už se pomalu připavují, jezdci nasedají a vydávájí se směrem ke startu...
Scéna, která následuje je jednou z nejfantastičtějších scén, které se ve filmu objevují: Phar Lap doráží na místo a je rychle vyložen z přepravníku. Tommy Woodcock s ním běží přes aréál do padoku. Tribuny nadšeně aplaudují. Phar Lapovi příznivci nadšeně provolávají svému čtyřnohému hrdinovi slávu. Znovu se v tomto místě dostává ke slovu nádherná hudba a skvělá výprava. Kostýmy celý dojem ještě umocňují. Phar Lap v dostihu samozřejmě zvítězí a všichni členové jeho týmu jsou po zásluze odměněni. Phar Lap se stává nekorunovaným králem australskému turfu a jeho převaha je pro dostihové autority nepředstavitelná. Členové Australského dostihového spolku se schází, aby se poradili jak zastavit řádění "Červeného teroru" na dostihových drahách Austrálie. Bookmakeři vypisují stále nižší kurzy, přesto však nadále přicházejí o peníze, díky obrovskému počtu Phar Lapových příznivců. "Ten kůň ničí dostihový sport," prohlašuje předseda Australského dostihového spolku a podnikne rázné kroky: začne koně handicapovat. Nakládá mu na hřbet stále větší a větší váhu, protože "váha zastaví i vlak." Je prokázáno, že žádný jiný kůň nikdy nenesl větší váhu ve dvoumílovém závodě než Phar Lap. Tommy Woodcock však apeluje na Davise i na Telforda, aby koně z dostihu raději škrtnuli než riskovali vážné poškození jeho zdraví.Následuje jedna z velmi emotivních scén: Davisovi je řečeno, že pokud by škrtnul svého koně ze startovní listiny, bude Phar Lap a každý jiný kůň v jeho vlastnictví doživotně diskvalifikován. Davis neměl na výběr. Phar Lap nemohl za těchto podmínek vyhrát, i když do závodu vložil vše. Skončil osmý. Když Davis spatřil svého vyčerpaného koně po doběhu, vyhledal Jimma Craftona. Crafton byl spolupořadatelem jednoho z největších a nejbohatších dostihů světa - Aqua Caliente Handicapu. V Americe nebude Phar Lap tak tvrdě handicapován. Davis přislíbil účast svého koně v dostihu. Souhlasil i tím, že mu bude uhrazena poměrná část nákladů souvisejících s přepravou koně do Ameriky. Věděl také, že se kůň pravděpodobně již nikdy nebude moci vrátit zpět do Austrálie.Telford odmítl opustit své další koně v tréninku a doporučil Tommyho Woodcocka jako trenéra. Phar Lapa v Americe již předcházela pověst nejlepšího dostihového koně světa a tak se očekávalo, že jeho přítomnost přiláká na závodiště na hranicích Mexika davy lidí. Pořadatelé očekávali rekordní návštěvnost.Phar Lapovy šance na vítězství v dostihu se zdály téměř nemožné, když si při tréninku poranil kopyto, což ho definitivně vyřadilo z tréninku. Organizovaný zločin v U.S.A. podnikl kroky k tomu, aby byl šampión vyřazen ze hry. Uvnitř dostihové veřejnosti se šířily fámy, že pár žokejů bylo podplaceno, aby Phar Lapa v průběhu dostihu natlačili na bariéru.Phar Lap byl schopen pouze chodit a lehce poklusávat. Woodcock absolvoval se svým svěřencem vyčerpávající túry po okolní krajině, aby ho udržel alespoň v pohybu. Ošetřovatel ujišťoval Davise, že když dokáže koně udržet ve formě z 90 %, zbytek dokáže šampiónovo srdce. Davis na to reaguje slovy: "Tak to tedy musí být srdce, když na něj vsadíš celý svůj život!" Tento výrok je ve filmu použit záměrně, neboť při pitvě Phar Lapa bylo zjištěno, že měl největší srdce, jaké bylo do té doby v dostihovém koni objeveno - vážilo 14 liber (6,3 kg). Později byl tento nález překonán, když při pitvě legendárního Secretariata veterináři stanovili váhu jeho srdce na rovných 22 liber (10 kg). Nebylo se co divit, jeho vytrvalost a převaha v dostizích takovému nálezu naprosto odpovídala. Velikost srdce je důležitá u všech sportovců.

Ron Leibman jako Dave J. Davis

Davis Phar Lapa nechtěl za žádnou cenu ze startovní listiny dostihu škrtnout a před startem závodu přikázal žokejovi, aby ihned od startu ostře vyrazil a vytvořil si tak náskok před ostatními soupeři, čímž se měl vyhnout natlačení do bariéry. Woodcock však těsně před dostihem žokejovi řekl, aby Phar Lapa po startu držel, kvůli zmírnění tlaku na zraněné kopyto. A aby postupně utočil na vedoucí pozici z venku startovního pole. Žokej se řídil radou mladého ošetřovatele a tak se Phar Lap zapsal do historických análů turfu nesmazatelným písmem. Zvítězil, přestože nemohl kvůli zranění běžet naplno a zlomil rekord dráhy.Film však pokračuje dál a přináší divákovi i poslední momenty šampiónova života. Čtrnáct dní po vítězství v Mexiku Phar Lap kolabuje a umírá. Tyto scény jsou velmi smutné zvláště pro všechny milovníky a majitele koní. Všichni se jistě dokážeme vžít do pocitů mladého ošetřovatele, který se snaží svému milovanému koni ze všech sil pomoci, ale léčba nezabírá.Veterinář je bezradný a tak je Tommy odsouzen sledovat utrpení svého milovaného "Bobbyho"až do úplného konce. Jen stěží se lze ubránit dojetí, když klečící a vzlykající ošetřovatel objímá hlavu mrtvého Phar Lapa.

I když se autoři snímku nesnaží přímo naznačovat, že byl šampión otráven, je z jeho průběhu více než jasné, že pro dostihové syndikáty a profesionální gamblery, kteří si z dostihového sportu v USA vytvořili velmi výnosný business, představoval "kůň co přijde od nikud, všechno vyhraje a nedá se koupit" značný problém. Člověk se může bránit, ale kůň nikoli a tak Phar Lap doplatil na lidskou zlobu, malichernost a na hamižnost svého majitele.

Snímek byl natočen podle knihy Michaela Wilkinsona. Skutečný Tommy Woodcock se v něm objevuje v roli trenéra Hala Ericksona. Woodcock se rovněž podílel na filmu jako odborný poradce, neboť byl jediný z ryzákova týmu, kdo byl v roce 1983 ještě naživu.
Fakta:

Název:	Phar Lap
Źánr:	Drama
Délka:	1 hod. 55min.
Vyroben:	1983
Režie:	Simon Wincer
Scénář:	David Williamson

Ocenění:

Film získal 4x ocenění AFI (cenu za nejlepší hudbu, cenu za nejlepší střih, cenu za nejlepší zvuk, cenu za nejlepší výpravu) a 5x byl Australským filmovým institutem nominován na cenu za nejlepší kostýmy, cenu za nejlepší výkon v hlavní roli (Martin Vaughan), cenu za nejlepší režii (Simon Wincer), cenu za nejlepší film (John Sexton) a cenu za nejlepší scénář (David Williamson).

Charakteristika:

"Byl to outsider, o kterém slyšel celý svět..." Film vypráví příběh australského dostihového koně, který se s pomocí svého ošetřovatele stane šampiónem.

Towering Inferno and Tom Burlinson
jako Phar Lap a Tommy Woodcock

Spolupracovali:

Anna Senior - kostýmy a produkce John Sexton - producent Simon Wincer - režisér Bruce Rowland - skladatel (hudba k filmu) David Williamson - dramaturg Michael Wilkinson - podle knihy Tony Paterson - střih Russell Boyd - kinematograf Sally Campbell - návrhář kostýmů Richard Davis - producent Lawrence Eastwood - asistent producenta

Hrají:
Představitel Phar Lapa/kůň Towering Inferno

Pozn. 14.dubna 1999 zasáhla Sydney obrovská bouře.
Towering Inferna zasáhl ve výběhu blesk a zemřel ve věku 26 let.

Tom Burlinson /Tommy Woodcock
Martin Vaughan /Harry Telford
Judy Morris /Bea Davis
Ron Leibman /Dave Davis
Celia Deburgh /Vi Telford
Vincent Ball /Lachlan McKinnon
Gia Carides /Emma
Georgia Carr /Emma
James Steele /Jim Pike
John Stanton /Eric Connolly
Peter Whitford /Bert Wolfe
Don Reid /člen výboru
John Russell /dostihový komentátor
Arthur Sherman /Americký reportér
John Stone /reportér ve stájích
Simon Wells /kamelot
Alan Wilson /žokej v sauně
Brian Adams /Mike Vincente
Steven R. Bannister /Cappy Telford (mladší)
John Cobley /novinový editor
Anthony Hawkins /Guy Raymond
Les Foxcroft /brazilský muž
Brian Harrison /člen výboru
Dave Johnson /americký komentátor
Roger Newcombe /James Crofton
Brian Anderson /Jack
Terry Gill /mechanik
James Wright /reportér na nádraží
Pat Thomson /Edith
Richard Morgan /"Cashy" Martin
Warwick Moss /McCready
Ross O'Donovan /ošetřovatel
Redmond Phillips /Sir Samuel Hordern
Tim Robertson /policista
Randall Berger /Americký reportér
Cliff Ellen /řidič přepravníku
Ashley Grenville /ošetovatel
Robert Grubb /William Nielsen
John Stone /reportér ve stájích
Tommy Woodcock/trenér Hal Ericson


Phar Lap na DVD:

Originální a nezapomenutelný snímek Phar Lap - Hrdina národa byl vydán k 75. výročí jednoho z nejlepších Melbourne Cupů (1931).

Speciální DVD dvoudisková sběratelská edice stojí 35 AUD. Na prvním disku je kompletní film i s bonusy z natáčení. Na druhém disku najdete historické záznamy z dob, kdy byl Phar Lap ještě naživu.

DVD je v systému PAL. Před uskutečněním objednávky doporučuji všem, aby se ujistili, že vlastní tzv. multi-zone DVD přehrávač. Výrobce nepřijíma reklamace týkající se nepřehrání DVD. Takže si prosím zkontrolujte, že vaš DVD přehrávač je kombatibilní se systémem PAL-Region 4.

Bratři Jonasovi - "znovustvořitelé" Phar Lapa

Phar Lap, Tanforan 1933

Bratři Louis, John a Leslie Jonasovi z Denveru prosluli jako experti na preparování divokých zvířat. Jejich práce byly součástí expozic muzeí přírodní historie po celé Americe. Dave J. Davis si jejich firmu vybral pro "znovustvoření" Phar Lapa. Firma "Jonas Brothers" se ke svěřenému úkolu postavila velmi zodpovědně.

Dvakrát za den po dobu dvou měsíců navštěvoval Louis Jonas dostihové koně na dráze v Empire City a studoval každý jejich pohyb. Zvýšenou pozornost věnoval také fotografickému materiálu zachycujícího Phar Lapa v pohybu i v klidu, který mu Dave J. Davis rovněž poskytl. Práce to byla titěrná a značně zdlouhavá. Pozornost byla věnována i těm nejmenším detailům. Firma musela nejdříve odlít formu ze šampiónovy kostry. Základním stavebním kamenem Phar Lapova exponátu se stala ocel, juta, dráty, sádra a hlína.

Odlévání formy s pomocí šampiónovy kostry.

Bratři Jonasové se zaměřili i na takové detaily jakými byly dokonalé imitace šlach a žil - speciálně na nohou. Potřebného efektu bylo dosaženo tak, že se kusy provazu ponořily do speciální tvrdnoucí pasty a poté přilepily k základní formě přesně tam, kde se podle fotografií opravdu nacházely šlachy šampióna, když byl ještě naživu. Vodítko preparátorům poskytovaly zejména fotografie, na kterých byly detailně zachyceny záběry doslova "miliónových nohou" Phar Lapa. Odlitá forma byla postupně přetvářena do odpovídající podoby. Poté firma započala s finálním a také nejnáročnějším krokem: kůže šampióna se musela přilepit na povrch formy, včetně uší a ocasu. Když byla forma potažena kůží, udělaly se drobné kosmetické úpravy a exponát, který se dnes řadí k nejúžasnějším příkladům preparátorského umění na světě, byl hotov.

"Znovuvzkříšený" Phar Lap
na závodišti v Empire City (1933)

V časopise Popular Science Monthly" byl v roce 1932 publikován článek nazvaný Mrvý kůň "žije" díky kouzlu a umění konzervace (Dead Horse "Lives" in Marvel of Taxidermy).

První strana článku v Popular Silence Monthly 1932

Na internetu byl v této souvislosti uveřejněn článek neznámého reportéra psaný na starém psacím stroji. Naskenovaná kopie nebyla příliš kvalitní a tak doufám, že jsem si chybějící slova vyložila dobře. Jeho "doslovný" přepis Vám nyní přináším:

Phar Lap se vrátil!
Slavný australský kůň Phar Lap byl vypreparován a plánuje se jeho vystavení na závodištích Ameriky. Poté bude převezen do své vlasti a prezentován Australské vládě.

Preparace dostihového koně nebyla nikdy předtím uskutečněna, avšak díky obětavé práci firmy "Jonas Brothers" se nemožné stalo skutečností.

Zázračný dostihový kůň Phar Lap, který svému majiteli Dave J. Davisovi na dostihové dráze (v Austrálii a Americe) vydělal pohádkových 326.000 dolarů, uhynul za záhadných okolností 5. dubna 1932 v Menlo Parku v Kalifornii.

Vycpaný šampión se znovu objeví na závodních dráhách, kde bude vystaven než se vrátí zpět do své vlasti, kde patronát nad ním převezme Australská vláda, aby byl zachován i příštím generacím. Tak rozhodl majitel koně Dave J. Davis. Ihned poté, co se dozvěděl o Phar Lapově náhlé smrti, usoudil, že Phar Lap byl natolik výjimečným koněm, že si zaslouží "být zachován pro generace přístí." Nechal proto jeho tělo vypreparovat, aby se i následující generace mohly pokochat tímto zázrakem přírody.

Avšak preparace každého většího zvířete je velmi obtížná a vyžaduje zcela odlišnou techniku. To byl i důvod, proč se o takovouto věc nikdo předtím ani nepokusil. Díky zcela revolučnímu procesu kombinujícím v sobě sochařské prvky s prvky preparace bylo možné provést kompletní "znovusestavení" Phar Lapa tak perfektně, že mezi vycpaným a živým zvířetem není možné rozpoznat rozdíl. Výsledek práce firmy "Jonas Brothers" je natolik fantastický, že pokud se vycpaný exponát postaví bok po boku k živému dostihovému koni, je pro pozorovatele velmi obtížné rozeznat, který z koní je živý a který nikoliv (samozřejmě opomeneme-li na chvíli, že živý kůň se hýbe). Každý sval, každá žilka a další charakteristiky tohoto obdivuhodného koně jsou k nerozeznání od proporcí živého originálu a nikde se neodlišují.

Vlevo živý kůň, vpravo Phar Lapův exponát na dráze v Empire City.
Je zcela nemožné uvěřit, že se nejedná o živé zvíře...

Přední členové dostihových spolků vyjádřili svůj úžas a existuje i důkaz, že manželka Dave J. Davise, paní Davisová, po spatření vypreparovaného Phar Lapa omdlela. Celá preparace a metody použité na "znovuvzkříšení" Phar Lapa byly vyvinuty Louisem Jonasem a jeho dvěma bratry: Johnem a Lesliem, kteří se tímto činem bezesporu zařadili mezi nejznámější preparátory světa. Celý postup byl přirozeně zdokumentován a fotografie ukazují kroky, které bylo třeba učinit, než toto jedinečné dílo spatřilo světlo světa." Taxidermace trvala 4 a půl měsíce, ale výsledek je brilantní. Více se dozvíte zde.

Phar Lap dnes v Melbournském muzeu.

Další velmi zajímavé informace o vycpávání zvířat naleznete zde.

Zdroj: internet sources