Raimi stále umí (stáhovat lidi do pekla...)

Bezpochyby velmi působivý vizuál představil veřejnosti film světoznámého producenta, herce a režiséra Samuela Marshalla Raimiho. Dílko nese název Drag Me to Hell (Stáhni mě do pekla) a právě grafické zpracování v kombinaci s názvem, ze kterého běhá mráz po zádech, ve mně vzbudilo zvědavost odhalit, co vlastně skrývá. Jako milovnice dobrých hororů jsem tedy vyrazila do kina, přesvědčit se, zda mě Raimi opravdu dokáže "stáhnout do pekla."


Film podle tvůrců sice směřuje k moralitě, ale dle mého názoru je především návratem k Raimiho hororovým začátkům. V roce 1981 totiž debutoval se snímkem The Evil Dead (Smrtelné zlo), díky kterému na sebe právem strhl pozornost obdivovatelů tohoto žánru.

Smrtelné zlo I.

Smrtelné zlo je klasický horor 80. let 20. století, což je viditělné zejména na použitých trikových efektech, které už v současnoti působí poněkud neohrabaně a vyvolávají spíše záchvaty smíchu než hrůzný děs. Svého času to byl ovšem mistrovský kus, u kterého diváci lapali po dechu a nezáviděli hlavnímu hrdinovi ani jeho vlastní jméno. Byli zkrátka rádi, že sedí před obrazovkou televize, kterou mohou kdykoliv vypnout. Výsledkem nečekaného úspěchu bylo pochopitelně stejnojmenné pokračování s názvem Evil Dead II. - Dead by Dawn (Smrtelé zlo 2 - Mrtví do úsvitu), kde byla ústředním motivem pochopitelně opět Kniha mrtvých známá z předchozího snímku.

Smrtelné zlo II. aneb polibte své nervy na rozloučenou

V roce 1993 na oba výše uvedené snímky tématicky navázala i Army of Darkness (Armáda Temnot) známá též jako Evil Dead III. (Smrtelné zlo III.), v němž si Raimi opět mistrně pohrál nejen s nervy, ale i s bránicemi svých diváků. Uvedená trilogie rozhodně právem patří mezi kultovní horory.

Armáda temnot aneb Smrtelné zlo III.

Snímek Stáhni mě do pekla je důkazem Raimiho posedlosti temnými silami sídlícími v děsivých a nikdy nepoznaných dimenzích. Jeho zápletka se točí kolem bankovní úřednice Christine (Alison Lohman) toužící po kariérním postupu, aby byla "dost dobrá" přítelově matce. Na přesvědčování svého šovinistického šéfa o svých pracovních kvalitách si však nevybere toho správného člověka. Zamítne totiž jedné ošklivé stařeně odložení splátek, dotyčná se však nehodlá s takovým rozhodnutím smířit a prosí Christine na kolenou. Christine, lačnící po vytouženém povýšení, na její prosby nereaguje - dokazuje přeci svému nadřízenému, že je schopna dělat "tvrdá rozhodnutí" hodná vedoucích pracovníků. Věci se ale poněkud zvrtnou a pokorná prosba se mění v nenávist. Stařenu nakonec z budovy banky vyprovází ochranka. Ta zuříc přísahá Christne pomstu za takové ponížení. Všechno začíná podivnou kletbou, kterou rozzlobená cikánka uvrhne na nic netušící oběť poté, co ji fyzicky napadne na ztemnělém parkovišti. Od toho okamžiku se začínají v blízkosti Christine dít podivné věci. Slyší šepot, vrzání a hrůzostrašné zvuky doprovázené podivnými stíny.


Sam Raimi má prostě talent na servírování pořádných porcí čistého strachu, které v zápětí dokáže odlehčit až úsměvnou dávkou zesílené "nablblosti" hlavního hrdiny/hrdinky, čímž rozeznívá v divákovi skryté struny, na které v průběhu filmu jen občas zlehka brnká, a když to čekáte nejméně, udeří vší silou a vyleká Vás k smrti.

Film Stáhni mě do pekla by si rozhodně neměl nechat ujít žádný hororový fajnšmekr. Slabším povahám příliš nedoporučuji, mohly by být totiž staženy do pekla již na samotném začátku filmu protože navzdory faktu, že některé sekvence z filmu připomínají spíše černou komedii, většina jich je hodně nechutná. A běda těm, kdo by snad naivně čekali na happy-end. To, co název filmu slibuje, to Raimi rozpolcenému divákovi na konci okázale naservíruje.

PS: Takže vzhůru do kina! Cestou se raději obloukem vyhněte všem podezřele vypadajícím osobám, nehodláte-li skončit jako hlavní hrdinka:)

Autorka recenze: Phar.Lap
Zdroj obrázků: Internet