Australan Andrew Barton "Banjo" Paterson (1864 – 1941) byl známým básníkem, novinářem a publicistou. Napsal mnoho balad a básní o životě v Australské buši, přičemž se zaměřoval především na venkovské oblasti ve vnitrozemí - nejvíce mu učaroval Binalong v Novém Jižním Walesu, kde jako dítě vyrůstal. Mezi jeho nejznámější básně patří "Tulácká mošna/Waltzing Matilda", "Muž od Sněžné řeky/The Man from Snowy River" a "Clancy z Overflowa/Clancy of the Overflow". Ovšem nejdůležitější informací pro nás zůstává to, že tento naprosto výjimečný muž, který se později sám stal legendou, nejenže viděl na vlastní oči Phar Lapa naživo běhat, ale také o něm i rád psal.
"Zázračný Phar Lap, pouze jeden jediný, obdivuhodný kůň století."
A. B. "Banjo" Paterson, Říjen 1931
A. B. "Banjo" Paterson, Říjen 1931
Andrew Barton "Banjo" Paterson, australský novinář (1932):
"Američané se výjimečně shodli, že kdyby Phar Lap býval žil, byl by jistě býval porazil všechny jejich koně..."
Andrew Barton "Banjo" Paterson, australský novinář (1936):
"Jak můžete mluvit o dostihových koních, když jste neviděli Phar Lapa?! Jedinou výhodou stáří je, že máte vzpomínky na něco, co mladí nezažili."
"Američané se výjimečně shodli, že kdyby Phar Lap býval žil, byl by jistě býval porazil všechny jejich koně..."
Andrew Barton "Banjo" Paterson, australský novinář (1936):
"Jak můžete mluvit o dostihových koních, když jste neviděli Phar Lapa?! Jedinou výhodou stáří je, že máte vzpomínky na něco, co mladí nezažili."
Překlad celého článku od "Banja" týkajícího se Phar Lapovy smrti v USA naleznete zde.
Andrew Paterson se narodil v Narramble, poblíž Orange v Novém Jížním Walesu jako prvorozený syn Andrewa Bogla Patersona, Skotského imigranta z Lanarkshire a Australance Rose Isabelle Bartonové, která byla příbuznou budoucího Australského premiéra Edmunda Bartona. Patersonovi žili na odlehlé Buckinbahské stanici. Když bylo malému Andrewovi 5 let, zemřel mu strýček a rodina se přestěhovala na farmu v Illalongu ležícího poblíž Yassu, kterou jim ve své závěti odkázal. Farma se nacházela na hlavní spojnici mezi Melbourne a Sydney, takže honáci dobytka, povozy společnosti Cobb & Co. a drožkaři nebyli v této oblasti nic neobvyklého. Není tedy divu, že malý Andrew se často dostával do styku s jezdci na koních od řeky Murrumbidgee nebo ze Sněžných hor, kteří velmi často pořádali různé dostihy a pólo-šampiónáty. Právě ti se postarali o to, že si malý Paterson vypěstoval lásku ke koním, kterou pak později zúročil ve své tvorbě.
Základního vzdělání se mu dostalo od vychovatelky, ale jakmile se naučil jezdit na poníkovi, dojížděl každý den do vzdálené školy v Binalong. V roce 1874 byl Paterson poslán do školy v Sydney, kde se prezentoval nejen jako výtečný student, ale i jako vynikající sportovec. V této době žil v malé chaloupce nazývané Rockend ve čtvrti v Gladesville. (Tato chaloupka stále ještě stojí a je vedena jako národní památka). Mladý Paterson v 16 letech úspěšně složil zkoušku dospělosti a nastoupil jako koncipient v právnické firmě. 28.8.1886 složil zkoušky na kvalifikovaného advokáta.
V roce 1885 začal Paterson psát a publikovat svá díla v deníku The Bulletin pod pseudonymem "Banjo", což bylo jméno jeho oblíbeného koně. Paterson byl stejně jako deník The Bulletin zapáleným vlastencem. V roce 1889 publikoval brožuru s názvem Austrálie pro Australany/Australia for the Australians/, ve které dával najevo své opovržení levným úsilím, svůj obdiv k těžké práci a národnímu povědomí. V roce 1890 napsal "Banjo" báseň s názvem "Muž od Sněžné řeky/The Man from Snowy River", která uchvátila srdce Australského národa. V roce 1895 byl vydána kolekce jeho děl pod stejným názvem. Zmíněná publikace se stala nejprodávanější Australskou poezií z buše a do dnešních dnů se pravidelně objevuje na pultech knihkupectví. Paterson byl také úspěšným novinářem, ale také právníkem, žokejem, vojákem a dokonce i farmářem.
V roce 1899 vyplul Paterson do Jižní Afriky, kde během Búrských válek působil jako korespondent pro The Sydney Morning Herald a The Age. Velmi barvitě vylíčil kapitulaci Bloemfonteinu (byl vůbec prvním korespondentem, který se tam dostal), zachytil dokonalou atmosféru Pretorie i osvobození Kimberley. Jeho články otiskly deníky dokonce i ve Velké Británii. Rovněž působil jako korespondent během boxerské rebélie, kde se setkal s Georgem "Chinese" Morrisonosem. Později o tomto setkání také napsal. Paterson byl v letech 1904 - 1906 rovněž editorem deníku The Sydney Evening News a v letech 1907 - 1908 i v deníku the Town and Country Journal.
8.4.1903 se v Tenterfieldu v Novém Jižním Walesu oženil s Alicí Emily Walkerovou. Přestěhovali se do domu v Queen Street ve Woollahra a vychovali dvě děti: Grace (nar.1904) a Hugha (nar.1906).
Už za první světové války se sice pokoušel o dráhu korespondenta a psát o bojích ve Flandrách, ale byl bohužel přeražen jako řidič ambulance, která byla součástí Australského dobrovolného lazaretu ve Wimereux ve Francii. Poté se jako dobrovolný veterinář zúčastnil tří dobrodružných cest s koňmi do Afriky, Číny a Egypta. Dne 18.10.1915 se rovněž stal členem Druhé jednotky, která poskytovala remonty pro Australskou imperiální armádu. Na sklonku roku 1915 se vrátil zpět do rodné Austrálie. "Banjo" Paterson zemřel v Sydney 5.2.1946 ve věku 76 let na infarkt. Jeho hrob naleznete spolu s hrobem Alice Walkerové v Severní čtvrti "Vzpomínových zahrad" poblíž krematória v Sydney.
Dílo:
Jedna z jeho nejznámějších básní nese název "Tulákova brašna/Waltzing Matilda". Z této básně byl později vytvořen muzikál a jeho ústřední píseň se stala jednou z nejznámějších v Asutrálii. Další z jeho básní - "Muž od Sněžné řeky/The Man from Snowy River" inspirovala v roce 1982 filmové tvůrce k natočení filmové adaptace. V roce 1990 se Muž od Sněžné řeky opět objevil v TV jako seriál. Více o jeho tvorbě se můžete dozvědět zde.
Patersonovy básně odrážejí především velmi romantickou atmosféru vesnické Australie a to i navzdory faktu, že v dospělosti pobýval především v městském prostředí. Jeho láska k přírodě a koním je ústředním tématem ve všech jeho dílech. Dá se říci, že pro Austrálii znamená tolik co Mark Twain pro Ameriku.
Zdroj informací: Wikipedia
Překlad:Phar.Lap
Zdroj obrázků: Wikipedia
Žádné komentáře:
Okomentovat