Byla Phar Lapova smrt čistě náhodná?

Tony Eastley: Odhalení, že šampión závodní dráhy Phar Lap mohl být otráven náhodně smrtící dávkou arsenu odstartovalo spekulace o tom, jak vlastně šampión v roce 1932 zemřel. Veterinář z Canberry je přesvědčen, že šampiónova smrt mohla být pouhou nešťastnou náhodou, kde hrál roli přípravek na hubení plevele a špatně načasovaný výlet do hostince. Graham Perce se blíže seznámil s Phar Lapovovým veterinářem Billem Nielsenem, který doprovázel koně při jeho osudovém výletu do Ameriky. Perce také tvrdí, že se mu Bill Nielsen těsně před svou smrtí v roce 1960 svěřil se skutečnými okolnostmi, které Phar Lapově smrti předcházely. Graham Perce se o tento příběh podělil a převyprávěl ho reporteru Connoru Duffymu.

Graham Perce: Mnoho lidí ví, že Bill Nielsen byl Phar Lapovým veterinářem, ale málokdo z nich s ním mluvil o Phar Lapově smrti v Americe.

Conor Duffy: A vám se podařilo z něho dostat nějaké informace?

Graham Pearce: Ne, jak jsem řekl, myslím si, že si to potřeboval nějak utřídit...v průběhu života se s tím zřejmě vyrovnával. Povídali jsme si a on byl velmi přátelský a vstřícný, dávali jsme si právě šálek dobrého čaje a konverzace se tak nějak stočila tím směrem. A on mi začal prozrazovat víc a víc...Naše přátelství se utužovalo. Já jsem byl tenkrát jen student, měl jsem přítelkyni v Belmontu a on si byl víc než jistý, že nepoběžím a nezačnu ten příběh prodávat novinám jak zběsilý. To mě opravdu v tu dobu vůbec nezajímalo.

Conor Duffy: Takže, o čem byla Nielsenova teorie týkající se Phar Lapovy smrti? Co Vám tehdy prozradil?

Phar Lap prohrál závod se smrtí v roce 1932

Graham Pearce: Řekl mi přesně, co se tenkrát stalo. Důvodem Phar Lapovy smrti byl prý fakt, že správa stájí v Menlo Parku v Kalifornii nechala ve dnech, kdy byl Phar Lap ustájen v komplexu, postříkat areál prostředky pro hubení plevele a škodlivého hmyzu... Postříkali plevel, ten škodlivý plevel v okolí stájí. Víte, takové ty rostliny, co jsou pro koně nebezpečné, když je zkonzumuje ve větším množství. Bohužel to nikomu neřekli, anebo pravděpodobně zapomněli, kdo ví? Rozhodně to prý neudělali schválně. Jeden z chlapců, co se starali o koně, myslím, že to byl Tommy Woodcock, vzal koně ven na pastvu (říkali tomu, že ho vedou "na zelený"), toulal se s ním po areálu a zavedl ho právě na takto ošetřenou plochu trávy, a protože ta tráva vypadala opravdu velmi dobře, tak se tam s koněm zastavil, aby se šampión napásl. Tímto způsobem se koni dostal do těla arsen, o jehož původu vedou vědci sáhodlouhé spekulace. Veškerý běh událostí, které bezprostředně poté následovaly, tomu nasvědčují. 35 hodin před smrtí kůň prostě spásl trávu ošetřenou pesticidy obsahující smtící dávku arsenu. Nějakou dobu trvalo než se mu dostal smrtící prvek dostal do krve a pak u něho záhadně a zničeho nic propukla ona "záhadná smrtící nemoc" a začal boj o šampiónův život, který však Phar Lap prohrál.

Conor Duffy: Takže Bill doslova řekl, že viděl zaměstatnce jak prostředek aplikují na rostliny v okolí stájí, kde byl Phar Lap ustájen?

Graham Pearce: Ne, ale já si myslím, že on...Abyste mi rozuměl, on vlastně řekl, že udělal velmi rozsahlé pátrání, na jehož konci byl přesvědčen, že se nejednalo o zlomyslný čin anebo o úmysl šampióna odstranit.

Conor Duffy: Co myslíte, co bylo důvodem toho, že Nielsenova verze nebyla nikdy veřejně publikována v tisku, vždyť o Phar Lapovu smrt se světová média opravdu masově zajímala?

Graham Pearce: Všichni, kdo byli nějak emocionálně spjati s Phar Lapem, se vlastně Billa Nieslena na jeho názor nikdy nezeptali a osobně si také myslím, že Bill se cítil za Phar Lapovu smrt částečně odpovědný, neboť ji přičítal faktu, že kdyby byl ve stájích přítomen dříve...nemusela možná věc dopadnout tak tragicky. Cítil se odpovědný v určitém rozsahu, protože nebyl v areálu přítomen, když se u koně začaly objevovat první příznaky náhlé "nemoci." Odjel do města.

Conor Duffy: Proč odjel do města?

Graham Pearce: No, dát si pár drinků. V posledních dnech byl celý tým kolem koně v obrovském stresu, tak se potřeboval trošku uvolnit. Kůň závod vyhrál a celý stres se pomalu rozptyloval. A taky si myslím, že si potřeboval s někým popovídat. Celé měsíce před závodem byl zavázán držet jazyk za zuby a neopouštět areál, kvůli dotěrným novinářům. Poté, co všechno opadlo, se chtěl jen trošku povyrazit. Víte přeci že, ten kůň byl taková modla, že se kolem něho slétávali novináři jako vosy na med. Bylo to celé tak nejak psychicky neudržitelné. Jen si zkuste představit: tolik odpovědnosti, hlídat si každé slovo, které řeknete, aby ho média v zápětí v novinách nepřekroutila a nevyvolala skandál. Ale to, co vám tady teď říkám myslím opravdu srdečně vážně, Nielsen byl skálopevně přesvědčen, že to takhle opravdu bylo. Řekl o tom jen mě, nedal si schůzku s novinářem a nevykládal mu to. Prostě nechtěl, aby se to dozvěděl svět. Svěřil se mi s tajemstvím a zemřel jen několik měsíců poté. Připadalo mi, jakoby celý život čekal na někoho, komu se se vším svěří, na jakési rozhřešení...

Tony Eastley: Pan Graham Pearce, veterinářní lékař z Canberry v rozhovoru s reportérem AM´s Conorem Duffym. Pro rádio AM - 25. října 2006.