Dan Patch (1896-1916), Phar Lap (1927-1932), a Seabiscuit (1933-1947) byli ve své podstatě naprosto ojedinělí, velmi nadaní a inteligentní koňští atleti špičkové kvality, které miloval celý dostihový svět. Tito koně jako jedni z mála doslova "oslovili" celé masy lidí.
Dan Patch aneb první kůň, co pobláznil Ameriku
V roce 2008 vydal Charles Leerhsen příběh s názvem Bláznivě dobrý: Pravdivý příběh Dana Patche, nejznámějšího koně Ameriky (Crazy Good: The True Story of Dan Patch, the Most Famous Horse in America). Dan Patch spatřil světlo světa v Indianě na přelomu 20 století. Byl to super šampión plemene Americký klusák. Jeho otcem byl hřebec a šampión klusáků Joe Patchen a matkou Zelica. Dan Patch získal své jméno kombinací jmen svého otce a jeho majitele Dana A. Messnera. Dan Patch byl doslova klusáckou super star. Dříve bylo totiž zvykem, že koně nejen klusali, ale i chodili v zápřeži na velké vzdálenosti. Dan Patch právě v této disciplíně vynikal - dokázal ujít míli pod 2:00 a pokaždé svůj čas dokázal ještě zlepšit. Nejdříve o zlomky sekund a později o celé sekundy. Ostatní trenéři nakonec odmítli vysílat své koně do předem prohraného závodu, kde startoval Dan Patch.
A tak Dan Patch začal "běhat proti času." To znamená, že běhal proti již vyběhnutým časovým rekordům a "chodil" i v pozadí dalších klusáků. Ti jej motivovali, aby se je snažil "chytit." Dan Patch se zkrátka nikdy nesmířil s představou, že je nějaký kůň před ním. Právě díky svému odhodlání překonával i své vlastní časové rekordy.
Jen v roce 1900 Dan Patch vytvořil nebo vyrovnal 14 světových rychlostních rekordů. V roce 1906 pak vytvořil zcela nový světový rekord na míli v kategorii zápřahových koní, který měl hodnotu 1:55s. Tento rekord vydržel nepřekonán celých 32 let!
Fanoušci se za ním vypravovali z celé Ameriky, jen aby na vlastní oči spatřili ten zázrak. Milovali ho a on miloval je. Dan Patch se uměl před svým publikem i náležitě předvést: uměl se publiku i uklonit. A pak si klidně prohlížel davy tlačící se u hrazení. Byl to úžasný kůň. Dan Patch zemřel v roce 1916.
Příběh Seabiscuita oprášen Laurou Hillenbrandovou
Laura Hillenbrandová "oprášila" příběh Amerického šampióna Seabiscuita a představila ho generaci mladých fanoušků Anglického plnokrevníka za pomoci své knihy, která vyšla v roce 2001 pod názvem: Seabiscuit: Americká legenda. Hillenbrandová oživuje příběh nejfantastičtějšího Amerického koně od dob Man´O Wara. Přátelství tří mužu, kteří se zcela náhodně sešli: majitele Charlese Howarda, automobilového magnáta, osamělého trenéra koní, Toma Smitha a jednookého žokeje Johna "Reda" Pollarda, vytvořilo zázemí ke zrodu jednoho z nejfenomenálnějších koní v Americké dostihové historii. Díky této knize zažila legenda jménem Seabiscuit doslova své "zmrtvých-vzkříšení" a neuvěřitelný comeback.
Australský "blesk" Phar Lap
Spisovatelé Geoff Armstrong a Peter Thompson zase pro změnu ve své knize Phar Lap (2001) zdokumentovali život koně, který v Austrálii uchvátil srdce i mysl celého národa - ryzáka Phar Lapa. "Bobby" jak mu přezdíval jeho ošetřovatel, byl tak dobrý, že se mu členové VRC snažili znemožnit starty v prestižních závodech. Dokonce se říká, že někdo podplatil lokální mafii, aby šampióna před velkým Melbourne Cupem 1930 zlikvidovala (pozn. Melbourne Cup je dostih, který se svou kvalitou i dotacemi rovná Americkému Kentucky Derby). Narozdíl od Dana Patche a Seabiscuita, které milovalo nejen okolí ale i jejich majitelé sdíleli nadšení a své hrdiny všemožně podporovali, velký ryzák Phar Lap měl pouze jediného opravdového přítele na celém světě - ošetřovatele a později i trenéra, Tommyho Woodcocka.
Phar Lap bohužel předčasně uhynul v Kalifornii ještě před tím než mohl Americe dokázat svou třídu. Jeho smrt byla po dlouhá léta záhadou až nyní se veřejnost dozvěděla, že byl otráven. Woodcock byl smrtí svého kamaráda tvrdě zasažen, ale i přes to dál pokračoval v trénování koní.
Neuvěřitelné životní příběhy výše zmíněných fenomenálních koní se dostaly i na stříbrné plátno. Byla o nich sepsána spousta knih a jejich jména se stále objevují v novinách, takže nemohou být nikdy zapomenuti. Každý fanoušek dostihové historie by měl znát jejich příběhy.
Zdroj informací: Barbara Anne Helberg
Zdroj obrázků: Internet
Publikováno: 2.6. 2008
Dan Patch aneb první kůň, co pobláznil Ameriku
V roce 2008 vydal Charles Leerhsen příběh s názvem Bláznivě dobrý: Pravdivý příběh Dana Patche, nejznámějšího koně Ameriky (Crazy Good: The True Story of Dan Patch, the Most Famous Horse in America). Dan Patch spatřil světlo světa v Indianě na přelomu 20 století. Byl to super šampión plemene Americký klusák. Jeho otcem byl hřebec a šampión klusáků Joe Patchen a matkou Zelica. Dan Patch získal své jméno kombinací jmen svého otce a jeho majitele Dana A. Messnera. Dan Patch byl doslova klusáckou super star. Dříve bylo totiž zvykem, že koně nejen klusali, ale i chodili v zápřeži na velké vzdálenosti. Dan Patch právě v této disciplíně vynikal - dokázal ujít míli pod 2:00 a pokaždé svůj čas dokázal ještě zlepšit. Nejdříve o zlomky sekund a později o celé sekundy. Ostatní trenéři nakonec odmítli vysílat své koně do předem prohraného závodu, kde startoval Dan Patch.
A tak Dan Patch začal "běhat proti času." To znamená, že běhal proti již vyběhnutým časovým rekordům a "chodil" i v pozadí dalších klusáků. Ti jej motivovali, aby se je snažil "chytit." Dan Patch se zkrátka nikdy nesmířil s představou, že je nějaký kůň před ním. Právě díky svému odhodlání překonával i své vlastní časové rekordy.
Jen v roce 1900 Dan Patch vytvořil nebo vyrovnal 14 světových rychlostních rekordů. V roce 1906 pak vytvořil zcela nový světový rekord na míli v kategorii zápřahových koní, který měl hodnotu 1:55s. Tento rekord vydržel nepřekonán celých 32 let!
Fanoušci se za ním vypravovali z celé Ameriky, jen aby na vlastní oči spatřili ten zázrak. Milovali ho a on miloval je. Dan Patch se uměl před svým publikem i náležitě předvést: uměl se publiku i uklonit. A pak si klidně prohlížel davy tlačící se u hrazení. Byl to úžasný kůň. Dan Patch zemřel v roce 1916.
Příběh Seabiscuita oprášen Laurou Hillenbrandovou
Laura Hillenbrandová "oprášila" příběh Amerického šampióna Seabiscuita a představila ho generaci mladých fanoušků Anglického plnokrevníka za pomoci své knihy, která vyšla v roce 2001 pod názvem: Seabiscuit: Americká legenda. Hillenbrandová oživuje příběh nejfantastičtějšího Amerického koně od dob Man´O Wara. Přátelství tří mužu, kteří se zcela náhodně sešli: majitele Charlese Howarda, automobilového magnáta, osamělého trenéra koní, Toma Smitha a jednookého žokeje Johna "Reda" Pollarda, vytvořilo zázemí ke zrodu jednoho z nejfenomenálnějších koní v Americké dostihové historii. Díky této knize zažila legenda jménem Seabiscuit doslova své "zmrtvých-vzkříšení" a neuvěřitelný comeback.
Australský "blesk" Phar Lap
Spisovatelé Geoff Armstrong a Peter Thompson zase pro změnu ve své knize Phar Lap (2001) zdokumentovali život koně, který v Austrálii uchvátil srdce i mysl celého národa - ryzáka Phar Lapa. "Bobby" jak mu přezdíval jeho ošetřovatel, byl tak dobrý, že se mu členové VRC snažili znemožnit starty v prestižních závodech. Dokonce se říká, že někdo podplatil lokální mafii, aby šampióna před velkým Melbourne Cupem 1930 zlikvidovala (pozn. Melbourne Cup je dostih, který se svou kvalitou i dotacemi rovná Americkému Kentucky Derby). Narozdíl od Dana Patche a Seabiscuita, které milovalo nejen okolí ale i jejich majitelé sdíleli nadšení a své hrdiny všemožně podporovali, velký ryzák Phar Lap měl pouze jediného opravdového přítele na celém světě - ošetřovatele a později i trenéra, Tommyho Woodcocka.
Phar Lap bohužel předčasně uhynul v Kalifornii ještě před tím než mohl Americe dokázat svou třídu. Jeho smrt byla po dlouhá léta záhadou až nyní se veřejnost dozvěděla, že byl otráven. Woodcock byl smrtí svého kamaráda tvrdě zasažen, ale i přes to dál pokračoval v trénování koní.
Neuvěřitelné životní příběhy výše zmíněných fenomenálních koní se dostaly i na stříbrné plátno. Byla o nich sepsána spousta knih a jejich jména se stále objevují v novinách, takže nemohou být nikdy zapomenuti. Každý fanoušek dostihové historie by měl znát jejich příběhy.
Zdroj informací: Barbara Anne Helberg
Zdroj obrázků: Internet
Publikováno: 2.6. 2008
Žádné komentáře:
Okomentovat