Podezření z otravy, které se stále vznášelo nad záhadnou smrtí australského dostihového šampióna Phar Lapa v roce 1932, bylo nakonec potvrzeno. Počáteční nedůvěra, která výzkumný projekt od jeho začátku obklopovala, se pomalu rozplývá. Projekt vedený Dr. Ivanem Kempsonem a senior managerem muzea Viktoria, panem Henry Dermotem, přinesl světu přesvědčivé informace.
Šest pramínků pořízených z Phar Lapovy srsti i hřívy, včetně 2 mm vzorku kůže, vydalo své tajemství. Vzorky byly testovány právě na přítomnost arzenu. Díky výzkumu Dr. Ivana Kempsona bylo totiž zjištěno, že vlasy i chlupy živého organismu obsahují prvky z krevního oběhu. Jak rostou, tyto prvky v nich zůstávají nezměněny. Tohoto objevu využil Dr. Kempson právě při testování vzorků pořízených z Phar Lapova exponátu v Melbournském muzeu. Opravdu objevil jed, který ulpěl ve struktuře vzorků pořízených z Phar Lapovy hřívy a srsti.
Předchozí výzkum dr. Kempsona byl zaměřen zejména na forenzní analýzu vlasů a primárně zahrnoval alternativní a nedestruktivní metody, včetně využití technologie synchrotronu.
Vysoce přesný paprsek generovaný synchrotronem totiž umožňuje vědcům detekovat i stopové množství látek v mikroskopických částech zkoumaných vzorků. Analýza pomocí synchrotronu byla s úspěchem užita např. k identifikaci obrovského množství olova obsaženého ve vzorku vlasů jednoho z nejslavnějších německých hudebních skladatelů - Ludwiga van Beethovena. (pozn. vzorek patrně odstřihl mrtvému skladateli Ferdinad Hiller). Díky metodě synchrotronu se jeví jako reálná možnost skladatelovy smrti právě otrava olovem. Vzorek byl analyzován ve středisku Advanced Photon Source poblíž Chicaga v USA - ve stejném zařízení byl testován i vzorek pořízený z Phar Lapova exponátu v Melbourne.
Dva ze vzorků pocházejících z exponátu Phar Lapa byly příčně přepůleny a tři další byly podélně rozřezány, aby mohly být následně velmi důkladně proskenovány pomocí rentgenového fluorescentního paprsku synchrotronu (XRF), který vědcům usnadnil zmapování oblasti s výskytem arsenu obsaženého uvnitř vzorků. Plochy se značnými koncentracemi arsenu ve vzorku byly dále podrobeny dalšímu průzkumu. Pomocí paprsků vysokodetekční spektroskopie (XANES) došlo k odhalení skutečné formy arzenu ukrývajícího se uvnitř struktury vzorku.
Předběžné lze říci, že lze rozlišit dvě formy arsenu: arzen, který Phar Lap zkonzumoval v USA a arzen, který byl užit při konzervaci. Výsledky výzkumu jasně ukazují rozložení arzenu uvnitř vzorku. Podle vědců Phar Lap tedy požil velkou dávku jedu cca 30 hodin před smrtí. Je však známo, že ve 30. letech 20. století byl arzen zcela běžnou součástí podomácku vyráběných tonik, které byly doplňkem stravy dostihových koní, výzkum bude tedy nadále pokračovat.
Lze tedy konstatovat, že synchrotron nám může poskytnout tolik žádané odpovědi týkající se často až nevysvětlitelných úmrtí nejen v historii, ale i v současnosti. Je obrovským přínosem, zvláště pak v boji proti organizovánému zločinu. Důkazy poskytnuté za pomoci této forenzní technologie se pomalu stávají vodítkem pro kriminalisty i soudní znalce.
Tato tisková zpráva byla publikována dne 26.10.2006.
Šest pramínků pořízených z Phar Lapovy srsti i hřívy, včetně 2 mm vzorku kůže, vydalo své tajemství. Vzorky byly testovány právě na přítomnost arzenu. Díky výzkumu Dr. Ivana Kempsona bylo totiž zjištěno, že vlasy i chlupy živého organismu obsahují prvky z krevního oběhu. Jak rostou, tyto prvky v nich zůstávají nezměněny. Tohoto objevu využil Dr. Kempson právě při testování vzorků pořízených z Phar Lapova exponátu v Melbournském muzeu. Opravdu objevil jed, který ulpěl ve struktuře vzorků pořízených z Phar Lapovy hřívy a srsti.
Předchozí výzkum dr. Kempsona byl zaměřen zejména na forenzní analýzu vlasů a primárně zahrnoval alternativní a nedestruktivní metody, včetně využití technologie synchrotronu.
Vysoce přesný paprsek generovaný synchrotronem totiž umožňuje vědcům detekovat i stopové množství látek v mikroskopických částech zkoumaných vzorků. Analýza pomocí synchrotronu byla s úspěchem užita např. k identifikaci obrovského množství olova obsaženého ve vzorku vlasů jednoho z nejslavnějších německých hudebních skladatelů - Ludwiga van Beethovena. (pozn. vzorek patrně odstřihl mrtvému skladateli Ferdinad Hiller). Díky metodě synchrotronu se jeví jako reálná možnost skladatelovy smrti právě otrava olovem. Vzorek byl analyzován ve středisku Advanced Photon Source poblíž Chicaga v USA - ve stejném zařízení byl testován i vzorek pořízený z Phar Lapova exponátu v Melbourne.
Dva ze vzorků pocházejících z exponátu Phar Lapa byly příčně přepůleny a tři další byly podélně rozřezány, aby mohly být následně velmi důkladně proskenovány pomocí rentgenového fluorescentního paprsku synchrotronu (XRF), který vědcům usnadnil zmapování oblasti s výskytem arsenu obsaženého uvnitř vzorků. Plochy se značnými koncentracemi arsenu ve vzorku byly dále podrobeny dalšímu průzkumu. Pomocí paprsků vysokodetekční spektroskopie (XANES) došlo k odhalení skutečné formy arzenu ukrývajícího se uvnitř struktury vzorku.
Předběžné lze říci, že lze rozlišit dvě formy arsenu: arzen, který Phar Lap zkonzumoval v USA a arzen, který byl užit při konzervaci. Výsledky výzkumu jasně ukazují rozložení arzenu uvnitř vzorku. Podle vědců Phar Lap tedy požil velkou dávku jedu cca 30 hodin před smrtí. Je však známo, že ve 30. letech 20. století byl arzen zcela běžnou součástí podomácku vyráběných tonik, které byly doplňkem stravy dostihových koní, výzkum bude tedy nadále pokračovat.
Lze tedy konstatovat, že synchrotron nám může poskytnout tolik žádané odpovědi týkající se často až nevysvětlitelných úmrtí nejen v historii, ale i v současnosti. Je obrovským přínosem, zvláště pak v boji proti organizovánému zločinu. Důkazy poskytnuté za pomoci této forenzní technologie se pomalu stávají vodítkem pro kriminalisty i soudní znalce.
Tato tisková zpráva byla publikována dne 26.10.2006.
Žádné komentáře:
Okomentovat