Galerie velikánů - Mill Reef (USA)

Mill Reef s žokejem Lewisem

Ke každému dostihovému koni se občas štěstěna otočí zády. Výjimku tvoří pouze koně jako Man O´War nebo Secretariat, kterým prostě stačila dráha a všichni soupeři mizeli vdáli. Na anglického národního hrdinu počátku 70 let, Mill Reefa, se však štěstěna usmála hned třikrát...

Poprvé, když americký chovatel Paul Mellon rozhodl, že poměrně malý hřebec s lehkou akcí a dlouhými spěnkami bude lépe běhat na evropských drahách. Hřebčí linie založená v Evropě Mill Reefem a polobratrem po otci Rivermanem je jediná, která může výrazně ohrozit dominantní postavení linie Northern Dancera.

Nasrullah (nar.  1940) po Nearco z Mumtaz Begum po Blenheim

 Jeden z nejvlivnějších plemeníků Ameriky poválečné éry Nasrullah uhynul 26. 5. 1959, předtím však ještě stačil krýt vítězku Kentucky Oaks Lalun. Hřebeček, který se z uvedeného spojení narodil, byl pojmenován Never Bend a stal se šampiónem amerických dvouletých v roce 1962. Nadějné byly i trialy následující jaro, ale v úvodních dvou klasických dostizích Never Bend svou taktikou jít ze špice neuspěl. V Kentucky Derby byl o délku poražen Chateaugaylem, v Preakness Stakes mu došly síly ještě dříve a skončil třetí. Poté jej zraněný kotník vyřadil na 11 týdnů z tréninku. Na dráze se opět objevil v sprnu, ale příliš nezaujal. Koncem sezony jej handicaper postavil na druhé místo mezi tříletými, ale 11 liber pod Chateaugaye. Never Bend odešel z dráhy s reputací koně, který si vynucoval svoje tempo na špici při zřetelně limitované vytrvalosti. Pozoruhodné však je, že jako dvouletek byl v několika dostizích schopen krotit svoji touhu jít ze špice, ale jakmile přešel na delší distance s pomalejším tempem od startu, nebyl k udržení. Snad zdědil svou tvrdohlavost od vzpurného Nasrullaha. Je jistě zajímavé porovnat nejúspěšnějšího Nasrullahova syna - Bold Rulera. Oba byli ve dvou letech obdobnými koňmi s obrovským speedem a ve třech letech měl i Bold Ruler tendence chodit ze špice, ale dal se udržet, kdežto Never Bend vyrazil jako šíp, ale brzy odpadl.

Bold Ruler (nar.1954) po Nasrullah z Miss Disco po Discovery

Never Bend (nar. 1960) po Nasrullah z Lalun po Djeddah

Mill Reef (nar. 1968) po Never Bend z Milan Mill po Princequillo

Mill Reefova matka Milan Mill dokonale ilustruje hned dvě chovatelské teorie. Jednak je nepsanou pravdou, že sestry velkých dostihových klisen bývají lepšími matkami než ony samy. Milan Mill nedokázala vyhrát dostih, ale její polosestra Berkeley Springs byla druhá v 1000 Guineas i Oaks. Další teorie úzce souvisí s nejúspěšnějším americkým spojením všech dob: hřebců linie Nasrullah s klisnami po hřebcích po Princequillo.

Princequillo (Nar.1940) po Prince Rose z Cosquilla po Papyrus

Milan Mill byla dcerou samotného Princequilla a její syn Mill Reef se tak stal jedním z prvních velkých koní a zároveň i průkopníkem této krevní linie v Evropě. Jelikož Milan Mill pochází se stayerské rodiny, proto se také prosádil i na výrazně delších distancích než jeho otec Never Bend.  

Mill Reef s ošetřovatelem a stálým žokejem Lewisem

Mill Reef spatřil světlo světa v USA v roce 1968, ale velmi záhy byl importován do Anglie, kde v tréninkovém centru Iana Baldinga  započala jeho příprava na dostihovou kariéru. Již na jaře 1970 ukazoval svůj lehký cval, při kterém téměř "létal" s hlavou a krkem nataženým dopředu a kopyty vysoko nad zemí... Debutoval v květnu v Salisbury a již po jediném dostihu jeho žokej Lewis řekl Baldingovi: "Je to nejlepší hřebec, jakého jste kdy měl a jakému mít budete..." Do konce sezony nebyl Mill Reef v Anglii poražen. Jeho vítězství zahrnovala i nejdůležitější dostih dvouletých - Dewhurst Stakes. Nešťastně však v létě prohrál s My Swallow v Prix Robert Papin.

Mill Reef s Georgem Lewisem v sedle...

Při tříletém debutu v Newbury se divákům představil nádherně osvalený a deklasoval své soupeře s nevídanou lehkostí. Ve 2000 Guineas byl však poražen jedním z největších mílařů historie - Brigadier Gerardem. S ohledem na limitovanou vytrvalost otce vyvolávál Mill Reef určité pochybnosti o svých schopnostech prostát derby distanci. Nepochyboval však žokej Georg Lewis, který na tiskovce před dostihem sebevědomě prohlásil: "V Epsomu je mineme tak rychle, že z toho dostanou zápal plic." A jeho proroctví se vyplnilo. Mill Reef vyhrál o 2 délky, ale vzhledem k pomalému nástupu byl výsledný čas opravdu slabý: 2:37,14 a tak mnozí turfmani i nadále pochybovali. Následovalo Mill Reefovo lehké vítězství v Eclipse Stakes před výborným Caro, ale definitivní rozprášení pochybností přišlo až s vítězsvím v King Georg VI and Queen Elizabeth Stakes, kde Mill Reef odkentroval pole o 6 délek, což byl největší rozdíl v historii. (Překonal jej až Doyen v roce 2004, když doběhl do cíle o 8 délek před soupeři.)

Šestset metrů před cílem Prix de l´Arc de Triomphe byl Mill Reef blokován třemi vedoucími koňmi a navíc zvenčí držen klisnou Pistol Packer. Vtom okamžiku se na něj životní štěstí usmálo podruhé, když se u bariéry začal propadat italský derby-vítěz Ortiz. Mill Reef se kolem něj protáhl a zvítězil v čase 2:38,3 což byl také rekord dostihu. Mill Reef se tak po 28 letech stal prvním vítězem tohoto dostihu trénovaným v Anglii. Byl ponechán v tréninku i následující sezonu, přičemž hlavním cílem bylo oplatit porážku Brigadier Gerardovi z 2000 Guineas a vítězství v Eclipse Stakes. Mill Reel začal sezonu brilantně - vyhrál totiž největší dostihy anglických i francouzských starších koní jako Prix Ganay a Coronation Cup. Potom však musel být stažen z dráhy pro zdravotní problémy a v srpnu si zlomil nohu v domácím galopu. S velkými pochybnostmi absolvoval sedmihodinovou operaci, při níž vyčerpal svoji třetí dávku štěstí. Byl zachráněn a syndikalizován pro anglický chov, neboť Paul Mellon byl sice Američan, ale anglofil. Pro chov na Britských ostrovech udělal mnohem více než většina těch, kteří se tam narodili. Rozhodl se ponechat Mill Reefa v anglickém National Studu za velmi přijatelných podmínek. Toto klíčové rozhodnutí jistě vynikne daleko více, uvážíme-li, že 6 derby-vítězů z let 1968 - 1978 putovalo přes Atlantik a mezi těmi, kteří zůstali, byl právě Mill Reef a jeho syn Shirley Heights.

Mill Reef (nar. 1968) po Never Bend z Milan Mill po Princequillo

Shierley Heights  (nar. 1975) po Mill Reef z Hardiemma po Hardicanute

Již svým druhým ročníkem v roce 1978 se Mill Reef stal prvním derby-vítězem od roku 1936, který sám dal derby-vítěze. Před ním byl pouze Never Say Die, jehož syn Larkspur vyhrál problematické Derby v roce 1962, kdy došlo k hromadnému pádu, jehož obětí byl i horký favorit Hetherssett. Nebylo to však vše, ještě téhož roku vyhrál Mill Reefův syn Acamas francouzské derby, čímž se postaral o zvýšení reputace svého otce v Evropě.

Další dva roky přinesly další skvělé koně, ale skutečnou hvězdou se stal až Glint Of Gold, jeden z nejlepších koní, který si připsal velká vítězství ze všech zemí, ale v Derby měl smůlu, neboť tam se potkal se Shergarem, který suverenně zvítězil a Glint Of Gold skončil druhý.

Po Shirley Heigtsovi se do historického seznamu vítězů nejprestižnějšího dostihu světa, anglického Derby, zapsal další Mill Reefův syn, Reference Point. Pozoruhodný byl především vyběhnutý čas 2:33,9 což byl nejrychlejší čas od zavedení elektrické časomíry.

Bronzová socha Mill Reefa v životní velikosti
v Národním hřebčíně v Newmarketu

 Ve výčtu velkých synů i dcer Mill Reefa bychom mohli pokračovat ještě dlouho, ale uveďme alespoň vítěze Breeders´ Cup Turf Lashkariho nebo klasické Wasla s Doyounem a Idle Waters. Přízračný Mill Reef udělal pro svůj vlastní věhlas mnohem více než kterýkoliv z jeho vrstevníků. Po jeho odchodu se o jeho nesmrtelnost vydatně starali synové Shirley Heights, který kráčel ve stopách svého otce a dal anglického derby-vítěze Slip Anchora a francouzského Darshaana. Jediným hřebcem, jehož syn a vnuk vyhráli anglické derby byl v roce 1918 Gainsborough (syn Hyperiona a vnuk Owen Tudora).

Slip Anchor (nar. 1982) po Shierley Heights z Sayonara po Birkhahn

Darshaan (nar. 1981) po Shierley Heights z Delsy po Abdos

Dovolte mi ukončit tento článek slovy jednoho z největších chovatelů americké dostihové historie "Bulla" Hancocka: "Dostihová i chovná kariéra Mill Reefa z něj přesně dělá hřebce, kterého bych si přál mít na své Claiborne Farm v Kentucky."

Mill Reef v kostce:

Narozen:  1968
Uhynul:   1986
Chovatel: Paul Mellon
Majitel:  Paul Mellon
Trenér:   Ian Balding
Rekord: 14 startů - 12 vítězství , 2 druhá místa
Výhry:  309 225 Liber

Důležité vyhrané závody:
Coventry Stakes (1970)
Gimcrack Stakes (1970)
Dewhurst Stakes (1970)
Greenham Stakes (1971)
Epsom Derby (1971)
Eclipse Stakes (1971)
K. George VI & Q. Elizabeth Stakes (1971)
Prix de l'Arc de Triomphe (1971)
Prix Ganay (1972)
Coronation Cup (1972)

Další pocty a ocenění:
Šampión tříletých v Anglii (1971)
Evropský kůň roku (1971)
Šampión starších koní v Anglii (1972)
Timeform rating: 141
Vedoucí plemeník ve Velké Británii a Irsku (1978, 1987)
V anketě o 100 nejlepších evropských koní obsadil 4. místo
Bronzová socha v životní velikosti v Národním hřebčíně v Newmarketu
Mill Reef Stakes na závodišti v Newbury

Mill Reef pedigree (pro zvětšení 2x klikni):

 

Připravila: Phar.Lap
Zdroj fotografií: archiv autorky